Přijímací řízení do bakalářského studia společenskovědních fakult UK

• Název práce v češtině: Přijímací řízení do bakalářského studia společenskovědních fakult UK
• Název v anglickém jazyce: Entrance examination procedures for Bachelor studies at Charles University faculties with social science orientation
• Klíčová slova: přijímací řízení, rozhodovatel, student, uchazeč, sociologie, fakulta, Univerzita Karlova, aktér, studijní obor
• Klíčová slova anglicky: entrance examination procedure, decision-maker, student, applicant, sociology, faculty, Charles University, stakeholder, field of study
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Kohoutek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.06.2012
• Datum zadání: 06.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
• Oponenti: Anna Tumová

Seznam odborné literatury

1)KALOUS, Jaroslav - VESELÝ, Arnošt. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. In: Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006.
2)KELLER, Jan, TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: SLON, 2008.
3)OKEMAKINDE, T., OLANIYAN, D.A. Human Capital Theory: Implications for Educational Development. European Journal of Scientific Research, 2008, vol. 24, no. 2. Dostupné z http://www.eurojournals.com/ejsr_24_2_01.pdf
4)POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. In Veřejná politika (ed.). 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005.
5)SCOTT, David, USHER, Robin. Researching Education: Data, Methods and Theory in Educational Enquiry. 2 nd. ed. London; New York : Continuum International Pub. Group, 2011.
6)VESELÝ, Arnošt. Společnost vědění jako teoretický koncept. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/19312e4bc874d3b9d93fde75d4b74099fc4fead2_533_413vesely16.pdf
7)Dlouhodobý záměr FSV UK 2005-2010. [online]. [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://fsv.cuni.cz/FSVTEMP-738.html
8)Aktualizace Dlouhodobého záměru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze pro rok 2012. [online]. s. 9 [cit. 2012-06-02]. Dostupné z: http://intranet.fsv.cuni.cz/FSVINT-1785-version1-ADZ_FSV_UK_pro_2012_final.pdf

Předběžná náplň práce

Úvod
Téma přijímacího řízení na společensko-vědně orientovaných fakultách Univerzity Karlovy (míněna Filozofická fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Fakulta sociálních věd) jsem si vybrala, protože ho považuji za velice aktuální. V průběhu studia student na přijímací řízení tak trochu zapomene. Rozhodně je to logické a to z toho důvodu, že stávajícího studenta se přijímací řízení momentálně netýká. Mě však na volbu uvedeného tématu přivedla situace, která se momentálně odehrává mezi mým bakalářským oborem “Sociologie a sociální politika” (SOSP) a jeho sesterským oborem “Sociologie a sociální antropologie” (SOSA) na Fakultě sociálních věd. V době mého nástupu bylo přijímací řízení na oba obory stejné – Scio testy. V letošním roce však nastala změna. Na obor SOSP přibylo ještě druhé kolo a předchozí Scio test se tedy stal pouze kolem prvním. Na oboru SOSA zůstalo vše při starém. Jak se dalo očekávat, většina studentů zvolila jednodušší cestu a s vidinou toho, “že je to skoro stejný obor”, zvolila obor SOSA, na který bylo přijímací řízení jednodušší a student se obešel bez oborových znalostí. Výsledkem tedy byla velice nízká 2 percentilová hranice pro postup do druhého kola na SOSP. Rozhodně si uvědomuji, že záměr byl dobrý. Rozhodovatel chtěl zajistit zájem uchazeče o obor. Avšak výsledek není příliš pozitivní. Právě proto bych chtěla toto téma zkoumat a získat tak lepší vhled do situace.

Výzkumné otázky
V úvodu jsem uvedla přímo konkrétní případ mého bakalářského studijního oboru. Tato problematika se ale netýká pouze Fakulty sociálních věd, a proto se jím budu zabývat v širším měřítku, tj. se zaměřením na přijímací řízení bakalářských studijních programů na čtyřech fakultách Univerzity Karlovy (UK) se společensko-vědní orientací (FF, PedF, FHS, FSV). V souvislosti se zvoleným tématem je možné formulovat následující výzkumné otázky.

Jaká forma přijímacího řízení do bakalářských studijních programů je na FF, PedF, FHS a FSV uplatňována?
V této výzkumné otázce bych chtěla prozkoumat různé typy přijímacích řízení, které jsou na společensko-vědních fakultách UK uplatňovány, s cílem identifikovat jejich společné a rozdílné prvky.

Jaké jsou důvody pro uplatňování těchto forem přijímacího řízení bakalářských studijních programů na FF, PedF, FHS a FSV?
Zde bych se ráda zamyslela nad tím, jestli by nebyl řešením společný konsensus realizátorů všech oborů v rámci jednotlivých studijních programů (ideálně i formou mezifakultní spolupráce). Na všech oborech by pak byl uplatňován stejný typ přijímacího řízení. (Mohlo by to smazat konkurenci mezi obory a fakultami, uchazeči by nemohli kalkulovat s obtížností přijímacího řízení a rozhodovali by se tedy především podle zájmu o daný obor).

Do jaké míry hraje charakteristika oboru roli při výběru typu přijímacího řízení bakalářských studijních programů na FF, PedF, FHS a FSV?
V této otázce bych se chtěla zabývat tím, jestli je rozhodovatelé na fakultě upřednostňují Scio testy nebo si myslí, že je klíčový zájem o obor a oborové znalosti.

Jakými způsoby lze zlepšit současné formy přijímacího řízení bakalářských studijních programů na FF, PedF, FHS a FSV z hlediska efektivity a kvality?

Cíle práce
Cílem práce bude tedy popsat, zhodnotit a diskutovat možná zlepšení stávající situace. Pokusit se najít kompromis a nebo dokonce ideální formu přijímacího řízení. Na cíle budou mít velký vliv průběžná zjištění, která se budou týkat toho, jak to na oboru momentálně funguje. K těmto průběžným zjištěním mi mohou dopomoci rozhovory s garanty oboru, kteří rozhodují o typu přijímacího řízení. Bude mě zajímat, proč upřednostňují daný test a jaké od budoucích studentů očekávají znalosti. Dalším cílem bude také zjistit, jak na přijímací řízení nahlíží samotní studenti.

Výzkumné metody
Kvalitativní výzkum mezi garanty oborů, studenty, v akademickém senátu (studenti a akademičtí pracovníci) a se zástupci vedení fakult (proděkan pro studium) – polostrukturované rozhovory
Analýza aktérů
Analýza sekundárních dat

Hlavní toretická východiska
1.Společnost vědění
2.Teorie lidského kapitálu
3.Vzdělání jako veřejný statek