Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě

• Název práce v češtině: Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
• Název v anglickém jazyce: Anthropocentrism According to Living Nature
• Klíčová slova: antropocentrismus, živá příroda, Critical Animal Studies, hlubinná ekologie, biocentrismus
• Klíčová slova anglicky: anthropocentrism, living nature, Critical Animal Studies, deep ecology, biocentrism
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Josef Kandert, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.06.2013
• Datum zadání: 07.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2015
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Předpokládané metody zpracování: Základní metodou bude čerpání z literatury a ostatních zdrojů, které se budu snažit adekvátně propojovat v rovině obsahové i argumentační. V případě rozdílného vnímání dané problematiky se zaměřím na komparaci obou či více přístupů.
Předběžná struktura práce: V úvodu diplomové práce se zaměřím na teoretické vymezení pojmu antropocentrismus, jeho možné definice a zařazení do širšího společensko-vědního kontextu. Uvedu zde přístupy filosofické a teologické.
Hlavní částí diplomové práce bude rozpracování myšlenky, že antropocentrický přístup k živé přírodě s sebou nese neblahé důsledky na člověka a celou společnost. K doložení tohoto tvrzení uvedu studie dokazující devastující vliv člověka na přírodu i zvířata. V reakci na antropocentrické přistupování k okolnímu světu vznikla řada alternativ, o nichž se ve své práci taktéž zmíním. Bude se jednat o přístupy biocentrické, environmentální a hlubinně ekologické. Mou snahou bude i vystopovat některé obecnější znaky doprovázející či umožňující antropocentrický přístup ve společnosti. Problematiku zasadím do širšího společensko- kulturního kontextu a porovnám různé společnosti z hlediska jejich přístupu k živé přírodě. Více se zaměřím na západní moderní civilizaci a pokusím se popsat antropocentrického nahlížení na svět v ní.
V závěru propojím dosud nastolované teze a myšlenky a shrnu je.

Seznam odborné literatury

BONDY, Egon: Útěcha z ontologie. DharmaGaia Praha, 2007.

LEOPOLD, Aldo: Obrázky z chatrče. Albies Tulčík, 1999.
LOVELOCK, James: Gaia. Mladá Fronta Praha, 1994.
LOVELOCK, James: Gaia vrací úder. Academia Praha, 2008.
LOVELOCK, James: Mizející tvář Gaii. Academia Praha, 2008.
NAESS, Arne: Ekologie, pospolitost a životní styl. Abies Tulčík, 1996.
KOHÁK, Erazim: Člověk, dobro a zlo. Ježek Praha, 1993.
KOHÁK, Erazim: P.S. Psové. ISV Praha, 2002.
KOHÁK, Erazim: Zelená svatozář. SLON Praha, 1998.
SCHWEITZER, Albert: Kultura a etika. 1986.
Internetové zdroje a články:
http://www.criticalanimalstudies.org/
http://www.vesmir.cz/clanek/veda-antropocentrismus-a-jine-centrismy-pohled-biologa
A KIND OF METAPHYSICIAN: Arne Naess from Logical Empiricism to Ecophilosophy: dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/ehost/detail?vid=7&sid=9492487a-8fbc-4012-b2c1-654803f3c2c0%40sessionmgr104&hid=115&bdata=JkF1dGhUeXBlPWlwLHVpZCx1cmwmbGFuZz1jcyZzaXRlPWVob3N0LWxpdmU%3d#db=a9h&AN=57482988
NON-VIOLENCE AND NONHUMANS: Foundations for Animal Welfare in the Thought of Mohandas Gandhi and Albert Schweitzer. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/ehost/detail?vid=12&sid=9492487a-8fbc-4012-b2c1-654803f3c2c0%40sessionmgr104&hid=115&bdata=JkF1dGhUeXBlPWlwLHVpZCx1cmwmbGFuZz1jcyZzaXRlPWVob3N0LWxpdmU%3d#db=a9h&AN=82371082

Předběžná náplň práce

Formulace poznávacího problému: Ve své diplomové práci se chci zabývat otázkou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Proto je nutné definovat antropocentrismus a popsat jeho vývoj již od antické filosofie a v rámci náboženství- především křesťanství. Zaměřím se ale především na antropocentrismus jakožto jeden z hlavních principů, na jehož základě lidé přistupují k živé přírodě. Antropocentrický přístup nese mnoho negativních dopadů, které zpětně ovlivňují člověka a celou společnost. Snaha po kvalitnějším žití lidí mnohdy nese vysokou daň v podobě devastace přírody, a ve svých důsledcích se stává život kvalitním méně. V této souvislosti bych ráda zmínila některé ze studií z disciplíny Critical Animal Studies, které se zaměřují na vztahy mezi člověkem a zvířaty. Alternativou k antropocentrismu lze chápat přístupy hlubinné ekologie (Naess, Kohák), biocentrismus (Schweitzer) či environmentální etiku (Leopold, Lovelock).
To nakolik je antropocentrický přístup rozvinut v dané společnosti ale nese širší kulturně-společenský kontext. Budu se tedy snažit uvést některé rysy společností orientovaných silně antropocentricky a jako protiklad společnosti velmi úzce spjaté s přírodou. V tomto směru bude nutné vnímat i naši západní civilizaci v rámci svého vývoje- kdy se v různých etapách promněňovala míra antropocentrismu. Devastace přírody jak ji známe z dnešního měřítka tu nebyla vždy, a já se pokusím popsat a zasadit do teoretického rámce vývoj tohoto zničujícího přístupu k přírodě.
Cílem mé diplomové práce by tedy mělo být popsání antropocentrického přístupu člověka k živé přírodě, jeho zpětných dopadů na člověka, a nakonec uvedení možných alternativních přístupů k antropocentrismu. Celou problematiku se budu snažit nahlížet z širšího kulturně-společenského a historického hlediska.