Europeizace trestního práva

• Název práce v češtině: Europeizace trestního práva
• Název v anglickém jazyce: Europeanisation of Criminal Law
• Klíčová slova: spolupráce v trestních věcech, europeizace, trestní právo
• Klíčová slova anglicky: cooperation in criminal matters, europeanisation, criminal law
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.11.2012
• Datum zadání: 02.11.2012
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.09.2014
• Datum a čas obhajoby: 23.09.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: PF UK, míst. č. 342
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.06.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 23.09.2014
• Oponenti: prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato diplomová práce podává výklad o europeizaci trestního práva. Cílem práce je přiblížit vývoj europeizace v rámci Evropské unie, zanalyzovat současný právní stav a dále se zaměřit na instituce prosazování práva. Práce je rozdělena do tří kapitol.
Úvodní kapitola se zabývá samotným pojmem europeizace trestního práva a posléze rozebírá vývoj policejní a justiční spolupráce v trestních věcech v prostoru Evropské unie. Poté se práce soustředí na judikaturu Evropského soudního dvora, jež měla na vývoj europeizace velký vliv.
Druhá kapitola rozebírá současný právní stav a největší změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Pozornost je věnována harmonizaci trestního práva hmotného a procesního, novému institutu tzv. záchranné brzdy a rozšíření pravomoci Evropského soudního dvora. Další část této kapitoly je zaměřena na problematiku přistoupení Evropské unie k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod a zabývá se též Listinou základních práv Evropské unie. Na závěr druhé kapitoly je provedeno stručné shrnutí.
Třetí stěžejní kapitola této práce se věnuje institucím prosazování práva a je rozdělena na tři části. První část pojednává o Europolu. Nejdříve je rozebrán jeho vznik a právní základ, struktura, působnost, pravomoci a kontrola činnosti. Posléze je zhodnoceno fungování této instituce a nakonec zanalyzován předložený návrh nařízení o Europolu. Předmětem druhé části je Eurojust. Stejně jako v případě Europolu je popsán jeho vznik, struktura, působnost a pravomoci. Poté, co je krátce nastíněna činnost OLAF, je rozebrán vzájemný vztah Eurojustu, OLAF a Europolu. Na závěr této části je kriticky zhodnocen návrh nařízení o Eurojustu. Třetí část se věnuje Úřadu evropského veřejného žalobce. Nejprve je popsán vývoj tohoto projektu. Poté je podán výklad o teoretických variantách reforem podle čl. 85 a 86 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nakonec je posouzen návrh nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a následuje zamyšlení nad budoucím vývojem.
V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky a zopakovány názory týkající se vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with the Europeanisation of criminal law. The aim of the thesis is to examine the evolution of Europeanisation within the European Union, to analyse current regulation and to focus on law enforcement institutions. The paper is composed of three chapters.
Chapter One is introductory and explains the notion of the Europeanisation of criminal law and describes the evolution of police and judicial cooperation in criminal matters within the European Union. The text then concentrates on the impact that case law of the European Court of Justice has had on the Europeanisation.
Chapter Two investigates the current versions of treaties and the main changes that the Lisbon Treaty brought about. Subsequently the paper explores the harmonisation of substantive criminal law and criminal procedure, the new legal concept of the ‘emergency brake’ and the extension of powers of the European Court of Justice. The following part of Chapter Two illustrates the accession of the European Union to the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms and it also discusses the Charter of Fundamental Rights of the European Union. A brief summary is given at the end of Chapter Two.
The last chapter is essential and looks at law enforcement institutions. It consists of three parts. Part one deals with Europol. First the paper describes its origin and legal framework, structure, competence, tasks and control of its operation. Its function is evaluated and then the produced proposal for a regulation on Europol is analysed. Part two is about Eurojust - its origin, structure, competence and powers are examined as in the case of Europol. Then the relationship between Eurojust, OLAF and Europol is surveyed after a short description of OLAF has been given. Finally the submitted proposal for a regulation on Eurojust is challenged. Part three discusses the European Public Prosecutor’s Office. First the evolution of the project is described, then the paper mentions various reform scenarios under articles 85 and 86 of the Treaty on the Functioning of the European Union. Eventually the proposal for a regulation establishing the European Public Prosecutor´s Office is reviewed and its future evolution is considered.
Finally conclusions are given. The thesis summarises acquired knowledge and repeats the opinion of the author concerning the establishment of the European Public Prosecutor’s Office.