Prach ve vesmírném prostředí je neustále vystaven působení nabitých částic (např. ze slunečního větru) a intenzivním tokům fotonů. Každá elementární částice způsobí po dopadu celou řadu procesů, mimo jiné i emisních. Pokud nás prach zajímá z hlediska náboje, resp. jeho povrchového potenciálu, budeme si všímat kromě záchytu elektronů a iontů především fotoemise a sekundární emise elektronů. V extrémních případech lze pozorovat i termoemisi a emisi elektronů (či iontů) v silném elektrickém poli.
Studium všech zmíněných procesů na malých objektech je ve vesmíru velmi komplikované a lze tak získat pouze omezené množství informaci. Na druhou stranu lze tyto procesy zkoumat v laboratoři pomocí elektrodynamických pastí, kde lze zachytit nabitý objekt, tedy prachové zrno. Výhodou laboratorního pozorování je samozřejmě lepší definovanost experimentálních podmínek.
Vlastní práce bude probíhat na dvou aparaturách (kde jedna je plně funkční, druhá ve výstavbě), které disponují příslušnými zdroji elementárních částic a umožňují tak pozorování všech výše zmíněných procesů. Jedním z cílů našeho výzkumu je ocenit vliv a váhu jednotlivých procesů, aby bylo možno ze známých parametrů prostředí předem určit příslušný povrchový potenciál prachového zrna do takového prostředí vloženého. Experimentální výsledky budou v závěru srovnány s předpověďmi teorií a numerických modelů.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.