Moderní společnost pracovala jako jeden mechanismus, snažila se o uskutečnění předem stanovených cílů a byla značně optimistická v řešení svých problémů. Modernita představovala něco jako společný projekt s vizí lepší budoucnosti, která se ponese v duchu dokonalosti, usilovala o vyvrácení mýtů minulosti i současnosti, které však nahrazovala mýty propracovanějšími a modernějšími. Postmodernitu naopak charakterizuje pluralita, mnohoznačnost, roztříštěnost (státu, norem, hodnot) a neurčitost. Postmoderní člověk je především konzument posedlý budováním své identity, která se ztrácí v rostoucí anonymitě – je cizincem obklopeným informacemi. Co se změnilo od 80. let minulého století, kdy byla postmoderna na svém pomyslném vrcholu? V jaké době žijeme nyní? Paradigma modernity i postmodernity již dávno vymizelo z filosoficko-sociologických debat o charakteru současné společnosti, namísto toho se mluví o době post-postmoderní a právě tímto fenoménem bych se chtěl ve své bakalářské práci zabývat.
Práce si klade za cíl odpovědět na otázku, kam se vytratila postmoderní sociologie a jaké paradigma ji vystřídalo, co nového přináší, jak se vůči postmoderně vymezuje a jakými způsoby charakterizuje dnešní euroatlantickou společnost. Jelikož se jedná o poměrně široké téma, zaměřím se především na proměnu charakteru a vnímání identity.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of my bachelor thesis is to answer the question, where to the postmodern sociology disappeared, which paradigm replaced it and in what manners it characterizes contemporary euroantlantic society. Because post-postmodernism is relatively wide topic, I’ll focus mainly on the change of character and perception of identity.