Moderní trendy městského rozvoje jako důležitý komponent lidsko-bezpečnostní politiky urbánních prostor 21. století

• Název práce v češtině: Moderní trendy městského rozvoje jako důležitý komponent lidsko-bezpečnostní politiky urbánních prostor 21. století
• Název v anglickém jazyce: Modern Trends of Urban Development as a Significant Component of human-security policy in urban spaces of 21st Century
• Klíčová slova: lidská bezpečnost, městský rozvoj, Bogota, New York, veřejný prostor, Jacobs, Gehl, Penalosa, Mockus
• Klíčová slova anglicky: human security, urban development, Bogotá, New York City, public spaces, Jacobs, Gehl, Penalosa, Mockus
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.06.2012
• Datum zadání: 06.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 28.01.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.01.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2014
• Oponenti: doc. PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. Drulák, P. a kol.: Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích, Praha - Portál (2008)
2. Hendl, J.: Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace, Praha – Portál (2005)
3. Creswell, J. W.: Qualitative Inquiry and Research Design: Choosing among Five Traditions, Thousand Oaks - Sage 2002
4. Axworthy, L.: Human security and global governance: Putting people first Global Governance; Jan-Mar 2001; 7, 1; Academic Research Library
5. Axworthy, L., Fallick, A., Ross, K.: The Secure City,The World Urban Forum 2006 - Vancouver Working Group Discussion Paper
6. Freedom From Fear in Urban Spaces: Discussion Paper, Human Security Research and Outreach Program, May 2006, http://hscities.xplorex.com/sites/hscities/files/Freedom_From_Fear_in_Urban_Spaces_Discussion_Paper_English.pdf. 30.5. 2012.
7. Human Security Research and Outreach Program, May 2006
8. Moser, C.: Urban Violence and Insecurity: An Introductory Roadmap in Environment & Urbanization 16.2, 2004, http://www.urbantippingpoint.org/documents/UTP%20workshop%20Manchester%20November%202010%20-%20supporting%20documents/Background%20Reading/Moser%20-%20urban%20violence%20roadmap.pdf. 30.5. 2012
9. Moser, C., Rodgers, D.: Change, Violence and Insecurity in Non-Conflict Situations, LSE Overseas Development Institute working paper 245, 2005, http://www.brookings.edu/views/papers/200503moser.pdf. 30.5. 2012
10. Quesada, C.:. The People’s police: Why the residents of Bogotá have come to love their police force, after years of suspicion and resentment, Inter-American Development Bank 2004, http://www.iadb.org/idbamerica/index.cfm?thisid=2817. 1.6. 2012.
11. PlaNYC, http://www.nyc.gov/html/planyc2030/html/home/home.shtml. 30.5. 2012.
12. Montezuma, R.: THE TRANSFORMATION OF BOGOTA, COLOMBIA, 1995-2000: INVESTING IN CITIZENSHIP AND URBAN MOBILITY, Global Urban Development Volume 1 Issue 1 May 2005, http://www.globalurban.org/Issue1PIMag05/Montezuma%20PDF.pdf. 1.6. 2012.
13. GEHL, J.: Cities for people, Washington : Island Press, 2010
14. UN HABITAT FOR A BETTER URBAN FUTURE, http://www.unhabitat.org/categories.asp?catid=570. , 30.5.2012.
15. Coaffee, J., O'Hare, P., Hawkesworth,M.: The Visibility of (In)security: The Aesthetics of Planning Urban Defences Against Terrorism
16. Coward, M.: Network-Centric Violence, Critical Infrastructure and the Urbanization of Security in Security dialogue Special issue on Urban Insecurities, Aug/Sep 2009
17. The Saragossa Manifesto on “Security, Democracy and Cities”, 2006, http://zaragoza2006.fesu.org/rubrique.php?id_rubrique=197&lang=en. , 31.5. 2012.

Předběžná náplň práce

Zdůvodnění výběru tématu práce :
Města jsou dnes domovem pro více než 70% světové populace a tento podíl stále stoupá. Ty největší megalopole počtem obyatel mnohokrát předčí řadu států. Podobnými příklady jsou i Bogota a New York City, ve kterých došlo během posledních 15 let k opravdové revoluci, co se přístupu k městskému rozvoji týče. Tato města, která dříve proslula vysokou úrovní kriminality, dnes stojí v popředí jako progresivní případy aplikace moderních rozvojových trendů, a to i ve značně komplikovaném prostředí a velkém měřítku.
Nedílným cílem těchto trendů, které se šíří z měst Skandinávie a německy mluvících zemí vyspělé Evropy dál, je zlepšit bezpečnostní situaci prostředí. Dosavadní výzkumy, zabývající se primárně problematikou bezpečnostní politiky optikou států a státních organizací, poskytují dle mého názoru značně omezené možnosti zkoumat bezpečnostní politiky urbánních prostor. Zkoumané trendy navíc pomáhají formovat a přenášet zejména nestátní normotvorní aktéři, jako občanská sdružení, komunity a další zájmové skupiny. Domnívám se, že použití lidsko-bezpečnostního měřítka může lépe posoudit, do jaké míry jsou dané rozvojové trendy přínosné a jestli by je tedy měla sledovat i Praha.
Městským rozvojem a zkoumáním jeho aktuálních trendů se intenzivně zabývám jako člen iniciativy Auto*Mat a vidím, že intenzivní osvěta je nutná a možná. Tento výzkum, jenž se zabývá mnohonásobně většími a složitějšími územními celky a transnacionálním aspektem jejich rozvoje, bych chtěl použít jako podkladový materiál pro vyjednávání o městském rozvoji Prahy tak, aby Praha minimálně na moderní trendy reagovala a neřídila se dále jen poznatky překonanými již dlouhá desetiletí jako se tomu děje nyní.
Předpokládaný cíl:
Cílem mé práce je pokusit se v rámci kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu za pomoci dvou případových studií revolučních změn v rozvojové politice Bogoty a New York City odpovědět na otázku do jaké míry představují progresivní trendy inkluzivně-participativního městského rozvoje variantu levnější, účinné a dlouhodobé prevence oproti nákladnější a výsledkově sporné tradiční kontrole a represi pomocí bezpečnostních složek a jsou-li univerzálně aplikovatelné. Chtěl bych porovnat vývoj vnímání bezpečnosti občany v závislosti na intenzitě orientace města buďto na tradiční rozvoj kontrolně-represivních bezpečnostních složek nebo na inkluzivně-participativní městský rozvoj.
Mojí hypotézou je, že se progresivní městské samosprávy přijímáním a aplikací udržitelně-inkluzivních trendů městského rozvoje, a jejich prostřednictvím i plošným zvyšováním kvality života, snaží účinně a, oproti dosavadní tradici založené na kontrole a represi, i relativně levně předcházet případné násilné reakci na zvyšující se sociální a ekonomickou nerovnost urbánního prostředí.
Závislá proměnná:
úroveň vnímané bezpečnosti občany v daném městě
Kontrolní proměnná:
úroveň kriminality v daném městě
Nezávislé proměnné:
náklady na kontrolně-represivní veřejné a soukromé bezpečnostní složky
náklady na investiční projekty zaměřené na inkluzivně-participativní městský rozvoj

Základní charakteristika tématu:
Současné udržitelně-inkluzivní trendy městského rozvoje se stávají stále důležitější součástí bezpečnostní politiky rostoucích měst. Je tomu tak v řadě měst Západní Evropy, Ameriky Severní a Jižní ale není tomu tak v Praze. Naše město se zmítá ve vakuu bez vize a jen s minimálními snahami o jakýkoliv koncepční rozvoj. Tato situace má mnoho důvodů a jako dobrou ji lze popisovat jen za naprosté absence srovnání s nejprogresivnějšími městy ze zahraničí.
Můj výzkum a analýza fenoménu moderních trendů městského rozvoje, jenž má ptávě takovým srovnáním se zahraniční špičkou být, se bude opírat o kanadské pojetí konceptu human security, kdy referenčním bodem výzkumu je jedinec a jeho vnímání bezpečnosti, respektive nedostatku bezpečnosti. Při zkoumání procesů odehrávajích se na úrovni města vycházím z předpokladu, že jevy odehrávající se ve městě závisí z valné většiny na rozhodnutí městské samosprávy a její vůle zabezpečit svým občanům v prvé řadě „freedom from fear“ a optimálně i „freedom from want“. Způsoby, jakými samosprávy rozhodují a kým se nechají ovlivňovat se však průběžně vyvíjí. V našem případě dochází k postupnému šíření a vylepšování mezinárodního know-how, které postupně řada nestátních a státních aktérů přivádí v život. K dosažení takového stavu dochází zejména demokratizací rozhodovacího procesu prostřednictvím zesílením občanské participace na nižší úrovni. Výsledkem je zaměření na zvyšování kvality života a tudíž v první řadě i lidské bezpečnosti jako prvotního indikátoru budoucího rozvoje.
Důležitými údaji pro můj výzkum je kvantitativní podpora jeho závěrů na základě data o investicích do obou forem zvyšování bezpečnosti stejně jako statistiky o reálné úrovni kriminality, které poslouží jako kontrolní proměnná.
Předpokládaná struktura práce a operacionalizace proměnných:

Úvodní teoretická část práce se bude zabývat způsobem použití koncpetu kanadské lidské bezpečnosti a jejími výhodami pro aplikaci na dané téma. Zaměřím se na roli nestátních aktérů a jejich přebírání části zodpovědnosti od státních orgánů.

Druhá část se konkrétně zaměří na případ revolučních změn v přístupu k rozvoji Bogoty, které se začaly odehrávat v polovině devadesátých let pod vlivem nových přímo volených starostů Mockuse a Penalosy. Bogota ukázala, že ani sebeokomplikovanější prostředí v rozvojovém světě nemusí stát bokem a jsou to naopak jeho města, která mohou z nových rozvojových trendů potenciálně při svém rozvoji těžit nejvíc.

Část třetí provede podobnou analýzu vývoje v NYC, kde poslední mandát starosty Bloomberga, během kterého byl adoptován ambiciozní NYCPlan – vize rozvoje a udržitelného růstu města – , přinesl zásadní změny v politice města, které je dnes považováno za nejmarkantnější příklad moderního velkoměsta zaměřeného na inkluzivní rozvoj s exemplární mírou participace komunit.

V další části se pokusím provést rozbor procesů, které vedou k postupnému transnacionálnímu šíření zkoumaných trendů. Jevy odehrávající se v Bogotě a New York City mají svůj předobraz v evropských politikách městského rozvoje, kde jako zdroj pozitivní „infekce“ slouží zejména kodaňská praxe sahající do sedmdesátých let, jež se intenzivně odráží v celé Skandinávi i mimo ni. Města Bogotá a NYC toto šíření nových přístupů navíc vždy posunuly o několik stupňů dál a do dalších míst a zemí.

V závěru se pokusím odpovědět na výzkumnou otázku a zhodnotit specifika jednotlivých případových studií a v závislosti na to možnost apliakce zkoumaných trendů v dalších městech a místech.

Získaná data budou operacionalizována z individualisticko-idealisticlistické pozice na základě intenzity analyzovaných jevů, aby ukázala případný přínos nových trendů zvyšování urbánní bezpečnosti. Nezávislé proměnné budou hodnoceny principem intenzity. Práce se bude opírat jak o primární, tak i o sekundární zdroje literatury.