Promlčení v občanském právu s přihlédnutím k nově přijatému OZ
| Název práce v češtině: | Promlčení v občanském právu s přihlédnutím k nově přijatému OZ |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Limitation of actions in civil law with regard to the newly adopted Civil Code |
| Klíčová slova: | promlčení, promlčecí lhůta, námitka promlčení, čas |
| Klíčová slova anglicky: | limitation of actions, period of limitaion, objection of limitation, time |
| Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra občanského práva (22-KOP) |
| Vedoucí / školitel: | prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 19.03.2013 |
| Datum zadání: | 19.03.2013 |
| Datum a čas obhajoby: | 21.05.2013 11:30 |
| Místo konání obhajoby: | v m.č.139 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 06.05.2013 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 21.05.2013 |
| Oponenti: | prof. JUDr. Josef Salač, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Institut promlčení je významným tradičním institutem soukromého práva, promítající vliv plynutí času na subjektivní práva. Jeho základní a po staletí téměř neměnná konstrukce obsahuje velké množství variabilních proměnných, které podléhají změně mimo jiné i v závislosti na směru, jímž se ubírá soukromoprávní, a v daném případě občanskoprávní, právní úprava jako celek. Právě tak nová úprava promlčení obsažená v NOZ je reflexí několika současných tendencí vývoje občanského práva.
Patrná je především tendence liberalizace projevující se mimo jiné posunem od kogentnosti směrem k dispozitivnosti. Tato tendence se v úpravě promlčení NOZ projevuje zejména možností odchýlit se na základě ujednání od zákonem stanovené délky promlčecí lhůty. Dalším trendem, jehož reflexi lze v úpravě promlčení NOZ pozorovat, je posílení ochrany osoby, jíž právo svědčí. Jeho výrazem je mimo jiné stanovení subjektivní povahy obecné tříleté promlčecí lhůty pro všechna promlčitelná majetková práva a podstatné prodloužení délky promlčecí lhůty objektivní. Jelikož o změnách lze pojednávat pouze v souvislosti s dobrou znalosti měněného základu, autor této práce se pokouší o znázornění, analytický rozbor a hodnocení všech aspektů aktuálně platné úpravy občanskoprávního institutu promlčení s častým odvoláváním se na judikaturu. Při tom pravidelně poukazuje na změny, k nimž dojde účinností NOZ a tyto změny hodnotí. Práce se tak zaměřuje na účel institutu, okruh promlčitelných i nepromlčitelných práv, koncepci a charakter promlčecí lhůty a její délky, dále na okamžik, kdy tato lhůta začíná běžet, tzv. actio nata, opomenuty nejsou ani tzv. překážky způsobující stavení běhu této lhůty nebo právní skutečnosti, znamenající přerušení jejího běhu. Poslední kapitola je pak věnována úkonu, způsobujícímu právní účinek promlčení - námitce promlčení. Kontroverzními aspekty v souvislosti s tímto úkonem, jimž se autor podrobně věnuje, jsou především možnost jejího rozporu s dobrými mravy a časové hledisko jejího vznesení s přihlédnutím k režimu neúplné kasace. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| The limitation of actions is a significant private law institute reflecting an impact of passing of time on rights. Its basic construction remaining almost unchangeable for ages contains a big amount of variables being subject to modification following a direction of private law development. Mentioned above matches the tendency of amendments to the limitation of actions legislation contained in the new civil code.
The drift towards liberalization is one of the most obvious tendencies. It manifests itself beside other matters by shifting from obligatory to none—obligatory character of provisions. That matter of fact is being reflected in the new civil code’s limitation of actions legislation by entitling the subjects to depart from a prescribed period of limitation length. Another private law inclination being found in the new civil code limitation of actions legislation, might be defined as a protection of a subject having the right reinforcement. It is presented primarily by determining the subjective nature of a general three-year long period of limitation valid for all rights of a property character which are subject to the statute of limitations. Furthermore there is a significant prolongation of a length of a period of limitation of an objective nature evident. There is no need to explain that there is a knowledge of a positive law required in order to perceive the changes effectively being capable of understanding their context. That is actually the reason why the author attempts to depict, analyze, and assess all the aspects of the currently valid legislation of limitation of actions. The author looks at the existing practice of courts and uses it as a means for above mentioned. The paper thus concentrates on the aim of the institute, on the rights being subject to the statute of limitations, on the concept, character and a length of the period of limitation, as well as on actio nata meaning the start of its flow. The list of the main aspects of the institute to which the paper is mainly devoted might be continued by so-called obstacles to the flow of period of limitation and its interruption. Last but not least to be mentioned is an objection of limitation, being a legal act which causes a legal effect of limitation of actions to the right affected. The most interesting and controversial aspects of the objection of limitation are the following: the possibility of its contradiction with good manners and its time viewpoint with regard to the so-called regime of incomplete cassation. |