Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Systémová korupce v Liberci
Název práce v češtině: Systémová korupce v Liberci
Název v anglickém jazyce: Systemic corruption in Liberec
Klíčová slova: korupce, systémová korupce, postkomunistická korupce, klientelismus, Liberec, liberecká radnice
Klíčová slova anglicky: corruption, systemic coruption, post-communist corruption, clientelism, Liberec, Liberec city hall
Akademický rok vypsání: 2011/2012
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 07.06.2012
Datum zadání: 07.06.2012
Datum a čas obhajoby: 21.06.2013 00:00
Místo konání obhajoby: Jinonice
Datum odevzdání elektronické podoby:15.05.2013
Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2013
Oponenti: PhDr. Martin Cejp, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
1. Výzkumné otázky a hypotézy

Pokud chceme prokázat existenci systémové korupce nejen ve městě pod Ještědem, měli bychom předem stanovit ukazatele a jejich charakteristiky, dle nichž budeme dané aktivity posuzovat. Pro účely této diplomové práce budeme vycházet z kombinace charakteristických znaků dle Caidena a Caidenové (1977), resp. Caidena (2003), a Wallise (2004). Indikátory Caidenových směřují k chování a jednání instituce (nejčastěji veřejné) a jednotlivců v ní působících, Wallis se zase na základě zkušeností z historie amerického republikanismu soustředí na vztah politiky a ekonomiky, resp. jejich vzájemné ovlivňování. Dle Caidenových se tak systémová korupce v dané organizaci projevuje například:
• vědomým porušováním svých vlastních předpisů, přičemž taková porušení jsou pomocí interních praktik účinně zatajována a skrývána,
• ti, co se na výše uvedeném jednání nepodílejí, nebo nechtějí podílet, jsou vytlačováni z vlivných pozic; naproti tomu přisluhovači systému jsou ochraňováni, a pokud jsou odhaleni, je s nimi zacházeno vlídně, zatímco jejich žalobci jsou pronásledováni,
• potenciální whistlebloweři (oznamovatelé korupce) jsou diskreditováni a musí být ochraňováni před odplatou,
• korupční chování je natolik zakořeněno v systému, že se jeho aktéři cítí být nepolapitelnými. Pokud jsou odhaleni, vnímají to jako nespravedlivé nařčení,
• korupční praktiky se stávají racionálně zdůvodněným jednáním, přičemž bez silného vnějšího tlaku není vůle je přerušit,
• ti, kteří korupční praktiky vyšetřují, jen zřídka dojdou výsledků, a pokud ano, vysvětlují korupci jako vzácnou, izolovanou, nahodilou. Jakýkoli očistný proces je jen vnějším zdáním, poté, co kauza (-y) vyšumí, vrátí se vše zpět do starých kolejí.
Ve Wallisově pojetí se systémová korupce projevuje jako rent creating (vytváření zisků), tedy především manipulací ekonomiky pro politické cíle se zájmem vytvořit „politickoekonomickou koalici“, která dominuje vládě. Jde tedy na jednu stranu o systematickou manipulaci hospodářství k produkci ekonomických zisků ve prospěch politických zájmů dané skupiny – politika kazí ekonomiku (systematic corruption), na straně druhé o provozování soukromých ekonomických zájmů prostřednictvím politických procesů – ekonomika korumpuje politiku (venal corruption).

2. Teoretická východiska

Vzhledem ke své tematické povaze nevystačí práce s klasickými koncepty korupce (public office, public interest, market centered), jak byly publikovány v pracích Nyee (1967), van Klaverena (1957), Leffa (1964), Friedricha (1972), Heidenheimera (1970), Johnstona (1986) aj., k nimž autor v rámci ucelenosti práce přistoupí jen přehledově a kriticky. Podstatným aspektem teoretického výkladu je tak především:
a) zohlednění specifik tranzitivních zemí střední a východní Evropy, kde vnímání korupčních praktik, jak je známe ze standardních západních zemí, souvisí zejména s klientelismem; jeho kořeny lze nalézat už v období komunismu a jejich rozvoj v následné celospolečenské transformaci (Sajó 1998, 2002, Frič et al. 1999, Karklinsová 2002, 2005, Sandholtz a Taagepera 2005, Mungiu-Pippidi 2006, Ledeneva 2009 aj.),
b) interpretace samotné teorie systémové korupce jako takové (Sajó (1998, 2002), Johnston (1998), Frič et al. (1999), Caiden (2003), Wallis (2004), Stefes (2007) aj). Oba aspekty přitom spolu v postkomunistickém prostoru bezprostředně souvisejí, byť systémová korupce rozhodně není a priori vázána jen na region střední a východní Evropy a leninské dědictví.

3. Metody a zdroje dat

Metodologicky bude práce postavena na kombinaci dvou souběžných metod. Ve všech třech zkoumaných případech se nejprve soustředíme na sběr a kvalitativní analýzu sekundárních dokumentů a dat, jako jsou již jmenované projekty TI a Čmeláku (například otevřené odpovědi v projektu Radnice bez korupce), nejrůznější mediální příspěvky, úřední dokumenty aj., řečové akty, zároveň ale vlastní prací v terénu přineseme poznatky nové, nebo dosud opomíjené. Cílem bude shromáždit data a identifikovat v nich výše uvedené indikátory systémové korupce. Druhou metodou budou relativně nestrukturované rozhovory s aktéry – osobami zasvěcenými (insiders), které by měly dodat zatím nepublikované či málo známé informace zevnitř klientelistického prostředí, a podpořit či vyvrátit stanovené hypotézy o přítomnosti systémové korupce. Forma nestrukturovaných interview byla zvolena záměrně, aby podporovala otevírání konverzačních témat a dávala zpovídaným možnost uplatnit celou šíři vlastních zkušeností. Výběr aktérů bude přizpůsoben jejich roli, kterou zastávali nejen v rozhodovacích orgánech města. Půjde tak například o bývalé/ současné politiky,
1. ty, kteří byli systémem vypuzeni na okraj (např. tři bývalí primátoři města),
2. ty, kteří proti systému aktivně vystupovali/ vystupují,
3. ty, kteří byli/ jsou jeho součástí a těžili/ těží z něj,
a také další aktéry mimo oficiální struktury samosprávy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
1. Research questions and hypothesis
If we want to prove figures of systematic corruption not only in the Liberec city we would in advance define indicators and their characteristics by which we will deal with those activities. The diploma thesis will be based on combination of characteristic features by Caiden and Caiden (1977), Caiden (2003) and Wallis (2004). Caiden’s indicators concern a behavior of public organization and persons those are employed into, Wallis focuses on relation between policy and economy or more precisely on their mutual influencing, which is based on experiences of American Republican history. By Caiden’s systematic corruption in those institution can exhibit as:
(a) the organization professes an external code of ethics which is contradicted by internal practices,
(b) internal practices encourage, abet, and hide violations of the external code,
(c) non-violators are penalized by foregoing the rewards of violation and offending violators,
(d) violators are protected, and when exposed, treated leniently; their accusers are victimized for exposing organizational hypocrisy, and are treated harshly,
(e) non-violators suffocate in the venal atmosphere; they find no internal relief and much internal disbelief,
(f) prospective whistle-blowers are intimidated and terrorized into silence,
(g) courageous whistle-blowers have to be protected from organizational retaliation,
(h) violators become so accustomed to their practices and the protection give them that, on exposure, the evidence surprise and claim innocence and unfair discrimination against them,
(i) collective guilt finds expression in rationalizations of the internal practices and without strong external supports there is no serious intention of ending them,
(j) those formally charged with revealing corruption rarely act and, when forced by external pressure to do so, excuse any incidents as isolated, rare occurences. (Caiden and Caiden 1977: 306-307)

By Wallis systematic corruption can exhibit as rent creating which means manipulation of economy for political purposes concerning to establish mutual coalition which dominate the government. First this is systematic manipulation of economy making of profit for political interest of specified group (systematic corruption), on the other hand this is running of private enonomic interests through political processes (venal corruption).

2. Frame of Theory
Due to the its theme the diploma thesis does not manage with traditional and ordinary theories of corruption (public office, public interest, market centered) as published in the works of Nye (1967), van Klaveren (1957), Leff (1964), Friedrich (1972), Heidenheimer (1970), Johnston (1986) etc. which the author of the thesis covers briefly and critically. Significant aspects of the frame on the other hand are:
a) taking particularities of countries in transition to democracy in Central nad East Europe into consideration where sense of corruption, well-known from traditional west countries, is connected with clientelism. Roots of clientelism we could have already found in communism era and its development then in next transformation of society (Sajó 1998, 2002, Frič et al. 1999, Karklins 2002, 2005, Sandholtz a Taagepera 2005, Mungiu-Pippidi 2006, Ledeneva 2009 etc.),
b) interpretation of systematic corruption itself (Sajó (1998, 2002), Johnston (1998), Frič et al. (1999), Caiden (2003), Wallis (2004), Stefes (2007) etc.). Nevertheless both aspects in post-communist region are closely related together even though systematic corruption is definitely not just connected with Central and East European region and Leninist legacy.

3. Methods and Data Sources
The diploma thesis is launched as a case study (Yin 1994, 2003, Flyfbjerg 2006, 2001) whose frame is based on systematic corruption model theories (Caiden, and Caiden 1977, Caiden 2003, Johnston 1998, Wallis 2004, Stefes 2004, 2007, Jowitt 1992 etc.). Metodically work is built up on elaborate interviews (politicians, officers, prosecuting authorities etc.), document analysis (reports and materials of the city council and municipal government, contracts, invoices etc.), political, medial studies and analysis.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK