Dvacáté století bylo obdobím plným nových myšlenkových směrů, obrovského technického pokroku, dosud nepoznaných možností i nevídaných strastí spojených se světovými válkami. Umění se s tím vším snažilo vypořádat, chtělo reagovat na nečekané zlomy a zbavit se pnutí přítomného v celé společnosti. Umělci žádali něco nového, chtěli se zbavit minulosti prostřednictvím popření klasických uměleckých hodnot, zvyků a technik a vytvářeli šokující díla. Spolu s nimi zde byli sociální teoretici a umělečtí kritici, kteří se snažili jejich činy popsat, zkritizovat, zpochybnit či ospravedlnit. Někteří vyjadřovali svůj názor na to, jak by měli umělci vystupovat, co by mělo být charakteristickými vlastnostmi a jakým způsobem a s jakými myšlenkami by měli či neměli díla tvořit. Jejich koncepty se v mnohém liší a v mnohém se podobají. Jaký byl názor uměleckých a společenských kritiků dvacátého století na to, jak by měl "správný" umělec vypadat? Shodují se tyto názory s projevy samotných umělců?
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The twentieth century was a period full of new thoughts, huge technological progress, unknown possibilities and unprecedented suffering associated with global wars. Art wanted to respond to these unexpected events and get rid of the tension present in the whole society. Artists asked for something new, they wanted to leave the past through denial classical artistic values, habits and techniques. Along with them, there were social theorists and art critics who tried to describe their actions, they criticized or justified them. Some described how artists should act and with what thoughts they should or should not work. The concepts differ in many ways and in many ways they are similar. What was the opinion of art and social critics of the twentieth century about how should "right" artist look like? Are their opinions similar to opinions of the artists?