Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Název práce v češtině: Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Název v anglickém jazyce: Radislav Krstić: the procedural conduct of the criminal proceedings before the ICTY
Klíčová slova: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Radislav Krstić, Srebrenica, právo na spravedlivý proces, zločiny podle mezinárodního práva, jednací řád a dokazování
Klíčová slova anglicky: International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, Radislav Krstić, Srebrenica, right to fair trial, crimes under international law, rules of procedure and evidence
Akademický rok vypsání: 2011/2012
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra evropských studií (23-KZS)
Vedoucí / školitel: prof. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, Ph.D., LL.M.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 04.02.2013
Datum zadání: 04.02.2013
Datum a čas obhajoby: 19.06.2013 00:00
Místo konání obhajoby: IMS FSV UK Jinonice
Datum odevzdání elektronické podoby:17.05.2013
Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2013
Oponenti: PhDr Miroslav Teichman, CSc
 
 
 
Předběžná náplň práce
Konsolidaci západního Balkánu po válce v Jugoslávii napomáhal také ICTY, který se mimo jiné zasloužil o reformy justice a upevnění demokracie, což by nebylo možné bez důvěry v jeho úsudek. Svoji pozici si získal rozhodováním, kterým musel zejména ctít spravedlnost, resp. dodržet právo na spravedlivý proces. Vzhledem k tomu, že v českém jazyce doposud nevyšla publikace zabývající se procesy s válečnými zločinci, pokusím se svojí případovou studií zjistit, zda bylo toto právo bezvýjimečně naplňováno.
Případy projednávané před ICTY se obecně těšily velké publicitě, která se ještě stupňovala, pokud šlo o významného obžalovaného nebo bylo možné očekávat udělení vysokého trestu. V reakci na mediální tlak má konkrétní senát tendenci se uzavřít a omezit svůj styk s médii, která mohou ovlivnit rozhodování jednotlivých soudců. Vynesením rozsudku, který média označí za adekvátní, a jenž není napaden odbornou veřejností jako excesivní, se Tribunálu uleví. Pokud je následně podáno odvolání, pozornost médií se značně sníží. Díky tomu má odvolací Tribunál dostatek prostoru a klidu na to, aby prvoinstanční rozsudek prověřil, případně změnil či zrušil a vynesl rozsudek nový, respektující účel spravedlnosti a v souvislosti s ním naplňující požadavek práva na spravedlivý proces obžalovaného, jež bylo v předchozím řízení více či méně porušeno.
Základním předpokladem je, že čím více daný případ sledují média, tím větší tlak je vytvářen na rozhodování prvoinstančního Tribunálu, v závislosti na čemž může být odsouzenému uložen přísnější trest (ať již z důvodu nedodržení jednacího a důkazního řádu či přísnějšího hodnocení spáchaných skutků na základě předložených důkazů aj.). Cílem mé bakalářské práce tak je analyzovat průběh případu R. Krstiće z procesního hlediska a zhodnotit, zda bylo právu na spravedlivý proces v jeho případě učiněno zadost.
V úvodní kapitole práce se budu věnovat metodě a metodologii použité při psaní bakalářské práce a kritickému zhodnocením použité literatury. V další části práce se budu zabývat vznikem a působením ICTY. Následně se budu věnovat vztahu médií a soudního řízení; zároveň zdůvodním výběr případu Krstić a Popović et al., jež poslouží pro komparaci procesních postupů Tribunálu.
Dále se zaměřím na zločiny proti mezinárodnímu právu, které měl R. Krstić spáchat. V návaznosti na závěry z vynesených rozsudků posléze určím nejdůležitější procesní ustanovení jednacího a důkazního řádu, jež byla v průběhu případu (nebo nedlouho po jeho konci) novelizována a provedu jejich výklad z pohledu naplnění práva na spravedlivý proces. Obecné poznatky z této kapitoly použiji dále v textu, kde se budu zabývat konkrétními námitkami obhajoby na nedodržení procesních postupů. V závěru se pak pokusím posoudit, zda mediální tlak skutečně přispěl k narušení práva na spravedlivý proces, a zda bylo toto právo v Krstićově případě porušeno.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Consolidation of the western Balkan countries after the war in Yugoslavia was also supported by the International Criminal Tribunal for former Yugoslavia, which besides other things contributed to strengthening of democracy and judicial reforms, which would not have been possible without confidence in its judgment. The ICTY gained its position on the basis of its judicial praxis, which had to particularly follow justice, respectively observe the right to a just trial. Given that so far no publication concerning the trials of war criminals has been released in the Czech language, I shall try to determine whether this right was fulfilled without exception. The cases heard by the ICTY generally attracted great publicity, which escalated even more when a defendant of a significant importance was expected to receive a high sentence.
In response to media pressure, a particular Senate tends to close itself and limit its contact with the media, which may otherwise affect the decisions of individual judges. A pronouncement of a judgment, which the media label as adequate and is not contested by the professional community for being excessive, has a relieving effect on the Court. If, subsequently, an appeal motion is filed, the media attention will be substantially reduced. As a result, the Appeals Chamber has enough space and time to examine the first-instance judgment and then either change it, or abolish it and render a new judgement that would respect the purpose of justice in connection with fulfilling the defendant’s right to a just trial, which was more or less infringed in the previous proceeding.
The basic premise is that the more a case is observed by media, the more pressure is exerted on the Trial Chamber and its decision-making, which can lead to imposing more severe punishment (no matter if caused by failing to follow the Rules of Procedure and Evidence or stricter evaluation of committed deeds based on the evidence presented, etc.). The goal of this bachelor’s thesis is to analyze the progress of the R. Krstić case from the procedural point of view and assess whether the right to a just trial in his case was fulfilled.
In the introductory chapter, I deal with the methods and methodology applied during the writing of the bachelor’s thesis, and with the critical evaluation of literature used. In the next part, I discuss the origin and influence of the ICTY. Subsequently, I discuss the relationship between media and judicial proceedings; I also explain there the reason for selecting the Krstić and Popović et al. cases, which both serve as a comparison of the procedures of the Tribunal.
Furthermore, I focus on the crimes against international law allegedly committed by R. Krstić. Then, following the conclusions of given judgments, I analyse the most significant provisions of the Rules of Procedure and Evidence, which were either during the case or shortly afterwards amended; I perform their legal interpretation in terms of the fulfilment of the right to a just trial. General findings of this chapter are used in the next part of the thesis, where I focus on the specific objections of the defense to noncompliance with the process procedures. In the end, I try to assess whether the media pressure did contribute to the violation of the right to a just trial, and whether this right was violated in the Krstić case.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK