Morální aspekty klonování člověka ve světle křesťanské etiky

• Název práce v češtině: Morální aspekty klonování člověka ve světle křesťanské etiky
• Název v anglickém jazyce: Moral aspects of human cloning in the light of Christian ethics
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Libor Ovečka, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.01.2013
• Datum zadání: 16.01.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.01.2013
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2014 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.03.2014
• Datum odevzdání tištěné podoby: 19.03.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2014
• Oponenti: ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.

Seznam odborné literatury

Gerhard Straass. Přežije člověk biologickou revoluci? Z něm. Přel. Otakar Štark, Praha: Avicenum, 1984. 128 s.
TAYLOR, Gordon Rattray. Biologická časovaná bomba. 1. vyd. Praha: Orbis, 1970, 354
PETR, Jaroslav. Klonování: hrozba, nebo naděje?. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2003, 362 s. ISBN 80-7185-469-7.
SKOBLÍK, Jiří. Akademie pro život a klonování. Teologické texty. 1252001208-209, s. 208-209 Teologické texty. -- ISSN 0862-6944. -- r. 12, č. 5 (2001), s. 208-209
Papežská akademie pro život, zřízená Janem Pavlem II. v roce 1994, vydala 24.6. 1997 dokument "Úvahy o klonování"
Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: úmluva o lidských právech a biomedicíně. [1. vyd.]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2000, 15-65 s. ISBN 80-85047-26-8 Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí.
VÁCHA, Marek Orko. Místo, na němž stojíš, je posvátná země: o kruhu úcty k člověku, přírodě a celému vesmíru. 1. vyd. Brno: Cesta, 2008, 255 s. ISBN 978-80-7295-104-8.
KIŠŠ, Igor. Bioetika a ľudské embryá z pohľadu evanjelického teológa. Křesťanská revue. 7152004154-159, s. 154-159.
BALABÁN, Daniel. Život člověka: (Konfrontace biblického pohledu a současného vědeckého poznání lékařského). Křesťanská revue. 7052003123-132, s. 123-132.
KUHSE, Helga a Peter SINGER. A companion to bioethics. 2nd ed. Malden, MA: Wiley-Blackwell, c2009, xiii, 622 s. ISBN 978-1-4051-6331-6.
ĎAČOK, Ján. "Genómová revolúcia", génové technológie a klonovanie z pohĺadu kresťanskej antropológie a etiky. Studia theologica. 439200242-49, s. 42-49.
KIŠŠ, Igor. Možno požívat embryá na lekárske účely ?. Křesťanská revue. 691200216-21, s. 16-21.
MUNZAROVÁ, Marta. Lidé s postižením, bioetika a lidská práva. Teologický sborník. 83200257-64, s. 57-64.
DĚDKOVÁ, Ludmila. Pomoc rodičům - nebo selekce nežádoucích ?. Getsemany. 111222001251-252, s. 251-252.
PETERSON, James C. Genetic turning points: the ethics of human genetic intervention. Grand Rapids: William B. Eerdmans, c2001, xvi, 364 s. ISBN 0-8028-4920-2.
SÝKORA, Jaroslav. Genové inženýrství a Starý zákon. Studia theologica. 335200148-52, s. 48-52.
VIRT, Günter. Osmý den stvoření: rozštěpení lidství moderní biotechnologií. Teologické texty. 2001, roč. 2, č. 7, s. 25-27.
KIŠŠ, Igor. Etika gentechnológie z hladiska teológa. Teologická reflexe. 1200051-57, s. 51-57.
AVISE, John C. The genetic gods: evolution and belief in human affairs. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1998, viii, 277 s. ISBN 0-674-34625-4.
HACH, Petr. Současná embryologie a některé etické problémy s ní spojené. Teologické texty. 951998159-161, s. 159-161.
MEILAENDER, Gilbert. Bioethics: a primer for christians. Grand Rapids (Michigan, USA): William B. Eerdmans, 1996, xi, 120 s. ISBN 0-8028-4234-8.
KLEBER, Karl-Heinz. Na hranicích etické únosnosti: Etické úvahy o problematice reprodukční medicíny a genové technologie. 1. vyd. Praha: Síť, 1994, 61 s. ISBN 80-901571-0-6.
PŘIKRYLOVÁ, Pavla. Věda na naKLONěné rovině. Rozrazil. 1200747-48, s. 47-48.
BALABÁN, Daniel. Život člověka: (Konfrontace biblického pohledu a současného vědeckého poznání lékařského). Křesťanská revue. 7052003123-132, s. 123-132.
KUMMER, Christian. Geny a Stvořitel: teologické otázky pro sociobiologii. Teologické texty. 2001, roč. 2, č. 2, s. 9-12.
RENÖCKL, Helmut. Genová technika: etické výzvy vyspělé technologie. Teologické studie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2000, s. 60-68. ISSN 80-7040-396-9.
BELL, Dean. Human Cloning and International Human Rights Law. Sydney law review. 2121999202-230, s. 202-230.
LEFFEL, Jim. Inženýrství života aneb jak v postmoderní době definovat "lidskost". Teologický sborník. 1199965-74, s. 65-74.
Donum vitae. Sborník studií o etických aspektech začátku individuálního lidského života a instrukce Kongregace pro nauku víry O respektování počínajícího lidského života a o důstojnosti plození. Odpovědi na některé aktuální otázky. Olomouc: UPOL CMTF 2006.
Evangelium vitae. Encyklika Jana Pavla II. Zvon ČKN: Praha, 1995.
Instrukce Dignitas personae O některých otázkách bioetiky

Předběžná náplň práce

1. Úvod – zdůvodnění výběru tématu. Může klonování člověka přinést obecné dobro a pomoci člověku? Jaké jsou zjevné a skryté nástrahy a dopady klonování? Je potřebné zabývat se touto tématikou? Hypotéza – klonování lidské bytosti je z hlediska křesťanské etiky za přípustnou hranicí a neslučitelné s křesťanskou naukou. Jaké je stanovisko medicíny? Jak se k situaci staví české i mezinárodní zákony? Jak se postavit v současným převládajícím trendům ?
2. Pokus o definici lidské osoby, stručný popis převládajícího vztahového, dynamického pojetí osoby v současné dogmatické teologii a křesťanské filozofii. (zohlednění výsledků mé bakalářské práce „Trinitární a christologické zakotvení lidské osoby“)
3. Zmapování literatury morální teologie k tématu klonování a genetiky.
4. Shrnutí pohledu křesťanské etiky na problematiku klonování člověka. Porovnání s pohledem medicíny a současnými zákony. Potvrzení či vyvrácení předeslané hypotézy.
5. Závěr