Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie

• Název práce v češtině: Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
• Název v anglickém jazyce: Ion Iliescu and his role in the forming of the modern romanian democracy
• Klíčová slova: Rumunsko, Ion Iliescu, revoluce, přechod k demokracii, Fronta národní spásy, postkomunismus
• Klíčová slova anglicky: Romania, Ion Iliescu, revolution, transition to democracy, National Salvation Front, post-Communism
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.02.2013
• Datum zadání: 14.02.2013
• Datum a čas obhajoby: 28.03.2013 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.02.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 28.03.2013
• Oponenti: František Šístek, M.A., Ph.D.

Seznam odborné literatury

ABRAHAM, Florin. România de la Comunism la Capitalism. (București: Tritonic, 2006) Hodnotí nezaujatě politický systém a jeho proměny. Soustředí se na hlavní formální aktéry a analyzuje zároveň působení konkrétních osobností na těchto pozicích.
BĂRBULESCU, Mihai et al. Istoria României. (Bucureşti: Corint, 2007) Průřezová publikace mapující politické dějiny Rumunska, sloužící především k obecné kontextualizaci analyzovaných událostí.
BOIA, Lucian. Romania: Borderland of Europe. (London: Reaktion books, 2001). Kniha jednoho z předních rumunských historiků, která se do detailu zabývá problémem postkomunismu v Rumunsku.
LINZ, Juan. STEPAN, Alfred. Problems of Democratic transition and Consolidation:
Southern Europe, South America and Post-Communist Europe. (Baltimore: John Hopkins Press, 1996) Základní titul zabývající se problematikou přechodů k demokracii z hledisek politologických teorií, prezentující hlavní tranzitologické přístupy a kategorie.
PREDA, Cristian. SOARE, Sorina. Regimul, partidele și sistemul politic din România. (București: Nemira, 2008) Publikace analyzující stranický systém Rumunska po roce 1989 a jeho fungování v postkomunistickém ústavním rámci. Obsahuje kompletní seznam politických stran a statistky k rumunskému politickému systému v letech 1989-2007.
ROPER, Stephen D. Romania. The Unfinished Revolution. (Taylor&Francis e-Library. 2005.) Jeden ze zástupců anglosaského prostředí přispívající do diskuse k vývoji rumunské vrcholné politiky po roce 1989 jako důsledků nejasného převratu.
TEJCHMAN, Miroslav. Nicolae Ceauşescu. (Praha: Lidové Noviny, 2004) Podstatné detaily k otázce rumunské revoluce a vlády Nicolae Ceauşeska poskytuje kniha předního českého odborníka na rumunské dějiny.
TISMĂNEANU, Vladimir. DOBRINCU, Dorin. VASILE, Cristian.(eds.) Comisia prezidenţiala pentru analiza dictaturii comuniste din România: Raport Final. (Humanitas: Bucureşti, 2007)
Závěrečná zpráva o komunistické diktatuře v roce 2007 prezidentskou komisí pod vedením Vladimira Tismăneana poskytuje neocenitelný náhled do jinak těžce dosažitelných archivních zdrojů, které zároveň komentuje.
TUDOR, Marius. GAVRILESCU, Adrian. Democrația la pachet. (București: Compania, 2002) Netradičně pojatá publikace hodnotí porevoluční politické elity a poskytuje řadu detailních informací o konkrétních postavách postkomunistického vývoje v Rumunsku po roce 1989.
VERDERY, Katherine. What was socialism and what comes next? (Princeton: Princeton University press, 1996) Kolekce esejů americké antropoložky nabízí unikátní externí pohled do života (nejen politického) v Rumunsku před i po revoluci.
ZUB, Alexandru. CIOFLÂNCĂ, Adrian.(eds.) Cultură politică și politici culturale în România modernă. (Iași: Editura Universtității „Alexandru Ioan Cuza,“ 2005). Publikace zabývající se politickou kulturou v Rumunsku, vážící se i k éře postkomunismu a jejím důsledkům pro další vývoj místní politické scény.

Předběžná náplň práce

Problematika rumunského přechodu k demokracii po roce 1989 byla významnou měrou determinována formou režimu předchozího. Díky osobní diktatuře Nicolae Ceaușeska neexistovala v Rumunsku jakákoliv významnější opozice, která se mohla na svržení jeho moci podílet. V průběhu nejasných událostí prosince 1989 se díky tomu dostala k moci různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jakožto dřívější režimní exponent převedl téměř kompletní komunistickou strukturu pod nové vedení, koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od prvních proklamací zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Žadatel se problematice věnoval ve své bakalářské i magisterské práci.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The problems of Romanian transition to democracy after the year 1989 were in large part determined by the form of previous regime. Because of the extreme pressure and control exercised on the opposition and personal dictatorship of the regime of Nicolae Ceaușescu, no major dissent groups or opposition centers possessing the potential to take part in the overthrow of the regime existed.
In the swift and still unclear events of December 1989, National Salvation Front rose to hold the power, being directed by Ion Iliescu at the same time. As a formerly top positioned communist apparatchik, who had been swept out from his status after several conflicts with Ceausescu, he transferred almost complete communist structure under the newly formed regime, including Securitate, the secret service. Deconstruction of the former regime was actually performed by the execution of the former president and his wife and by trials of several Securitate generals. Iliescu concentrated overwhelming majority of the state power around NSF and in contradiction with his original proclamations postponed transition to democracy.
New regime, which was led by Ion Iliescu demonstrated in its ideological presentation and exercise of power apparent similarities with the era of communist rule, nevertheless, it worked under formal democratic framework. Because of this fact, the opposition could carry out a takeover peacefully in 1996 elections, under the terms of a standard constitutional democracy process.