Zahrada jako estetický objekt

• Název práce v češtině: Zahrada jako estetický objekt
• Název v anglickém jazyce: Garden as an Aesthetic Object
• Klíčová slova: Zahrada, melancholie, hřbitov, prostředí, reflexe, estetický prožitek
• Klíčová slova anglicky: Garden, melancholy, cemetery, environment, reflection, aesthetic experience
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 14.06.2012
• Datum zadání: 14.06.2012
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.08.2013
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2013 10:20
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2013
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc.
• Konzultanti: Mgr. Martin Kaplický, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tato bakalářská práce se bude zabývat estetickým významem zahrady či zahrad obecně. V první části práce bude pozornost zaměřena na pojetí zahrady jako specifického druhu estetického objektu. Základní myšlenkou je představa zahrady jako prostoru, kde se prolíná vliv člověka s vlivem přírodním. Vyvstává tedy otázka, jak toto překrývání v průběhu evropských dějin ovlivňovalo estetické chápání zahrady, stejně jako způsoby jejího ztvárnění. V úvodu práce bude proto podán stručný nástin historického vývoje zahrady v západoevropské kultuře. Dále se bude práce snažit nalézt a uchopit právě ty charakteristické vlastnosti zahrady, které ji činí esteticky hodnotnou a jedinečnou, jako je propojení čistě přírodní složky se složkou lidskou (uměleckou), proměnlivost zahrady v čase, její nedefinovatelnost a nepředvídatelnost jejího vývoje vzhledem k spontánním vlivům přírody apod. V těchto úvahách budu kladen důraz především na postavení zahrady coby spojujícího článku mezi oblastí lidského vlivu a oblastí, do níž tento vliv nedosahuje.
V jedné z částí práce bude zvážena možnost estetického pojetí hřbitova jako typu zahrady, resp. bude zkoumána sama možnost estetického oceňování hřbitova, tedy jeho oceňování jako objektu zahradě podobného, zároveň však v mnoha ohledech odlišného. Jedním z cílů této části bude ukázat společné a rozdílné esteticky významné vlastnosti hřbitova a zahrady. V centru zájmu bude opět aspekt vzájemného doplňování či křížení vlivů člověka s vlivy přírodními – tedy s vlivy, které se vymykají lidské kontrole. Právě kontrast mezi mocí člověka a naopak jeho bezmocností (k níž hřbitov v symbolické rovině nepochybně odkazuje) bude v těchto úvahách stát v popředí.

Seznam odborné literatury

Carlson, Allen: Nature and Landscape: An Introduction to Environmental Aesthetics. Columbia University Press, New York 2008.

Kompozice zahrad v dějinách umění: [Sborník přednášek ze semináře] Domu techniky ČSVTS Čes. Budějovice, Tábor 1987.

Stibral, Karel: Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku. Dokořán, Praha 2005.

Gardening : philosophy for everyone : cultivating wisdom. Edited by Dan O’Brien ; foreword by David E. Cooper. Willey-Blackwell, Malden, Mass. 2010.

Cooper, David E.: A Philosophy of Gardens. Oxford University Press, New York 2006.

Lorenzová, H., Petrasová, T.: Fenomén smrti v české kultuře 19. století: sborník příspěvků z 20. ročníku sympozia k problematice 19. století. Koniasch Latin Press, Praha 2001.

Prahl, Roman a kol.: Umění náhrobku v českých zemích let 1780 – 1800. Academia, Praha 2004.

Joeckle, Clemens: Memento mori. Přeložila Jana Zoubková. Knižní klub, Balios, Praha 2000.

Ross, Stephanie: What Gardens Mean. The University of Chicago Press, Chicago 1998.

Miller, Mara: Garden as an Art. State University of New York Press, Albany, New York 1993.