Licencování softwaru
Název práce v češtině: | Licencování softwaru |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Software Licensing |
Klíčová slova: | autorské právo, licenční smlouva, počítačový program |
Klíčová slova anglicky: | copyright, license agreement, computer program |
Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního (22-UPA) |
Vedoucí / školitel: | JUDr. Irena Holcová |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 07.11.2012 |
Datum zadání: | 07.11.2012 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.01.2014 |
Datum a čas obhajoby: | 29.01.2014 09:00 |
Místo konání obhajoby: | PFUK č.28 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 20.01.2014 |
Datum proběhlé obhajoby: | 29.01.2014 |
Oponenti: | JUDr. Veronika Křesťanová, Dr. |
Předběžná náplň práce |
Práce se zabývá některými praktickými otázkami licencování komerčního
software jako autorského díla z perspektivy českého právního řádu. Zaměřuje se na softwarovou licenční smlouvu jako nejdůležitější právní titul, na jehož podkladě právo užít počítačový program vzniká. Práce ve svém počátku shrnuje platnou právní úpravu na území České republiky v souvislostech evropské komunitární a mezinárodní úpravy. Česká právní úprava je obsažena především v autorském zákoně. S účinností od 1. 1. 2014 se úprava licenční smlouvy přesouvá do nového občanského zákoníku. Práce se proto věnuje také srovnání původní a nové úpravy. V kapitole 5 se věnuje institutu předsmluvní odpovědnosti, kterou NOZ nově upravuje. Je zvláště důležitá z hlediska ochrany důvěrných informací poskytnutých během vyjednávání smlouvy. Při shrnutí problematiky softwarové licenční smlouvy se práce opírá o obecnou teroii o prvcích právního vztahu. Rozebírá tak možné subjekty softwarové licenční smlouvy – nabyvatele a poskytovatele. Poskytovatelem licence nemusí být pouze autor. Jsou shrnuty i případy, kdy je poskytovatelem osoba od autora odlišná: jeho právní nástupce a osoba oprávněná vykonávat majetková práva k dílům v zaměstnaneckém režimu. V následující části rozebírá práce licencovaný software jako předmět softwarové licenční smouvy. Popisuje způsoby, jakými věrně a dostatečně postihnout nemhotnou povahu softwaru tak, aby smlouva zajišťovala splnění všech vlastnostní softwaru, které od něj nabyvatel očekává. Další část se týká obsahu licenčního vztahu – práv a povinností subjektů licenční smlouvy ve vztahu k jejímu předmětu – licencovanému software. V centru práv a povinností stojí právo dílo užít. Práce rozebírá hlavní složky tohoto práva, především rozmnožování, rozšiřování, pronájem, sdělování veřejnosti, studium a modifikaci programu. U každého ze způsobů užití lze dále omezovat jeho rozsah. Práce si všímá nejčastějších způsobů tohoto omezení: z hlediska množství, místa a času. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
The thesis deals with different practical aspects of commercial software
licensing from the perspective of the Czech legal system. The focus is put on software license agreement as the most important legal instrument granting rights of use for computer programs. The thesis opens with a summary of Czech legislation in force in this area in the context of European community law and international law. The legislation in effect is largely governed by the Copyright Act. Coming into effect from 1st January 2014, the software licensing agreement legislation moves into the New Civil Code. The thesis deals with the changes arising from this transition. The fifth chapter considers the regulation of pre-contractual liability in the New Civil Code as it is especially important in protecting confidential information in pre-contract negotiation. In summarising the issue of software licensing, the thesis builds on the elements of legal relationship. It examines the roles of licensee and licensor, the two parties of software license. The text also deals with cases where a licensor of creative work is a different from the creator of the work. The role of licensor can be assumed by a legal successor or by a party authorized to exercise property rights to work made for hire. The next part explores software under license as the subject of software license. In order for the resulting contract to ensure fulfillment of all features of the software as expected by the licensee, the incorporeal nature of computer software must be taken into account. Next, the text discusses rights and obligations of license agreement parties in the context of their relations to the software under license. When looking at rights and obligations concerning creative work, the right of use stands out the most. The text analyses the main elements of this right with the focus on copying, distribution, lease, communication to the public, studying and modification. The scope of each of the types of use can be restricted. The thesis analyses the most common restrictions: amount restrictions, place restriction and time restriction. |