Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948

• Název práce v češtině: Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
• Název v anglickém jazyce: Comparison of the relationship of the Czechoslovak National Socialist Party and the Czechoslovak Social Democratic Party to the Communist Party of Czechoslovakia in the postwar years 1945-1948
• Klíčová slova: Československá strana národně socialistická, Československá sociální demokracie, Komunistická strana Československa, třetí československá republika, Národní fronta Čechů a Slováků, československé parlamentní volby 1946, Petr Zenkl, Zdeněk Fierlinger, Bohumil Laušman, Václav Majer, Klement Gottwald
• Klíčová slova anglicky: the Czechoslovak National Socialist Party, the Czechoslovak Social Democratic Party, the Communist Party of Czechoslovakia, third Czechoslovak Republic, the National Front in Czechoslovakia, the Czechoslovakian parliamentary elections 1946, Petr Zenkl, Zdeněk Fierlinger, Bohumil Laušman, Václav Majer, Klement Gottwald
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.07.2012
• Datum zadání: 20.07.2012
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2013 10:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2013
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.

Předběžná náplň práce

Cílem práce bude výklad okolností, které sbližovaly či oddělovaly dvě československé demokratické strany s levicovým programem v poválečném období ve vztahu ke KSČ. Mezi důležité skutečnosti jistě patří jak rozdílná vnitrostranická situace, tak i představa o budoucím směřování Československa, ve které se obě strany ne vždy shodovaly. Právě tato specifika bych chtěl zpracovat a vyložit je v kontextu tehdejší situace.
Československo se po druhé světové válce nacházelo v situaci, kdy ho čekalo postupné budování nového státu. Na tom se měla významným způsobem podílet Národní fronta, v níž byly zastoupeny také Československá strana národně socialistická a Československá sociální demokracie. Obě měly tedy velký vliv na budoucí formování státu. Zpočátku postupovala Národní fronta vcelku jednotně, avšak s blížícími se parlamentními volbami v roce 1946 se situace měnila. Národní socialisté se vymezovali vůči komunistům, zatímco většina sociálních demokratů s komunisty sympatizovala a jejich program podporovala. Po volbách, v nichž bylo zvoleno Ústavodárné národní shromáždění, se situace ve vládě Národní fronty začala vyostřovat. Vše vyvrcholilo v únoru 1948, když ministři lidovců a národních socialistů podali demisi, avšak ostatní ministři, jak ze sociální demokracie, tak i nestraníci, se k nim nepřipojili. Vznikla politická krize, které nejlépe využili komunisté a chopili se moci.
Ve své práci bych se nejprve se hodlám zabývat obnovením daných stran, které byly během války zakázany a mnozí jejich členové skončili v nacistických koncentračních táborech. Poté plánuji pokračovat zformováním Národní fronty a Socialistického bloku, jejichž součástí byly ČSNS i ČSSD, a také významem Košického vládního programu. Dále bych se chtěl venovat výsledkům voleb do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946 a situaci, která v tomto období panovala uvnitř popisovaných levicových politických stran. Postupně chci přejít k výkladu vybraných událostí, na jejichž příkladu lze vysvětlit rozdíly, shody a proměny poměru obou stran ke KSČ (znárodnění, pozemková reforma, milionářská dávka). Dále bych věnoval pozornost vývoji obou stran v době vyhrocené politické krize v únoru 1948. V tuto chvíli se naplno prokázaly problémy uvnitř sociální demokracie, poněvadž někteří její členové vlády chtěli podat demisi, což však bylo v rozporu se stanoviskem stranického vedení. V poslední části bych chtěl ještě nastínit sloučení ČSSD s KSČ a tzv. obrození Národní fronty, v níž setrvala i ČSNS, která se však přejmenovala na Československou stranu socialistickou.