Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 294)
Detail práce
  
Skauting jako zdroj mravního chování
Název práce v češtině: Skauting jako zdroj mravního chování
Název v anglickém jazyce: Scout movement as a source of moral behavior
Klíčová slova: Skauting, mravní chování, sociologie morálky, mravní skupiny
Klíčová slova anglicky: Scout movement, moral behavior, sociology of morality, moral groups
Akademický rok vypsání: 2012/2013
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 10.06.2013
Datum zadání: 10.06.2013
Zásady pro vypracování
Jako výzkumnou metodu jsem vzhledem k povaze mé práce zvolila kvalitativní strategii, konkrétně etnografický výzkum. Problematiku hodlám zkoumat pomocí jednak zúčastněného pozorování a jednak polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Ti budou pocházet ze skautského střediska v místě mého bydliště. Ve skupině respondentů se budu snažit zachovat vyrovnaný poměr chlapců a dívek, respondenti budou ve věku od 15 do 25 let. V rámci zachování anonymity pak budou jejich jména v práci změněna. Pomocí zúčastněného pozorování respondentů jednak ve skautském kolektivu a jednak mimo něj (rovněž v kolektivu jejich vrstevníků, avšak „neskautů“), hodlám tedy najít odpověď na otázku, zda existuje cosi jako „skautská morálka“, a případně zda se vztahuje pouze na chování v rámci dané sociální skupiny, zatímco v jiném kolektivu přijímáme zase „jeho pravidla“, nebo zda se jí skauti řídí i mimo svůj oddíl či středisko. Tento výzkum bych poté ráda doplnila polostrukturovanými rozhovory s danými respondenty na stejné téma, abych získala přehled nejen o jejich chování, ale také o tom, jak se na danou problematiku dívají oni sami. Rozhovory si budu pro větší pohodlí a plynulost zaznamenávat na nahrávacím zařízení a teprve poté je budu přepisovat a analyzovat.
Seznam odborné literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-485-4. 407 s.

KAUFMANN, Jean-Claude. Chápající rozhovor. Vyd. 1: Praha: SLON, 2010. ISBN 978-80-7419-033-9. 151 s.

SVĚTLÝ, Jaroslav. Morálka a současnost. Vyd. 1. Praha: Horizont, 1985. 116 s.

PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd.1. Liberec: TUL, 2010. ISBN 978-80-7372-566-2. 134 s.

ČEJKA, Jiří, NAVRÁTIL, František. Morální rozměr skautingu a mravní odpovědnost skautských vůdců. 2003. dostupné online z http://www.svazskautu.cz/vigilie/moralka-skautingu.pdf

NOVÁK, Lukáš. Etika skautingu a její filozofické zdroje. Praha

NAVRÁTIL, František. Etika a morálka ve skautingu, Ivančice

BŘICHÁČEK, Václav. Poselství skautské výchovy. Liberec, 1991. ISBN 0-85421-02-X. 114 s.

DURKHEIM, Společenská dělba práce. Brno: CDK. 2000
Předběžná náplň práce
Ve své práci jsem se rozhodla na základě teorie Émila Durkheima zkoumat, jak skauting ovlivňuje mravní chování svých členů. Zajímá mě, zda skutečně platí, že se jedná o sociální skupinu, která je pro své členy jakousi morální autoritou a oni dodržují pravidla, která jim v tomto směru stanovuje. Dalším bodem mého výzkumu pak je to, zda tato pravidla případně platí jen v rámci skautského kolektivu, nebo zda se tak jeho členové chovají i nadále v jiných kolektivech.

Skauting je celosvětové hnutí především dětí a mládeže, založené v roce 1907 generálem Robertem Badenem-Powellem v Anglii. Původně se jednalo pouze o chlapeckou organizaci, avšak záhy se její součástí staly i dívky a skauting se šířil i do dalších zemí. Jeho vznik byl silně ovlivněn vojenskými zkušenostmi zakladatele (odtud také skautské uniformy/kroje, odznaky, vlajky apod.) a zpočátku bylo hnutí často kritizováno jako „přehnaně militaristické“, ale již od dob Badena-Powella se skauting profiloval jako hnutí s cílem nepolitické výchovy mládeže a důrazem na morální, psychický i fyzický rozvoj. Nejinak tomu bylo i v případě českého skautingu, jehož zakladatelem byl Antonín Benjamín Svojsík.

Ačkoli je tedy skauting často považován spíše za jeden ze způsobů trávení volného času, jakýsi „koníček“ pro mladé lidi, v souladu s jeho ideou se daleko spíše jedná o životní styl a soubor myšlenek, který ovlivňuje každodenní chování a formuje hodnoty jedince.
Jak jsem již uvedla výše, skauting je organizací, která si dává za úkol svým členům poskytovat jak duševní, tak fyzickou výchovu. Ta má vést k upevňování charakteru, vytváření hodnotového systému a celkovému rozvoji schopností a dovedností. Členem skautské organizace je také možné se stát až po složení tzv. skautského slibu, kterým se skaut zavazuje ctít a dodržovat základní principy skautingu. Vedle skautského slibu ještě existují i „skautské zákony“, „denní příkaz“ apod., které vesměs nabádají k dodržování morálních pravidel a slušného chování.

Sociologie morálky zkoumá mimo jiné právě společenské činitele, které mají na utváření morálky a její případnou modifikaci vliv. Émile Durkheim ve svém díle vidí morálku jakožto něco, co je nutně svázáno s určitou skupinou, která je zároveň morální autoritou. Ta ve svých členech vyvolává úctu, která je pak nutí daná morální pravidla dodržovat. Díky rozvoji společnosti a dělby práce už nicméně nyní nemáme pouze jednu univerzální morálku (vycházející podle Durkheima z náboženství), ale morálku domácí, občanskou nebo profesní. (Durkheim, 2002) Vzhledem k tomu, že skautské hnutí se profiluje jako skupina s velkým důrazem na morální pravidla, zajímá mě, zda je v tomto pojetí morální autoritou, tedy jestli existuje cosi, co bychom mohli nazvat „skautskou morálkou“.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK