Vliv představitelnosti slov na osvojování slovních tvarů v češtině

• Název práce v češtině: Vliv představitelnosti slov na osvojování slovních tvarů v češtině
• Název v anglickém jazyce: Effects of Word Imageability on the Acquisition of Grammatical Morphology in Czech Children
• Klíčová slova: představitelnost, věk osvojení, osvojování slovních tvarů, množné číslo substantiv, minulé příčestí, druhá osoba prézentu, třetí osoba prézentu, čeština, morfologie
• Klíčová slova anglicky: imageability, age of acquisition, acquisition of word forms, plural of nouns, past tense of verbs, second person in present tense, third person in present tense, Czech, morphology
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Filip Smolík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.05.2012
• Datum zadání: 29.05.2012
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.08.2013
• Datum a čas obhajoby: 16.09.2013 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2013
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.

Zásady pro vypracování

V diplomové práci se bude ověřovat hypotéza, že představitelnost má vliv na osvojování gramatiky mateřského jazyka. Za jazyk, na kterém se bude ověřování hypotézy provádět, je zvolena čeština.
Pojem představitelnosti se vztahuje k míře obtížnosti či snadnosti, s jakou dané slovo vyvolává u člověka mentální představu (tj. mentální obraz, zvuk nebo jiný smyslový vjem). Každé slovo, které u člověka vyvolává mentální představu rychle a lehce, je hodnoceno jako vysoce představitelné. V mnoha studiích se ukázalo, že vysoce představitelné lexikální jednotky jsou snadněji zapamatovatelné a v paměti lehčeji zpřístupněny (viz např. Prado – Ullman, 2009). V studii Prad(ové) a Ullmana se též potvrdilo, že představitelnost je úzce propojena s ohýbáním slov (studie odhalila, že při vybavování minulých tvarů anglických nepravidelných sloves hraje roli představitelnost, zatímco u pravidelných sloves k podobnému efektu představitelnosti nedochází). Je též možno předpokládat, že vysoce představitelná slova si děti osvojují dříve než méně představitelná slova (to demonstruje např. Ma – Golinkoff – Hirsh-Pasek – McDonough – Tardif, 2009). Z těchto dvou hlavních poznatků se dá usuzovat, že představitelnost může být jeden z faktorů, který ovlivňuje osvojování gramatiky.
V diplomové práci se vychází z toho, že představitelnější slova jsou v průběhu osvojování L1 ohýbána dříve než méně představitelná slova. Tato domněnka se bude testovat u dětí na zacházení s množným číslem substantiv (vzoru žena, hrad) a minulým časem verb (typu trpět, dělat/prosit). Podle stanovené hypotézy by měly děti začít užívat množné číslo nejdříve u vysoce představitelných substantiv a tvary minulého času nejdříve u vysoce představitelných verb než u méně představitelných slov. K předpokládanému efektu může vést to, že vysoce představitelná slova jsou člověkem snadněji zpracovávána, vzniká tak větší množství volných kognitivních zdrojů, které se pak mohou využít k snadnějšímu vybavení ohýbané formy slova, nebo k efektu může vést to, že vysoce představitelná slova jsou lépe vybavována z paměti (předpokládá-li se, že děti zkoumané tvary slov nejprve ukládají, nekomponují). V literatuře spíše uvažovalo o vlastnostech gramatických morfémů, které by mohly mít vliv na posloupnost osvojování gramatiky dětmi (viz např. Brown, 1973). Diplomová práce se naopak snaží odpovědět na otázku, zda vliv na osvojování gramatiky nemají vlastnosti slov (kořenů).
Práce se bude skládat z části teoretické, v níž se popíšou a zhodnotí zásadní poznatky důležitých prací o osvojování mateřského jazyka dítětem, významné studie o efektech představitelnosti i o efektech jiných jazykových proměnných, které mohou osvojování jazyka ovlivňovat (např. frekvence, délka slova), a z části empirické, v níž budou komentovány výsledky vlastního zkoumání. Empirická část práce se bude odvíjet od dotazníkových průzkumů, jichž se budou účastnit matky 2- až 3letých dětí. Bude se jednat o průřezovou studii, v níž bude matkám předkládán seznam předem vytipovaných slov (na základě dotazníků, jejichž konstrukce bude též součástí empirické části práce) s tím, aby označily, která slova jejich dítě v uvedených tvarech užívá.

Seznam odborné literatury

BROWN, R. (1973): A first language: The early stages. Cambridge, Mass.: Harvard University Press.

GILHOOLY, K. J. – LOGIE, R. H. (1980): Age of acquisition, imagery, concreteness, familiarity and ambiguity measures for 1944 words. Behaviour Research Methods & Instrumentation, 12, s. 395 – 427.

LANGMEIER, J. – KREJČÍŘOVÁ, D. (1998): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.

MA, W. – GOLINKOFF, R. M. – HIRSH-PASEK, K. – MCDONOUGH, C. – TARDIF, T. (2009): Imageability predicts the age of acquisition of verbs in chinese children. Journal of Child Language, 36, s. 405–423.

MAOUENE, J. – HIDAKA, S. – SMITH, L. B. (2008): Body parts and early-learned verbs. Cognitive Science, 32, s. 1200-1216.

MAOUENE, J. – LAAKSO, A. – SMITH, L. B. (2011): Object associations of early-learned light and heavy english words. First Language, 31, s. 109–132.

MORRISON, C. M. – CHAPPELL, T. D. – ELLIS, A. W. (1997): Age of acquisition norms for a large set of object names and their relation to adult estimates and other variables. The quarterly journal of experimental psychology, 1997, 50A, s. 528–559.

NOBLE, C. E. (1953): The meaning-familiarity relationship. Psychological Review, 60, s. 89–98.

PAIVIO, A. – YUILLE, J. C. – MADIGAN, S. A. (1968): Concreteness, imagery, and meaningfulness values for 925 nouns. Journal of Experimental Psychology, 76, s. 1–25.

PRADO, E. L. – ULLMAN, M. T. (2009): Can imageability help us draw the line between storage and composition? Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 35, s. 849–866.

PRŮCHA, J. (2011): Dětská řeč a komunikace. Poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada.
REILLY, J. – KEAN, J. (2007): Formal distinctiveness of high- and low-imageability nouns: Analyses and theoretical implications. Cognitive Science, 31, s. 157–168.

ROWLAND, C. F. – PINE, J. M. – LIEVEN, E. V. M. (2003): Determinants of acquisition order in wh-questions: Re-evaluating the role of caregiver speech. Journal of Child Language, 30, s. 609–635.

SMOLÍK, F. (2007): Teoretické přístupy k osvojování gramatiky. Hradec Králové: Gaudeamus.

SLANČOVÁ, D. (ed.) (2008): Štúdie o detskej reči. Prešov.

SI'REEN, O. – SCHULZ, R. W. (1966): Parameters of abstraction, meaningfulness, and pronunciability for 329 nouns. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 5, s. 459 – 468.

THEAKSTON, A. L. – LIEVEN, E. V. M. – PINE, J. M. – ROWLAND, C. F. (2004): Semantic generality, input frequency and the acquisition of syntax. Journal of Child Language, 31, s. 61–99.

VILLIERS, DE J. G., VILLIERS, DE P. A. (1973): A cross-sectional study of the aquisition of grammaticla morphemes in child speech. Journal of Psycholinguistic Research, 2, s. 267–278.