Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších

• Název práce v češtině: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
• Název v anglickém jazyce: Remote sensing for evalution of state and development of Spruce stands condition in the Giant Mountains
• Klíčová slova: dálkový průzkum Země, smrkové porosty, Krkonoše
• Klíčová slova anglicky: remote sensing, Norway Spruce stands, Giant Mountains
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie (31-370)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Lucie Kupková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.12.2011
• Datum zadání: 20.01.2012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2012
• Oponenti: doc. RNDr. Přemysl Štych, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Přestože je problematika sledování zdravotního stavu lesa pomocí metod dálkového průzkumu Země v literatuře hojně zastoupena, pro sledování zdravotního stavu lesa v Krkonoších byly dosud metody DPZ použity ve velmi omezené míře. Studie zdravotního stavu lesa v Krkonoších ze snímků družic Landsat pro Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracovala firma Stoklasa Tech., ovšem jejich metodika není dostupná a výstupy analýzy nejsou zcela dostatečné. Po překonání kalamitního stavu lesních porostů v Krkonoších, který nastal v průběhu 80. a 90. let 20. století, je třeba i nadále monitorovat, zda dochází ke zlepšování kondice porostů a porovnat jejich současný stav s vývojem v minulosti, například i z důvodu předcházení hmyzích kalamit. Ke zdokonalení metod monitoringu zdravotního stavu lesa může přispět využití různých typů dat, jak optických, tak například dat laserového skenování.
Cílem práce bude využít a porovnat možnosti různých typů dat DPZ pro hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů v Krkonoších. Pro analýzu budou využita jednak data družic Landsat, SPOT, QuickBird a WorldView-2. Zdravotní stav bude hodnocen s využitím vegetačních indexů dostupných v literatuře. Z obecně známých mohou být použity normalizovaný diferenční vegetační index (NDVI), index listové plochy (LAI), Red Edge Inflection Point (REIP) a wide-band Normalized Difference Infrared Index (wNDII). Z indexů uváděných v novějších studiích je možné za účelem sledování barevných změn aplikovat indexy Green Red Vegetation Index, Red Green Index a pro sledování vlhkosti také index Foliar Moisture Index (FMI). Na základě časové řady dat družic SPOT a Landsat bude sledován také historický vývoj zdravotního stavu lesa a vývoj horní hranice lesa v několika časových horizontech přibližně od 80. let 20. století do současnosti.