Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.

• Název práce v češtině: Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
• Název v anglickém jazyce: Tumours in historical and social context in the modern period
• Klíčová slova: nádory, rakovina, onkologie, paradigma, novověk, patologická anatomie a histologie
• Klíčová slova anglicky: tumours, cancer, oncology, paradigm, modern period, pathological anatomy and histology
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.10.2012
• Datum zadání: 23.10.2012
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2017 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.04.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2017
• Oponenti: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, směrem k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být „jevištěm“ či „projekčním plátnem“, ale přímo „dějištěm“ choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění.
Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí.
Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla, ideové pozadí a podmínky, ve kterých se tato změna odehrála. Jedná se o práci spíše mikrohistorickou, která analyzuje klíčové spisy slavných evropských lékařů 18. a 19. století, ve kterých se popsaná změna paradigmatu odehrála. To, co v myslích lékařů vedlo ke změně názoru na nádory, je analyzováno z pozice současné evropské medicíny. Práce pak klade otázky a analyzuje možné příčiny této změny názoru.
Závěrem zkoumání práce velikánů evropského lékařství jsou pak dvě hlavní příčiny smýšlení o nádorech jako o samostatné parazitické entitě. Jednou příčinou je příklon k systematickému pěstování patologické anatomie v pitevnách, spolu s rozvojem světelné mikroskopie a histologického bádání. Druhou příčinou jsou pak zejména změny evropské společnosti v 19. století, kdy se absolutistické státy mění v občanské společnosti a evokují tak představu organismu jako „buněčného státu“, tedy sumy spolupracujících jednotek vedoucích život individuální i celkový. Aplikace této ideje na nádory jsou pak v kontextu dějin 19. a 20. století zřejmé.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The PhD thesis called Tumours in historical and social context in the modern period is an attempt to describe a change of medical thinking in modern period; science and medicine turns from antique humoral pathology, explaining all diseases as an imbalance of the four body humours, to pathological anatomy and experimental physiology. In the point of view of pathological anatomy, the viscera of diseased person are no more “screen” or “mirror” of the disease, but it becomes directly the “stage” or “theatre” of the acting disease. This shift in the thought may be labelled as movement from humoralism to localism or ontologism; the disease isn´t just abnormal amount of some natural juice any more, but becomes new original entity. This change undergoes the understanding of tumours and cancerous disease as well.
Instead of antique understanding tumours as precipitates of black bile, the cell theory occurs in the 19^th century. This theory explains tumours as a mass of cells undergoing excessive proliferation, escaping the influence of organic regulation. This mass is usually nourished by the organism without satisfying its needs, thus, it is usually harmful for the body.
This thesis analyses especially authors, writings, ideological background and conditions underlying this paradigmatic shift. It is rather a microhistorical thesis, studying main paradigm changing works of famous European physicians in 18^th and 19^th century. The ideas leading to paradigmatic shift or switch are analysed from the point of view of present western medicine. The thesis asks questions and asks about possible causes of this turn of thought.
As results of the great medical works examination, there were two leading causes of understanding tumours as autonomic parasitic entities. One was the inclination to systematic research in pathological anatomy at autopsy halls, in the line with development of light microscopy and of histological inquiry. The other cause was particularly the social change in the Europe of the 19^th century. The absolutistic monarchies underwent change into citizen society; this turn implied the concept of organism as “cell state”, it means a sum of collaborating units living individual and shared life. The tumour application of this idea is obvious in context of the history of 19^th and 20^th century.