Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Srovnání Beckovského Poselkyně starých příběhů českých s jejím pramenem, Hájkovou Kronikou českou
Název práce v češtině: Srovnání Beckovského Poselkyně starých příběhů českých s jejím pramenem, Hájkovou Kronikou českou
Název v anglickém jazyce: Comparison of Beckovskýʼs Poselkyně starých příběhů českých with Its Source, Hájekʼs Kronika česká
Klíčová slova: Jan František Beckovský, Václav Hájek z Libočan, barokní čeština, historická próza, dějiny češtiny
Klíčová slova anglicky: Jan František Beckovský, Václav Hájek z Libočan, Baroque Czech, historical prose, history of Czech language
Akademický rok vypsání: 2011/2012
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Vedoucí / školitel: Mgr. Alena Andrlová Fidlerová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 11.04.2012
Datum zadání: 12.04.2012
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 15.05.2012
Datum a čas obhajoby: 08.09.2014 10:20
Datum odevzdání elektronické podoby:15.08.2014
Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2014
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. František Martínek, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Studentka provede srovnání textu 1. dílu Poselkyně starých příběhů českých Jan Františka Beckovského (Praha 1700, Knihopis 1044) s jeho bezprostředním pramenem, Kronikou českou Václava Hájka z Libočan (Praha 1541, Knihopis 2867), a to pomocí metody sond (pro srovnání vybere cca desetistránkové úseky z několika míst tisku tak, aby co nejrovnoměrněji pokrývaly celý jeho relevantní rozsah a zároveň byly typově co nejrozmanitější – nesouvisející analistické záznamy, popisy, narativní úseky apod.). Stručně charakterizuje druh a míru úprav, které Beckovský v Hájkově textu provádí (včetně změn, které lze pravděpodobně připsat na vrub dobovým sazečům) a pak si zvolí některé z nich k hlubšímu rozboru (např. užívání interpunkce, hláskové změny, flexi vybraných jmen, konkurenci určitých a neurčitých slovesných tvarů či tvarů aktiva a pasiva, slovosled, hranice větných celků apod.). Pracovat při tom bude s doporučenou sekundární literaturou i s další, kterou si sama dohledá.
Postup práce:
1. Prostudování relevantní sekundární literatury týkající se obou srovnávaných děl a jejich autorů, dějin češtiny a českého pravopisu v raném novověku, případně též prostudování relevantních pasáží z dobových gramatik.
2. Výběr textových úryvků pro srovnání.
3. Srovnání úryvků, identifikace hlavních typů změn a jejich stručný popis.
4. Volba dílčích problémů pro podrobnější výzkum, zpracování výsledků v přehledné formě (podle možnosti včetně grafů či tabulek), formulování závěrů.
5. Podle možnosti porovnání zjištěných poznatků s údaji v sekundární literatuře.
Seznam odborné literatury
ADAM, R. Jazyk Rakovnické hry vánoční I, II. Slovo a slovesnost LIX, 1998, č. 3, s. 200–206, č. 4, s. 249–255.
BALHAR, J. – JANČÁK, P., a kol. Český jazykový atlas 1−5, dodatky. Praha 1992−2011.
BAUER, J. Vývoj českého souvětí. Praha 1960.
BĚLIČ, J. Nástin české dialektologie. Praha 1972.
BĚLIČ J. – KAMIŠ A. – KUČERA, K.: Malý staročeský slovník. Praha 1978.
CUŘÍN, F. Vývoj spisovné češtiny. Praha 1985.
DOSTÁL, A. Historická mluvnice česká. 2.2. Tvarosloví − Časování. Praha 1967.
DVOŘÁK, E. Vývoj přechodníkových konstrukcí ve starší češtině. Praha 1970.
Encyklopedický slovník češtiny, Brno 2002.
FERSTL, R. Kronikář Beckovský. Marginalia Historica 6, 2002, s. 39–50.
GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého. I. Hláskosloví, III.1 Tvarosloví − skloňování, III.2 Tvarosloví − časování, IV. Skladba. 2. vyd. Praha 1963, 1960, 1958, 2007.
GEBAUER, J. Staročeský slovník I (A−J), II (K−N). 2. vyd. Praha 1970.
HÁDEK, K. Ke kvantitě samohlásek v češtině 17. století, in Listy filologické XCIII, 1970, s. 44-53.
HANZAL, J. J. F. Beckovský a jeho dílo. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference PNP. Praha 1992, s. 99–102.
HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. 2. vyd. Praha 1979.
HOLUB, J. – KOPEČNÝ, F. Etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha 1968.
JANEČKOVÁ M. K jazyku českého baroka. Hláskosloví, pravopis a tisk, označování kvantity. Praha 2009.
JUNGMANN, J. Slovník česko-německý I−IV. 2. vyd. Praha 1989−1990.
Knihopis Digital [online]. Dostupný z WWW: http://www.knihopis.org/.
KOLÁR, J. Václav Hájek z Libočan. In: Lexikon české literatury 2/1, Praha 1993, s. 33–35, a literatura tam uvedená.
KOMÁREK, M. Nástin fonologického vývoje českého jazyka. Praha 1982.
KOSEK, P. O grafické stránce českých exulantských tisků. In BEKE, M. – MÉSZÁROS, A. (eds.). Nové interpretace českého baroka – A Cseh barokk új interpretációi. Sborník z mezinárodní konference, Piliscsaba, 12.– 13. května 2003. Esztergom–Piliscsaba, 2004, s. 91–105. KOSEK, P. Jazyk kancionálu Harfa nová Jana Liberdy. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity 53, řada jazykovědná (A), č. 52, 2004, s. 95–108. KOSEK, P. Ruční knížka Kašpara Motěšického. In NEJEDLÝ, P. – VAJDLOVÁ, M. Verba et historia. Praha 2005, s. 181–189.
KOSEK, P. O jazyce českého exilu 18. století (na ukázce spisu Obhájení učení evangelium svatého). In Přednášky a besedy z XL. běhu LŠSS, Brno 2007, s. 76–92.
KOSEK, P. Jazyková stránka českých exilových tisků 18. století (demonstrovaná na Pokladu evangelitského křesťana). In Přednášky a besedy z XLI. běhu LŠSS, Brno 2008, s. 103–126.
KOSEK, P. K jazykové stránce hallských českých tisků 18. století. In MACEK, O. (ed.). Po vzoru Berojských. Život i víra českých a moravských evangelíků v předtoleranční a toleranční době. Praha 2008, s. 520–541.
LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha 1986.
LUPÍNKOVÁ, N. Obraz kvantity kořenných slabik v raném díle J. A. Komenského. Listy filologické 94, 1971, č. 1, s. 41–50.
MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha 1971.
MICHÁLEK, E. K charakteristice české slovní zásoby doby střední. Listy filologické 96, 1973, č. 2, s. 77–87.
PARKES, M. B. Pause and effect. An introduction to the history of punctuation in the West. Aldershot 1992.
PORÁK, J. Humanistická čeština. Hláskosloví a pravopis. Praha 1983.
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice 2001.
ROUS, P. Jan František Beckovský (1658–1725). Havlíčkobrodsko 2, 1990, s. 4–11.
SEDLÁČEK, M. K vývoji českého pravopisu. Naše řeč 76, 1993, s. 57–71, 126–138.
SLÁDEK, M. „Zde u dobromyslného vlastence omluvna se činím...“ aneb Několik poznámek k raně novověkým zpracováním života svaté Anežky České. In: Beckovský, J. F. Milá choť nebeského Miláčka blahoslavená Anežka panna. Praha 2011, s. 5–91.
SVOBODA, K. Kapitoly z vývoje české syntaxe, hlavně souvětné. Praha 1988.
ŠLOSAR, D. Poznámky k vývoji české interpunkce v 16. století. Listy filologické 87, 1964, s. 126−135. ŠLOSAR, D. Průřez vývojem staročeské interpunkce. Listy filologické 89, 1966, s. 164−170.
ŠLOSAR, D. Samohlásková kvantita v době Adama Michny z Otradovic. Listy filologické 92, 1969, s. 340–345.
ŠLOSAR, D. – VEČERKA, R. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti, 3. vyd. Brno 2009.
TICHÁ, Zdeňka: Jan František Beckovský. In: Lexikon české literatury 1, Praha 1985, s. 167–169, a literatura tam uvedená.
TRÁVNÍČEK, F. Historická mluvnice česká. 3. Skladba. 2. vyd. Praha 1962.
TRUHLÁŘ, A. Jana Františka Beckovského Poselkyně starých příběhů českých, díl I. (r. 1700). Sborník historický II, 1884, s. 214.
VÁŽNÝ, V. Historická mluvnice česká. 2.1. Tvarosloví − Skloňování. Praha 1964.
VINTR, J. Pravidla označování kvantity vokálů v barokní češtině podle „Brusu“ Jiřího Konstance z r. 1667. Studien zur älteren tschechischen Grammatographie. München 2008, s. 65–70.
VOIT, P. Encyklopedie knihy. 2. vyd. Praha 2008.
Vokabulář webový [online]. Dostupné z WWW: http://vokabular.ujc.cas.cz.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK