Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé

• Název práce v češtině: Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé
• Název v anglickém jazyce: International Child Abduction and Private International Law
• Klíčová slova: mezinárodní únosy dětí, Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (Úmluva o mezinárodních únosech dětí)
• Klíčová slova anglicky: international child abduction, The Hague Convention on the Civil Aspects of International Child Abduction (Hague Abduction Convention)
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Monika Pauknerová, CSc., DSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.11.2012
• Datum zadání: 11.06.2014
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.09.2014
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2014 09:00
• Místo konání obhajoby: místnost č. 317
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.06.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2014
• Oponenti: doc. JUDr. Mgr. Magdalena Pfeiffer, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce: Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé

Účelem mé diplomové práce je zmapovat problematiku mezinárodních únosů dětí z pohledu mezinárodního práva soukromého. Pozornost je věnována především mezinárodním dokumentům, které tuto oblast práva upravují. Nejdůležitějšími dokumenty jsou Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 a Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Nařízení Brusel II bis). Práce si klade za cíl odpovědět na otázku, zda je platná úprava v současnosti stále vhodná a zda jsou pravidla stanovená Úmluvou a Nařízením nastavená správně.

Práce se skládá z osmi kapitol, které jsou doplněny o relevantní soudní rozhodnutí. V první kapitole je nastíněn přehled hlavních právních pramenů, které se zabývají problematikou mezinárodních únosů dětí. Je vysvětlen vzájemných vztah a aplikace těchto právních nástrojů. Tato kapitola obsahuje také podkapitolu osvětlující příčiny vzniku případů mezinárodních únosů dětí. Druhá kapitola tvoří nejvýznamnější část celé práce. Zaměřuje se na Haagskou Úmluvu 1980. Nejprve přibližuje její vznik a cíle, na nichž spočívá. Vysvětleny jsou následně čtyři základní pojmy obsažené v Úmluvě, a to protiprávní přemístění a zadržení dítěte; obvyklý pobyt dítěte; právo péče o dítě; a pojem ústřední orgán. Dále se tato kapitola zaměřuje na povinnost navrácení dítěte, která je stěžejním principem celé Úmluvy, a velký prostor je věnován výjimkám z této povinnosti.

Dalším kapitolám práce je záměrně věnováno prostoru méně. Třetí kapitola se zaobírá Nařízením Brusel II bis. Zaměřuje se především na zdůraznění rozdílů mezi Nařízením a Úmluvou. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na případy, kdy je dítě uneseno do státu, který není smluvním státem Haagské Úmluvy 1980. Následující dvě kapitoly se krátce zaměřují na vztah Haagské Úmluvy 1980 s dalšími významnými mezinárodními dokumenty, a to konkrétně s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 a s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Kapitola sedmá se pak stručně věnuje českému procesnímu právu vztahujícímu se k mezinárodním únosům dětí.

Práci uzavírá kapitola osmá, která shrnuje uvedené poznatky a hodnotí oblast práva mezinárodních únosů dětí jako celku. Stručně shrnuto, současná právní úprava mezinárodních únosů dětí se jeví jako vhodná. Avšak pravidla nastavená Úmluvou a Nařízením budou vyhovovat současným poměrům pouze za předpokladu, že příslušné orgány jednotlivých států budou daná pravidla aplikovat konzistentně a při řešení případů postupovat co nejrychlejším možným způsobem.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Diploma Thesis: International Child Abduction and Private International Law

The purpose of my thesis is to analyse the issue of international child abductions through the lenses of private international law. The paper focuses mainly on the international documents regulating this area. These are, above all, The Hague Convention on International Child Abduction 1980 and the Council Regulation (EC) No 2201/2003 (new Brussels II Regulation). The research endeavours to answer the question whether the current legislation comply with the needs of the parties concerned.

The thesis is composed of eight Chapters. All the Chapters are supplemented by relevant case law. Chapter One is introductory and presents the most important pieces of legislation in the area of international child abduction. Their mutual relationship and application is explained. Moreover, the causes of the cases of international child abduction are described in this Chapter. Chapter Two represents the core part of the whole thesis. It deals with The Hague Convention. Chapter is subdivided into five Parts. First two Parts concentrate on the formation of the Convention and its aims. Part Three provides definitions of the four main concepts of the Convention, namely wrongful removal or retention of a child, habitual residence of a child, rights of custody and central authorities. Part Four considers the obligation to return wrongfully removed or retained children and Part Five is concerned with exceptions to that obligation. Because these exceptions constitute the most significant provisions of the Convention, Part Five occupies a large proportion of this Chapter.

On the other hand, following chapters are relatively short ones. Chapter Three aims at the new Brussels II Regulation and primarily deals with the differences between the Regulation and the Convention. Subsequently, Chapter Four mentions the abductions to or from non Convention countries. Chapters Five and Six are provided to make the issue complete. The mutual relationship between The Hague Convention and the Convention on the Rights of a Child and the European Convention on Human Rights, respectively, is outlined. Chapter Seven examines relevant Czech procedural legislation relating to international child abductions.

Conclusions are drawn in Chapter Eight. The appropriateness of the Convention’s concepts is evaluated and the significance of the Regulation is assessed. Finally, I suggest that the current legislation suits present-day needs, however the courts in contracting states should apply it in a more consistent and speedy manner.