Zpracování genderově netradičních pohádek dětmi předškolního věku s ohledem na osobu prezentující příběh

• Název práce v češtině: Zpracování genderově netradičních pohádek dětmi předškolního věku s ohledem na osobu prezentující příběh
• Název v anglickém jazyce: Processing of unconventional fairy tailes in preschool age with regard to the person presenting the story
• Klíčová slova: pohádky, gender, předškolní věk
• Klíčová slova anglicky: fairy tales, gender, preschool children
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.03.2013
• Datum zadání: 21.03.2013
• Datum a čas obhajoby: 23.05.2014 13:45
• Místo konání obhajoby: M303
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.04.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 23.05.2014
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (OSZD004)
• Oponenti: Mgr. Lenka Timurová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké formy přijetí a nepřijetí genderově netradičních pohádek se vyskytují u dětí v předškolním věku. Práce bude navazovat na dřívější výzkumy týkající se genderově netradičních pohádek (Martin Musil a Petra Malá). Tento výzkum nebude orientovaný pouze na obecné zkoumání postojových rysů u dětí, správnost zapamatování a reprodukce příběhu, ale bude zaměřen především na hledání shod a rozdílů ve zpracování mezi dvěma odlišnými skupinami dětí. Půjde o práci s dětmi, které mne znají, a dětmi, které se mnou nikdy nepřišly do styku. Snahou je tedy zjistit, zda zkušenost dítěte s osobou prezentující příběh ovlivňuje snadnost přijetí neobvyklého (genderově netradičního) obsahu.

Pohádky dětem budou individuálně pouštěny prostřednictvím rádia či počítače. Vše proběhne v prostorách mateřské školy na okraji Prahy, práce se bude týkat pouze dětí ve věku čtyř až šesti let. Předpokládaný počet dětí je zhruba 6-10 z každé skupiny. Výzkumné šetření bude tvořeno dvěma částmi – polostrukturovaným rozhovorem s dětmi a doplňujícím dotazníkem pro rodiče.

Seznam odborné literatury

BETTELHEIM, Bruno. Za tajemstvím pohádek : Proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny, 2000. 335 s. ISBN 80-7106-290-1.
JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita, vývoj a úskalí. Praha: Grada publishing, 2008. 288s. ISBN 978-80-247-2284-9
JARKOVSKÁ, Lucie. Role pohádek a dětské literatury v reprodukci genderových nerovností. In NOSÁL, I. Obrazy dětství v dnešní společnosti: Studie ze sociologie dětství. Brno: Barrister & Principal, 2004. ISBN 80-86598-80-2.
LANGMAIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada publishing, 1998. 343 s. ISBN 80-7169-195-X.
LINDSEY, Linda L. Gender roles: A sociological perspective. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., 1997, 452 p. ISBN 0-13-533-621-X.
SMETÁČKOVÁ, Irena; VLKOVÁ, Klára. Gender ve škole. Praha: Otevřená společnost, 2005, 191s. ISBN 80-903331-2-5.

Předběžná náplň práce

NÁZEV PRÁCE - Zpracování genderově netradičních příběhů dětmi předškolního věku s ohledem na osobu prezentující příběh

Pohádky jakožto kulturní artefakty jsou považovány za jeden z nejsilnějších činitelů
v rámci rané genderové socializace. Ačkoli jsou často vnímány jako svět fantazie, ve kterém se
překračují hranice vymezující různé kategorie sociální struktury, toto tvrzení neplatí univerzálně.
Ve většině tradičních pohádek je zachována stereotypně vymezená genderová struktura. Zatímco
mužský hrdina, jenž se v příbězích vyskytuje mnohem častěji, je charakteristický svou aktivitou,
silou a odvahou, ženské postavy jsou pasivní, vykreslené pouze s ohledem na svůj atraktivní
zevnějšek, díky němuž, nikoli díky šikovnosti, dosahují úspěchu. Osud ženských postav bývá
většinou v rukou mužů. Takto prezentované pohádkové postavy představují pro děti určitý vzor,
umožňují jim budovat vlastní identitu, přičemž genderová identita je její důležitou složkou.
V předškolním věku je dětské vnímání primárně připraveno přijímat podněty, které
zapadají do jemu již známého světa, tudíž jakmile pohádka neodpovídá osvojeným schématům
z minulých zkušeností, představuje pro dítě určitý problém, vyvolává pochybnosti. Děti se pak
s netradičním příběhem vyrovnávají prostřednictvím různých individuálních strategií, které mj.
umožňují scénář přetransformovat ve prospěch svých subjektivních potřeb. Cílem tohoto
výzkumu bylo kromě obecného zkoumání postojových rysů zejména porovnání shod a rozdílů ve
zpracování netradičního obsahu u dvou skupin dětí, kdy první skupina dětí (n=6) výzkumníka
prezentující příběhy znala, zatímco druhá (n=6) nikoli. Na základě dat ze semi-strukturovaného
interview o pohádkách byla provedena analýza. Jedním z několika faktorů podněcující změnu
scénáře představuje důvěryhodnost a blízkost osoby prezentující nové informace, kdy s ohledem
na teorii změn postojů zkušenost dítěte s takovým člověkem může ovlivnit snadnost přijetí
neobvyklého obsahu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Fairy tales as cultural artifacts are considered as one of the greatest factors in early gender
socialization. Even though they are seen as a world of fantasy in which different categories of
social hierarchy are mixed, this hypothesis is not universal valid. Common gender structure
appears in majority of traditional tales. Male hero, who plays his role more often in tales, is
described as active, strong and brave, while female figures are passive and described only
through their attractive appearance, which determines their success. Fate of female figure lies
usually in hero’s hands. Fairy tale figures, which are depicted in a such way mentioned above
represent a role models for children and allow them to create their own identity, including gender
identity as an important part.
Preschool age children are prepared to accept incentive fitting to their so far known
world. As a result, if a fairy tale does not correspond to their adopted schemes gained from past
experience, it becomes a problem and makes doubts. Children cope with unconventional stories
by different individual strategies which allow them to transform the scenario according to their
subjective needs. This research follows two goals - firstly to find the general traits of attitude,
secondly to compare the ways how two groups of preschool children process an unusual
content of fairy tales. The first group of children (n=6) had known the researcher who presented
the stories, while the other group (n=6) had not. The analysis was made based on data collected
through the semistructured interview about fairy tales. One of the factors implying the
transformation of the scenario is trust and relationship with the person presenting new
information who might make it easier for a child to accept the unusual content according to
theory of attitude change.