Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 341)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Nastolování agendy masovými sdělovacími prostředky
Název práce v češtině: Nastolování agendy masovými sdělovacími prostředky
Název v anglickém jazyce: Agenda Setting Role of Mass Media
Klíčová slova: Nastolování témat, agenda setting, nastolování agendy, hospodářská politika, veřejná agenda, mediální agenda, sdělovací prostředky, masová media, zpravodajství
Klíčová slova anglicky: Agenda setting, news, economicpolicy, mass media, media agenda, public agenda
Akademický rok vypsání: 2011/2012
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 30.07.2012
Datum zadání: 30.07.2012
Datum a čas obhajoby: 23.06.2014 00:00
Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
Datum odevzdání elektronické podoby:19.05.2014
Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2014
Oponenti: doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Metodologie výzkumu agenda setting
V nejobecnější rovině můžeme výzkumy zabývající se nastolováním témat rozdělit do dvou kategorií: a) výzkumy sledující postavení jednoho tématu v agendě médií (nejčastěji z hlediska vývojové perspektivy) a b) výzkumy zkoumající celou agendu jednoho nebo více médií.
V případě výzkumu celé mediální agendy a míry jejího dopadu na veřejnou agendu (o čem se mluví) se často využívá tzv. MIP otázky (most important problem), kdy jsou respondenti tázáni na to, co v poslední době považují za nejdůležitější společenský problém. Jejich odpovědi jsou následně kategorizovány a stejné kategorie se identifikují v rámci kvantitativní obsahové analýzy vybraných médií. Poté se mezi těmito soubory dat zkoumá míra korelace.
Jestliže chceme zkoumat postavení jednoho tématu, můžeme sledovat to, jaký prostor mu byl v průběhu stanoveného období věnován a jakým způsobem jeho postavení v masmédiích odráželo jeho postavení ve veřejné agendě. Podobným směrem bych se rád ve svém výzkumu ubíral i já.

Předpokládaná metodologie
Základní datové soubory pro mou práci by měly tvořit data z výzkumů CVVM a data získaná od společnosti Media Tenor, která provádí obsahovou analýzu denního tisku a televizního a rozhlasového zpravodajství.
Z výzkumů CVVM budou pro můj výzkum klíčová data týkající se odpovědi na otázky, které zjišťují, jaké tři společenské problémy z poslední doby (v době sběru dat) respondenti považují za nejdůležitější. V rámci těchto odpovědí soustředím pozornost na mnou vybraná témata a budu se snažit najít kauzální vztah mezi tím, jaký je danému tématu v masových sdělovacích prostředcích věnován prostor a tím, kolik procent lidí toto téma považuje za důležité. Na základě sociodemografických charakteristik respondentů se posléze pokusím zjistit, zda existují skupiny lidí, které jsou k přejímání témat z médií náchylnější.

Předpokládaná struktura práce
Úvod
Teoretická část
• stručný vývoj teorií zabývajících se vztahem médií a publika
• teorie agenda setting a její vývoj
• metodologie výzkumu agenda setting
Praktická (analytická) část
• popis metodologie výzkumu
• analýza dat
• výstupy, závěry
Závěr
Seznam odborné literatury
BROSIUS, H.B. a H.M. KEPPLINGER. The Agenda-Setting Function of Television News. Communication Research. 1990. 17 (2): 183-211.

HUK, Jaroslav. Sociologie médií: (žurnalisté, politici a ti ostatní). Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008, 136 s. ISBN 978-80-86723-65-5.

KALVAS, František. Nastolování agendy: role masové a interpersonální komunikace, osobní zkušenosti a genderu. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2009, 160 s. ISBN 978-807-0438-053.

KALVAS, František, Váně JAN, Štípková MARTINA a Kreidl MARTIN. Rámcování a nastolování agendy: Dva paralelní procesy v interakci. Sociologický časopis. 2012, Vol. 48, No.1: 3-37.

MCCOMBS, Maxwell E. Agenda setting: nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 251 s. ISBN 978-807-3675-912.

MCNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Vyd. 1. Překlad Hana Loupová. Praha: Portál, 2004, 182 s. Sociální vědy. ISBN 80-717-8840-6.

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-807-3675-745.

SCHULZ, Winfried. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přeprac. vyd. Překlad Barbara Köpplová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004, 149 s. ISBN 80-246-0827-8.

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 191 s. ISBN 80-736-7096-8.

TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3676-834.

Diplomové práce k tématu:

CHARVÁTOVÁ, Julie. Nastolení politiky boje proti extremismu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 108 s. Vedoucí práce Vilém Novotný.

KALVAS, František. Modifikace procesu agenda-setting. Praha, 2005. 59, [8] s. Vedoucí práce Martin Kreidl.

Předběžná náplň práce
Vztah masových médií a publika (společnosti) je od jejich vzniku často probíraným tématem nejen v sociologii, ale i v ostatních příbuzných vědách a v průběhu 20. století vznikla řada teorií, které se zmíněným vztahem zabývaly. Jednou z prvních byla teorie přímého účinku, která v divákovi spatřuje pasivního konzumenta, jenž věří všemu, co si přečte, vyslechne nebo spatří. Tato teorie přisuzovala masovým médiím v podstatě neomezenou moc, kterou vládne všem, kteří jsou s nimi v kontaktu. Postupem času se zmiňovaná teorie ukázala jako příliš přeceňovaná. Nemalý podíl na tomto zjištění měl v 50. letech americký sociolog Robert K. Merton, který na základě výsledků z výzkumu předvolebního chování objevil model tzv. dvoustupňové komunikace, který předpokládá, že velký vliv na utváření názorů a postojů lidí mají tzv. názoroví vůdci. O několik let později výzkumníci McCombs a Shaw v rámci projektu Chappel Hill Study (1968) poprvé potvrdili teoretické předpoklady agenda setting. Agenda setting je teorie, podle které mají masové komunikační prostředky podstatný vliv na to, o jakých tématech se ve společnosti hovoří, a která témata jsou lidmi vnímána jako důležitá. Vychází přitom z předpokladu, že média si denně vybírají z velkého množství událostí jen nepatrnou část z nich, zatímco ostatní zůstanou nepovšimnuta. Čím více se některé téma v tisku či televizním zpravodajství objevuje, tím je pravděpodobnější, že bude veřejností považováno za podstatné. Nastolování témat nemá vliv pouze na to o čem se mluví, ale také na to, jak se o tom mluví. Předkládané informace jsou vždy zarámované v nějakém kontextu, který lidem slouží jako určité vodítko, jak o daném tématu uvažovat. Někdy je tato teorie považována za návrat ke konceptům „mocných médií“, ale na rozdíl od teorií z první poloviny 20. století nepovažuje účinek masmédií za bezprostřední a přímý, ale spíše dlouhodobý a nepřímý. Samotný proces nastolování témat se pojí s dalšími typy mediálních účinků jako je například šíření zpráv a kontrola výběru témat (gatekeeping) nebo spirála mlčení.

V rámci své diplomové práce bych se rád pokusil o výzkum několika dílčích témat, přičemž se primárně zaměřím na jejich postavení v mediální a veřejné agendě. Dále bych se chtěl zabývat tím, zda jsou určité skupiny osob náchylnější k přejímání témat nastolených médii. V případě zbývajícího prostoru bych rád na jednom případě ukázal, zda informace týkající se konkrétního tématu musí být zarámované v určitém kontextu nebo obsahovat určité atributy, které by je „předurčily“ k tomu, aby byly veřejností považovány za podstatné.
Dílčí témata zvolím tak, aby byly zahrnuty jak domácí, tak zahraniční události. Dalším kritériem by měl být určitý vývoj v čase. To znamená, že si zvolím takové události, kterým média v průběhu delšího časového úseku věnovala různou míru pozornosti.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK