Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 356)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Název práce v češtině: Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Název v anglickém jazyce: Religious symbols in European Anti-Discrimination Law
Klíčová slova: Náboženské symboly, Náboženská svoboda, Zákaz diskriminace
Klíčová slova anglicky: Religious symbols, Freedom of religion, Prohibiton of discrimination
Akademický rok vypsání: 2012/2013
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra evropského práva (22-KEP)
Vedoucí / školitel: prof. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 03.01.2013
Datum zadání: 03.01.2013
Datum potvrzení stud. oddělením: 30.05.2014
Datum a čas obhajoby: 28.05.2014 12:00
Místo konání obhajoby: místnost č. 344
Datum odevzdání elektronické podoby:18.04.2014
Datum odevzdání tištěné podoby:18.04.2014
Datum proběhlé obhajoby: 28.05.2014
Oponenti: JUDr. Věra Honusková, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Evropský kontinent byl po staletí sužován náboženskými konflikty. Zatímco dříve se jednalo především o spory mezi katolickou a protestantskou církví, v současné době se stává jádrem konfliktů migrace osob do evropských zemí. A je to právě migrace, která s sebou do již fungující tradiční evropské společnosti přináší výrazné náboženské a kulturní odlišnosti. Jedním z konfliktů, který je aktuálně velmi diskutovaným tématem na evropské půdě, je i přítomnost náboženských symbolů ve veřejném prostoru. Zde se střetává náboženství nově příchozí, jež je symbolizováno muslimským šátkem, s náboženstvím tradičním, které je vyznáváno majoritou, a jež je ve veřejném prostoru zastoupeno symbolem křesťanského kříže. Spor však nevzniká jen mezi jednotlivými náboženstvími, ale rovněž mezi náboženstvími a principem sekularismu.
Cílem mé diplomové práce je analyzovat problematiku náboženských symbolů ve veřejném prostoru nejen z pohledu náboženské svobody, ale také z hlediska rovnosti a diskriminace, ochrany menšin, práva na vzdělání a rovnosti pohlaví, neboť se jedná o problematiku, kterou je nutné posuzovat v celé její šíři. V práci bude dále posuzována otázka, zdali je možné a za jakých podmínek lze omezit demonstrování náboženských symbolů ve veřejném prostoru a v této souvislosti se budu rovněž zabývat tzv. pětistupňovým testem, který Evropský soud pro lidská práva (dále jako jen „ESLP) využívá při hodnocení této otázky. Práce se rovněž zabývá otázkou, zdali je možné na evropském kontinentě aplikovat jednotné řešení ve vztahu k přítomnosti náboženských symbolů ve veřejném prostoru.
Z provedené analýzy soudních rozhodnutí ESLP vyplývají pro oba výše uvedené náboženské symboly rozdílné závěry. Zatímco k symbolu křesťanského kříže přistupuje ESLP vesměs pozitivně a legitimizuje jeho demonstrování ve veřejném prostoru, na muslimský šátek nahlíží naproti tomu jako na symbol negativní, jež je hrozbou pro demokratické hodnoty evropských států. Předsudky, které vznikají v souvislosti s muslimským šátkem, tj. že je považován za symbol ohrožující základní hodnoty demokracie, zabraňují možnosti jeho vnímání a zasazení do celkového kontextu. Teprve až po samotném zhodnocení daného kontextu je možné správně posoudit, jaký bude mít náboženský symbol dopad na společnost v konkrétním případě.
Tato diplomová práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole se věnuji mezinárodním, vnitrostátním a evropským pramenům, které se dotýkají náboženské svobody. Dále se zde zaměřuji na samotný pojem náboženská svoboda, jeho rozdělením na náboženskou svobodu pozitivní a negativní, jeho dělením na tzv. forum internum a forum externum a s ním související omezení a posouzení jeho legitimity při aplikaci tzv. pětistupňového testu ESLP.
V druhé kapitole podrobněji zkoumám propojenost otázky náboženské svobody se zásadou rovnosti a s ní související zákaz diskriminace. Kategorizuji diskriminaci na diskriminaci přímou a nepřímou, rovněž se zabývám pojmem náboženská menšina a možnostmi její ochrany.
V poslední kapitole, která je meritem mé diplomové práce, se věnuji již samotné problematice muslimského šátku a křesťanského kříže ve veřejném prostoru. Analyzuji judikaturu ESLP a hodnotím přístup, který je ve vztahu k uvedeným náboženským symbolům aplikován.
Metodicky práce vychází především z analýzy rozsudků ESLP, dále z české i zahraniční odborné literatury. K dané problematice jsou ve velké míře zastoupeny české a zahraniční odborné články. Zdrojem diplomové práce jsou také mezinárodní smlouvy, primární a sekundární prameny EU a vnitrostátní právní předpisy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The European continent has been plagued by religious-based conflicts for centuries. While in the past the conflicts arose from disputes between the Catholic and the Protestant church, the main source of the conflicts nowadays is migration to European countries. The migration is what brings significant religious and cultural differences into the functioning traditional European society. One of the currently most discussed topics according to conflicts in Europe is the presence of religious symbols in public spaces. At this point new coming religion symbolized by the Muslim headscarf clashes the traditional religion adhered to by majority and in public areas symbolized by the Christian cross. Except for the conflict between the religions the dispute arises also between religions and the principle of secularism.
The aim of my thesis is to analyze the issue of religious symbols in public area, not only in terms of religious freedom, but also in terms of equality and discrimination, protection of the rights of minorities, right to education and gender equality, as these are the issues that need to be considered in its complexity. In the thesis will further examine the question of whether and under what conditions it is possible to limit the demonstration of religious symbols in public areas and in this context I will also address the so called five-step test, which the European Court of Human Rights (hereinafter referred to as "ECHR”) uses in the evaluation of this issue. The thesis also examines whether it is possible to apply unified solution in Europe according to the presence of religious symbols in public areas. The results of the case study of the ECHR lead to different conclusions with regard to the abovementioned religious symbols. ECHR perceives the symbol of the Christian cross generally positive and also legitimizes its demonstration in public areas, whereas the Muslim headscarf, on the contrary, is approached as a negative symbol that represents a threat to democratic values of the European countries. The prejudice against the Muslim headscarf, i.e. the headscarf being represented as a threat to democratic values, prevents perception and setting of the symbol in the overall context. Only after the actual observation of the symbol in its overall context it is possible to properly evaluate the impact of the religious symbol on society in specific circumstances.
This thesis is composed of three chapters. The first chapter examines international, national and European sources dealing with religious freedom. Further the focus is on the term of religious freedom, which is devided to positive and negative religious freedom, or to so called forum internum and forum externum followed by the associated limitations and legitimacy assessment when applying the ECHR five-stage test.
In the second chapter I examine interconnectedness between the terms religious freedom and principle of equality and the associated prohibition of discrimination. I further categorize discrimination into direct and indirect and also explain the concept of religious minorities and the possibilities of its protection.
The last chapter, which is the substance of my thesis, addresses to the very issue of the Muslim headscarf and Christian crosses in public areas. The final chapter is based on the case study of the ECHR and my evaluation of different approaches applied to the religious symbols mentioned above.
The thesis is methodologically based on the case study of the ECHR, followed by Czech and foreign professional literature and articles. International treaties, primary and secondary law of EU and national legislation can be also listed as sources of information in my thesis.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK