Economic Efficiency, Competition and Equilibrium in Heterogeneous Production

• Název práce v češtině: Economic Efficiency, Competition and Equilibrium in Heterogeneous Production
• Název v anglickém jazyce: Economic Efficiency, Competition and Equilibrium in Heterogeneous Production
• Klíčová slova: ekonomická efektivnost; nesourodost; zisková funkce; malé podniky
• Klíčová slova anglicky: economic efficiency; heterogeneity; profit function; small enterprises
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: doc. Ing. Vladimír Benáček, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.09.2013
• Datum zadání: 15.09.2013
• Datum a čas obhajoby: 04.12.2013 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.09.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 04.12.2013
• Oponenti: Mgr. Barbara Pertold-Gebicka, M.A., Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato dizertační práce propojuje dva proudy literatury o efektivnosti. Jak popisujeme v první části práce, teorie efektivnosti se většinou zaměřuje na rovnovážný stav a drobné odchylky od rovnováhy. Naopak empirické studie dokládají velké výkyvy v efektivnosti, které se vyskytují v reálných ekonomikách.
Popisujeme dva teoretické koncepty jako hlavní příčiny ve výkyvech výkonnosti firem. Za prvé, efektivnost je odvozena od ekonomické soutěže a je ze své povahy dynamická. Jelikož se výroba odehrává v čase, výrobní procesy se musí neustále přizpůsobovat měnícím se podmínkám nabídky a poptávky. Takové změny se provádí v podmínkách nejistoty, a to přímo vyvolává pravidelnou neefektivnost. Znamená to také, že nerovnovážné stavy jsou běžné spíše než vzácné. Za druhé, standardní modely většinou považují ceny za vnější parametr (mimo zkoumaný systém), aby mohly oddělit technickou a alokativní část efektivnosti z celkové ekonomické efektivnosti. Ukazujeme, že v praxi tento předpoklad velmi pravděpodobně selhává vzhledem k velké nesourodosti analyzovaných jednotek vstupů a výstupů. Detailně se věnujeme významu nesourodosti v modelech efektivnosti, především pak nesourodosti kapitálu. Jako výsledek ukazujeme, jak různé kombinace nesourodých kapitálových statků vedou k dalším výkyvům efektivnosti.
Ukazujeme, že zahrnutí obou jevů do teoretických model ů uvádí do souladu dosud převážně statický pohled na efektivnost a empirické studie dokumentující výrazné výkyvy v efektivnosti. Dále zdůrazňujeme, že nesourodost a časovost ve výrobě činí měření čistě technické efektivnosti téměř nemožné ve většině případů. Místo toho navrhujeme soustředit se na peněžní měření ekonomické efektivnosti. Argumentujeme, že tento přístup bere v potaz nesourodost a poskytuje empirický odhad ziskové funkce, která je základním rozhodovacím kritériem podnikatele.
Empirická část dizertační práce se věnuje aplikaci navrhovaného neparametrického peněžního měření efektivnosti na české a britské malé a střední podniky. V těchto studiích se zajímáme především o vztah mezi ekonomickou efektivností a velikostí měřenou počtem zaměstnanců. Naše výsledky potvrzují velké rozpětí efektivnosti, s průměrnou efektivností v rozsahu 25 až 75 procent. Zatímco české průmyslové sektory vykazují pozitivní vliv velikosti firmy na efektivnost, rozšíření vzorku na všechny sektory včetně služeb v britském případě vede k zanedbatelnému negativnímu vlivu, který není významný z ekonomického hlediska.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis provides a bridge between two strands of efficiency literature. As we describe in the first part, the theory of efficiency is generally focused on equilibrium and mild deviations from it. In contrast, empirical studies document large variations in efficiency that are persistent in real economies.
We describe two theoretical concepts as driving forces behind fluctuating performance of companies. Firstly, efficiency is derived from competition and is dynamic by its nature. As production happens in time, changing supply and demand conditions induce the necessity to continuously adjust production processes. These changes are implemented under conditions of uncertainty, which directly leads to regular inefficiencies, implying that out-of-equilibrium situations are normal rather than rare. Secondly, standard models typically rely on price exogeneity to separate technical and allocative components of overall economic efficiency. We point out that this assumption is likely to fail due to extreme heterogeneity of the units of analysis. We elaborate in detail on the significance of heterogeneity in efficiency models, especially the heterogeneity of capital. As a result we demonstrate how various combinations of heterogeneous assets imply further swings in efficiency.
We show that integrating both phenomena into theoretical models provides reconciliation between the hitherto static view of efficiency and empirical studies reporting wild efficiency fluctuations. We further emphasize that the heterogeneity and time dimensions of production make the measurement of pure technical efficiency almost impossible in most applications. Instead, we propose to focus on monetary measurement of economic efficiency. We argue that this approach directly accounts for issues of heterogeneity and provides an empirical approximation of the profit function, which is the basic decision criterion of the entrepreneur.
The empirical part of the thesis provides applications of the proposed non-parametric, money-metric efficiency measurement to Czech and British small and medium-sized enterprises. In these studies we were most interested in the relationship between economic efficiency and size measured by number of employees. Our results confirm the large spread of efficiency scores, with mean efficiency ranging from 25% to 75%. While Czech industrial sectors show a positive impact of company size on efficiency, widening the sample to all sectors including services in the British case leads to a negligible negative effect which is not economically significant.