Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Using Virtual Reality as a Therapeutic Modality for Children with Cerebral Palsy: a Review and Synthesis
Název práce v češtině: Využití virtuální reality v terapii dětí s dětskou mozkovou obrnou: review a syntéza
Název v anglickém jazyce: Using Virtual Reality as a Therapeutic Modality for Children with Cerebral Palsy: a Review and Synthesis
Klíčová slova: virtuální realita, dětská mozková obrna, herní systémy, rehabilitace
Klíčová slova anglicky: computer-simulated environment, cerebral palsy, gaming systems, rehabilitation
Akademický rok vypsání: 2011/2012
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Fyziologie (51-500200)
Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Staša Bartůňková, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 25.01.2012
Datum zadání: 25.01.2012
Datum a čas obhajoby: 06.05.2014 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.04.2014
Datum odevzdání tištěné podoby:24.04.2014
Datum proběhlé obhajoby: 06.05.2014
Oponenti: doc. MUDr. František Véle, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Kontext: Dětská mozková obrna (DMO) je často označována jako skupina neprogresivních příznaků, vyznačujících se zejména poruchou volních pohybů a/nebo koordinace. Porucha funkce je důležitější než samotná diagnóza vzhledem k celoživotnímu typu onemocnění. Léčba u dětí s dětskou mozkovou obrnou je v současné době založena na individuální pohybové terapii v rámci celého komplexu rehabilitačního programu. Na začátku léčby je nutné sestavit interdisciplinární tým odborníků, v čele s neurologem nebo dětským neurologem, který se věnuje rehabilitaci.
Fyzioterapeut by se měl vždy přiklánět k eklektickému přístupu a znát dobře důvody, proč ten či onen léčebný program aplikuje. Virtuální realita jako terapeutická metoda stojí vedle klasických přístupů dle nejrůznějších autorů, jak je známe z množství škol a kurzů. Ačkoliv je tento druh léčby poměrně novátorský, na základě současného výzkumu jsou výsledky velmi slibné.
Cíle: Cílem této práce je nastínit možnost terapie dětí s dětskou mozkovou obrnou s využitím virtuální reality zejména v těchto hlavních problémech – motorická kontrola a celková hrubá motorická dovednost, dysfunkce horní končetiny a porucha rovnováhy. Záměrem není upřednostňovat tento druh léčby, ale zmínit jej jako možnost a způsob, jak postupovat v terapii dětí s dětskou mozkovou obrnou.
Metody: Tato diplomová práce je rešeršního charakteru, vyhodnocující časopisy, články a knižní publikace shromážděné v období dvou let (od jara 2012 do jara 2014). Získané zdroje jsou z medicínských databází (PubMed MEDLINE a CINAHL použité pro srovnání). Dalšími využitými databázemi jsou PEDro, Academic Search Complete, Embase, ProQuest a Cochrane, Cochrane). Relevantní časopisy a recenzované knihy byly také zahrnuty při vyhledávání informací.
Výsledky: Po vyloučení všech irelevantních článků na základě vyřazovacích kritérií bylo detekováno 27 článků (v databázích Pubmed a Cinahl), včetně dvou studií rešeršního charakteru. Většina z nalezených studií byla studiemi pilotními s malým množstvím probandů zahrnutých do výzkumu, některé studie byly formou kazuistiky. Výsledky hledání jsou rozděleny do třech kategorií podle terapeutického využití virtuální reality: motorická kontrola a všeobecná motorická dovednost, porucha funkce horní končetiny a porucha rovnováhy. Nejvíce studí ze srovnávaných databází (Pubmed a Cinahl) hodnotily použitelnost virtuální reality u funkčních problémů horní končetiny, méně jich bylo zaměřeno na rovnovážné funkce a motorickou obratnost/kontrolu.
Závěr: Počet nalezených studií byl velmi malý. Pouze malá část nich hodnotila novátorský a netradiční postup použití individuální na míru zhotovené technologie zaměřené na klíčový funkční problém. Tyto studie byly ale spíše prvotní fází případného budoucího výzkumu. Většina nalezených článků byla relativně nejednotná v metodě měření a v cíli terapie. Pokud by byla zahrnuta kriteria výběru "dospělí" či "dospívající", množství výsledků by bylo nepochybně větší vzhledem k aktivnímu používání virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě. Nicméně dle mého názoru by byla potřeba další výzkumná intervence, zaměřením zejména na dětské pacienty, jejich potřeby a psychické faktory, v kombinaci s aplikací individuálně přizpůsobitelných herních systémů.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Background: Cerebral palsy is often referred to as an“ umbrella term” denoting a group of non-progressive conditions involving primarily a disorder of voluntary movement and/or co-ordination. A functional impairment is more important than diagnosis itself, due to the lifelong type of the disease. Therapy in children suffering from CP is nowadays based on individual movement therapy within a whole complex of rehabilitation programmes. The first line of treatment is building up an interdisciplinary team of professionals, led by paediatrics neurologist or neurologist who is pursuing rehabilitation.
Physical therapist should always choose an eclectic approach, knowing only too well the reasons why. Virtual reality as a therapeutic modality is standing besides classic methods according to various authors, as we know from schools and different courses. However, this kind of treatment is novel, its results are greatly promising based on current research.
Aim: The purpose of this thesis is to outline the use of virtual reality as a method of therapy in children with cerebral palsy in the main functional conditions – motor control, upper extremity dysfunction and balance. The intention is not to give a preference to this kind of treatment, but to highlight it as a possibility and a path for further procedures.
Method: This thesis is a literature review, reviewing journals, articles and books collected from the period of two years (spring 2012 to spring 2014) The collected sources are from databases (PubMed MEDLINE and CINAHL used for comparison). Other databases used as additional sources are PEDro, Academic Search Complete, Embase, ProQuest, and Cochrane. The relevant journals and reviewed books were considered.
Results: After data extraction based on the exclusion criteria, the search resulted in a total of 27 articles (in Pubmed and Cinahl), including 2 reviews. Most of the articles were pilot studies with a small sample of participants, some of them were case studies. The results were divided into three categories according to the method of therapeutic use of virtual reality intervention: motor control and overall motor performance, upper extremity dysfunction, and balance impairment. Most of the studies found and selected from the compared databases (Pubmed and Cinahl) evaluated the feasibility of VR on upper extremity function, fewer of them the effect on balance function and motor control.
Conclusion: The amount of studies found is, however, very small. Few of them are novel and unusual, evaluating the customary technology focused primarily on the key functional problem, but usually at the preliminary phase of research. Most of the studies found are quite inconsistent in their methods of measurement and aim. If the criteria "adults" or "adolescents" were included, the number of results would be larger, due to a lot of articles on the usefulness of VR intervention in stroke patients. Nevertheless, in my opinion, further research is needed, focused predominantly on children’s requirements and psychology combined with usefulness for functional physical impairments using custom-made games.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK