Migrační rozhodování Vietnamců v ČR: „Starousedlíci“ příchozí před rokem 1989

• Název práce v češtině: Migrační rozhodování Vietnamců v ČR: „Starousedlíci“ příchozí před rokem 1989
• Název v anglickém jazyce: Migration Decision Making of Czech Vietnamese: "Old setters" before 1989
• Klíčová slova: Vietnamci, migrace, migrační tendence, migrační rozhodování, česko-vietnamské vztahy, rodina, starousedlíci, problémy návratu
• Klíčová slova anglicky: Vietnamese, migration, migration motivations, decision-making process, Czech-Vietnamsese relations, family, homecoming problems
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jitka Cirklová, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.06.2013
• Datum zadání: 20.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2015
• Oponenti: Mgr. Markéta Klásková

Zásady pro vypracování

V Bakalářské práci budu využívat analýzu dokumentů, etnografické filmové tvorby s tématikou Vietnamců v ČR, a k doplnění informací uskutečním rozhovory s bývalými studenty československých vysokých škol, kteří byli vysláni v rámci pomoci rozvojovým socialistickým státům v době komunismu. Rozhovory budou polostrukturované a následně analyzované narativní analýzou. V práci se nezaměřuji na jedince Vietnamského původu narozené již u nás. Předmětem však mohou být i Vietnamci vysokoškolsky vzdělaní jinde než v Československu, kteří mají trvalý pobyt v ČR. V práci mám v plánu využít teorie racionální volby (rational choice theory), kterou aplikoval Mikes a Deleva ve svém zkoumání migrace vysokoškolsky vzdělaných Slováků do ČR a užiji i zhodnocení push a pull faktorů.

Seznam odborné literatury

Brouček, S. 2003. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Praha: Etnologický ústav AV ČR
Brouček, S. 2003. Český pohled na Vietnamce. Praha: Etnologický ústav AV ČR
Cizinci u nás – Vietnamci. Režie P. Jančárek. 2004. (Z cyklu České televize a společnosti Člověk v tísni o životě menšin v České republice)
Kdo mě naučí půl znaku. Režie Martin Ryšavý. 2006.
Kocourek, J. 2005. Vietnamci v ČR, Socioweb, Vol. 5 http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=199&lst=108
Předběžné výsledky sčítání lidí, domů a bytů. 2011. ČSÚ. Dostupné na adrese: http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011
Pieterse, J. Nederveen 2003. Social capital and migration: Beyond ethnic economies, Ethnicities. Dostupné na adrese: http://etn.sagepub.com/cgi/content/abstract/3/1/29
Rákoczyová, Miroslava, Robert Trbola (eds.) 2009. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Slon.
Rákoczyová, Miroslava, Robert Trbola (eds.). 2010. Vybrané aspekty života cizinců v ČR. Praha: VÚPS. Dostupné na adrese: http://www.cizinci.cz/files/clanky/710/Vybrane_aspekty.pdf
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v grafech, mapách a tabulkách. Statistika a my. ČSÚ. Dostupné na adrese: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7D002A5815/$File/18041201.pdf
Waldinger, R., Howard Aldrich, Robin Ward. et al. 2006. Ethnic Entrepreneurs: Immigrant Business in Industrial Societies. London: Sage

Předběžná náplň práce

Téma Vietnamců je neustále aktuální. Stále všude kolem nás přibývá obchodů, kde právě Vietnamci prodávají své zboží. Podle výpovědí Vietnamců pak celých 90% z nich pracuje jako trhovci, respektive podnikají s levným zbožím. To pak vytváří rozšířenou představu české majority o Vietnamcích, která nepřipouští plnou integraci Vietnamců do české společnosti. Téma jsem si zvolil právě proto, že představa Vietnamců „trhovců“ začala vznikat až po roce 1989. Do té doby u nás bylo mnoho Vietnamců studujících na vysokých školách. Zmapovat vysokoškolsky vzdělané Vietnamce v ČR, kteří u nás studovali v období socialismu je tedy důležité pro pochopení, proč došlo k vytvoření tak jednotvárného zaměření Vietnamců u nás. Zajímá mě, jestli existují Vietnamci, které nestáhl stánkový prodej. Mezi těmi 10%, kteří neprodávají u stánků a nepodnikají v prodeji zboží, jsou vysokoškolsky vzdělaní Vietnamci, kteří neodjeli zpět do Vietnamu (Těm se věnuje Martin Ryšavý ve svém dokumentu: Kdo mě naučí půl znaku, 2006). Jedinou snahou o zobrazení integrovaných vysokoškolsky vzdělaných Vietnamců v ČR je dokument z cyklu České televize a společnosti Člověk v tísni o životě menšin v České republice Cizinci u nás – Vietnamci, který však předkládá osudy pouze dvou Vietnamců.

Charakteristika tématu:
Česko-Vietnamské vztahy vznikly v 50. letech 20. století a jsou založeny na výpomoci ve vzdělávání a Vietnamci, kteří byli vysláni na studium, se pak měli navrátit do Vietnamu. To ovšem platí pouze pro část z nich. Někteří se rozhodli zůstat, ale nejsou dostatečně prozkoumány jejich důvody k tomuto rozhodnutí. Každoročně bylo v rámci spolupráce socialistických vlád vysíláno do Československa stovky Vietnamců, kteří se po zaškolení/vzdělání, měli vrátit zpět do vlasti. Před pádem komunismu v Československu roku 1989 bylo každoročně udělováno desítky stipendií na studium Vietnamců na vysokých školách. Po roce 1989 tato praxe skončila a vysokoškolsky vzdělaní Vietnamci se vraceli zpět do Vietnamu. Zaučení Vietnamci bez vysokého vzdělání, kteří se rozhodli zůstat, pak z drtivé většiny začali obchodovat s levným zbožím a vytvořili homogenní síť vzájemně se podporujících Vietnamců, kteří pak vešli do povědomí Čechů jako „trhovci“, kteří pracují pouze na stáncích a distancují se od majority, žijí v uzavřených komunitách a vytváří tak podklad pro nedůvěru k neznámému. Vysokoškolští studenti se převážně vrátili do vlasti, ale mohli zůstat i u nás jako specialisté
Cílem je zmapovat osudy Vietnamců, kteří studovali v Československu, komplexně, tedy těch, kteří se po studiu vrátili do vlasti a těch, kteří zůstali, přičemž budu klást důraz právě na důvody, které vedly k rozhodnutí Vietnamců zůstat v Čechách. Důležitým výstupem práce pak bude také identifikace vysokoškolsky vzdělaných Vietnamců žijících v ČR jako podpora představy Vietnamců nejenom jako „trhovců“, která je v naší společnosti velice rozšířená. Je ale také možné, že jejich počet bude velice omezený a že dojdu k závěru, že vysokoškolsky vzdělaní Vietnamci u nás prakticky nezůstali, což by pak mohlo vysvětlit stereotypní koncept pojetí Vietnamců v ČR.