ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu

• Název práce v češtině: ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
• Název v anglickém jazyce: Collapse of the USSR - Russsian national tragedy? Analysis of the Russian public opinion on the dissolution of the Soviet Union
• Klíčová slova: Rozpad, Sovětský svaz, SSSR, Rusko, nostalgie, průzkum veřejného mínění, proměna, Boris Jelcin, Vladimír Putin
• Klíčová slova anglicky: Dissolution, Soviet union, USSR, Russia, nostalgy, opinion poll, transformation, Boris Yeltsin, Vladimir Putin
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Karel Svoboda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.07.2012
• Datum zadání: 20.07.2012
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: FSV UK Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2013
• Oponenti: Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce Rozpad SSSR – ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období.
Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení (využívajícího částečně i sovětské symboly a způsoby) představeného Vladimírem Putinem se dostala na historické minimum. Lítost nad rozpadem SSSR tak závisela primárně na ekonomickém vývoji Ruska, sekundárně i na schopnosti ruského státu využití atributů sovětské vlády.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Bachelor thesis Collapse of the USSR - Russian national tragedy? Analysis of the Russian public opinion on the dissolution of the Soviet Union discusses the Russian public opinion development about the end of the Soviet Union during the presidency of Boris Yeltsin (1991 - 1999) and Vladimir Putin (2000 - 2008). The first chapter illustrates the situation in Russia after the collapse of the USSR, afterwards it describes the social, political and economic situation of the country during mentioned periods.
Based on the available opinion polls and academic works the second part of the thesis examines the shift in Russian understanding of the collapse of the Soviet Union. The fundamental premise of this thesis is the idea that the end of the USSR was Russian national tragedy. After the analysis author concludes that in Russian society during the presidency of both Yeltsin and Putin remained a basic level of post-Soviet nostalgia, yet it wasn´t a national tragedy. The regretting was presented within the older generation, for which the Soviet Union symbolized not only a major global player in international politics, but also their own (often idealized) youth, as well as within the younger generation, that has never had direct experience with the USSR. Furthermore author concludes that due to the worsening economic and political situation during the Boris Yeltsin´s term the degree of nostalgia grew significantly, while the introduction of a new leadership style (that included partly the Soviet features and methods) presented by Vladimir Putin dropped the amount of nostalgia distinctly. The regretting of USSR’s demise therefore depended mainly on economic situation in Russia, secondly on ability of the Russian state to use the advantage of soviet-era characteristics.