Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Název práce v češtině: | Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Urban Gardening: Motives and the Possibility of Transformation of the Public Space in the City |
Klíčová slova: | urban gardening, sociologie města, veřejný prostor, komunita, městská sociální hnutí |
Klíčová slova anglicky: | urban gardening, urban sociology, public space, community, urban social movements |
Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | JUDr. Michal Illner |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 21.06.2013 |
Datum zadání: | 21.06.2013 |
Datum a čas obhajoby: | 22.06.2015 00:00 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice, U Kříže 8, Praha 5 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.05.2015 |
Datum proběhlé obhajoby: | 22.06.2015 |
Oponenti: | doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D. |
Kontrola URKUND: | ![]() |
Zásady pro vypracování |
1. Úvod
2. Konceptualizace problematiky sdílení a utváření veřejného prostru a jeho typologie 3. Fenomén urban gardeningu a jeho kontextualizace v sociálních vědách 4. Metodologická část 5. Analytická část 5.1. Kvalitativní výzkum - Polostrukturované rozhovory s participanty, kteří se věnují různým dru-hům urban gardeningu (guerilla gardening, zahrádkářské kolonie, komunitní zahrady) 5.2. Zúčastněné pozorování - Prostory formované urban gardeningem 5.3. Interpretace analýzy výsledků 6. Závěr |
Seznam odborné literatury |
Alaimo, K, Reischl, T, & Allen, J. 2010. Community gardening, neighborhood meetings,and social capital, Journal Of Community Psychology, 38, 4, pp. 497-514.
Bauman, Z. 2002. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta. Borja, J. 1998. „Citizenship and Public Space.“ In Ciutat real, ciutat ideal. Signifi cat i funció a l’espai urbà modern [Real City, Ideal City. Signifi cation and Function in Modern Space], Urbanitats, No. 7, Centre of Contemporary Culture of Barcelona, Barcelona. Castells , M. 1988 [2002]. „Social Movements and Urban Culture.“ In I. Susser (ed.) The Castell’s Reader on Cities and Social Theory. Malden: Blackwell Publishers, s. 176–239. Draper, C,Freedman, D 2010. Review and Analysis of the Benefits, Purposes, and Motivations Associated with Community Gardening in the United States, Journal Of Community Practice, 18, 4, pp. 458-492. Gehl, J., Gemzoe, L. 2002. Nové městské prostory. Era: Brno. Gehl, J. 2000. Život mezi budovami. Nadace Partnerství: Brno Gehl, J. 2012. Města pro lidi. Nadace Partnerství Brno. Gehl, J, Gemzoe, Lars. 2002. Nové městské prostory. Era: Brno. Glover, T, Shinew, K, & Parry, D 2005. Association, Sociability, and Civic Culture: The Democratic Effect of Community Gardening, Leisure Sciences, 27, 1, pp. 75-92. Habermas, J. 2000. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofi a. Hondagneu-Sotelo, P. 2010 Cultivating Questions for a Sociology of Gardens, Journal of Contemporary Ethnography, October, 39, pp. 498-516. Jacobs, J.1992 The Death and Life of Great American Cities. Knopf Doubleday Publishing Group Miles, M, Hall, T, Borden, I. 2000. the City Cultures Reader. Routledge: London. Mougeot, L.J.A. (Ed.) 2005. Agropolis: The Social, Political and Environmental Dimensions of Urban Agriculture, Ottawa, IDRC Musil , J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Nakladatelství Svoboda Lawson, L. 2004. The Planner in the Garden: A Historical View into the Relationship between Planning and Community. Journal of Planning History. May 2004, vol. 3:2, pp. 151- 176 Rosengren, Lisa Sofie. 2012. Community Gardens in Gothenburg: Local Counter-actions in the Age of Globalization?: A Qualitative Study on Motives behind Urban Agriculture in Gothenburg. University of Gothenburg Sennett, R. 1999. „Growth and Failure: The New Political Economy and its Culture.“ In M. Featherstone, S. Lash (eds.) Spaces of Culture. City, nation, world. London: Sage, s. 14–26. Šuleřová, Michaela. 2006. Potenciál a limity městského prostoru, Sociální studia 2 pp. 41-63. |
Předběžná náplň práce |
Městské zahradničení je fenoménem, který v posledních letech získává pozornost sociálních vědců (Alaimo, Reischl, Allen 2010, Draper, Freedman 2010, Hondagneu-Sotelo 2010, Mougeot 2005), mimo to si získává své místo i ve sdělovacích prostředcích. Proč mají lidé potřebu zahradničit na malém prostoru ve městě, jaké jsou jejich motivace, z jakého sociálního prostředí pochází, co mají společného kromě zájmu o pěstování? Jedná se jen o módní záležitost nebo se může urban gardening trvaleji promítnout do podoby dnešních moderních měst. Vychází motivace lidí k urban gardeningu z reakce na procesy urbanizace či se jedná o reakci na procesy globalizace? Je urban gardening formou protestu proti stávajícímu fungování městské pozemkové politiky? Lze řadit jeho aktéry nebo skupiny aktérů mezi městská sociální hnutí? Přináší pěstování pro město a jeho obyvatele pouze pozitiva nebo s sebou nese i konflikty? Na tyto otázky budu hledat odpověď ve své diplomové práci. Pěstování ve městě může mít různé motivace a různé výsledky. Zájem vypěstovat si vlastní ovoce, zeleninu (tedy snaha o alespoň částečnou soběstačnost) může přinášet další výstupy jako je upevňování sociálních vazeb mezi lidmi nebo utváření veřejného prostoru. V perspektivě formování veřejného prostoru lze na urban gardening pohlížet také jako na součást městských sociálních hnutí. Tyto sekundární výsledky městského zahradničení jsou zajímavé právě v kontextu sociálních věd. Města se s procesem industrializace stala jednotvárná a neživá, jednotlivé funkce města byly rozděleny do různých zón [Gehl 2000: 23]. Některé oblasti města se stávaly v určitých fázích dne prázdné a pobyt v nich byl pro jejich obyvatele nepříjemný. Roztříštěná socioprostorová struktura města zabraňuje naplno využít jeho potenciál a přispívá k jeho rozdělení na marginalizované a naopak prosperující části [Šuléřová 2006: 43]. V tomto kontextu lze na urban gardening (zejména na guerilla gardening) nahlížet jako na formu protestu, která upozorňuje na nevyužívané, prázdné či zanedbané prostory. Je možné, že urban gardening jako sociální hnutí může být natolik silné, že přispěje k novému pohlížení na nevyužitý prostor, dovede rozpoutat diskuzi či ovlivnit rozhodovací procesy v pozemkové politice? V současnosti se formuje (jako reakce na tyto procesy) trend měst, která se stávají prostorem pro veřejný život. Tato města disponují kreativním potenciálem, který poskytuje podmínky pro proměnu tváře města, zejména pak veřejného prostoru (Sannett 1999). Na veřejný prostor lze nahlížet jako na fyzický prostor, žitý prostor a v neposlední řadě jako symbolický prostor [Šuleřová 2006: 41]. Borja pracuje s dalšími přístupy k nahlížení na veřejný prostor jako prostor politický [Borja 1998: 7]. Veřejný prostor v této práci bude převážně pojímán jako prostor žitý, jehož funkcí je poskytovat místo sociálním interakcím a jako prostor, který utváří identitu lidí v něm participující (Gehl 2000, Habermas 2000). V práci se budu primárně zajímat o situace, kdy se sousedské kontakty a různé formy společenských aktivit budou rozvíjet za hranice povrchnosti, budou mít smysluplný společný jmenovatel – společné prostředí, zájmy nebo společné problémy [Gehl 2000: 55]. V analytické části práce budu pracovat s rozhovory s aktéry a zúčastněným pozorováním v komunitních zahradách, ale i v jiných formách městského zahradničení, cílem bude popsat procesy, které prostřednictvím urban gardeningu vznikají, reakce okolí a nezúčastněných kolemjdoucích. Budu se snažit ověřit, zda patří městské zahradničení mezi potenciálně sebepodpůrný proces, kdy to, že jedinec začne něco dělat, je jasnou výzvou ostatním, aby se k činnosti přidali [Gehl 2000: 75].
|