(Re)konstrukce Kosovské krize. Kosovská krize z pohledu vybraných historicko-sociologických teorií

• Název práce v češtině: (Re)konstrukce Kosovské krize. Kosovská krize z pohledu vybraných historicko-sociologických teorií
• Název v anglickém jazyce: (Re)construction of the Kosovo Crisis. The Kosovo Crisis from the view of the selected historical-sociological theories
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program Historická sociologie (24-HS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Martin Vávra, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.12.2011
• Datum zadání: 05.01.2012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.06.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2013
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (YMH201)
• Oponenti: Mgr. Marek Německý, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Název (Re)konstrukce kosovské krize poukazuje na myšlenku, že i když se zdá, že kosovská otázka (problematika Kosova) existuje od středověku, ne-li ještě déle, jde o vykonstruovaný problém. Pomocí aplikace a ověření vybraných teorií, zrekonstruuji celý problém. Tomu bude předcházet analýza (komparativní, kritická a diskurzivní) dosavadních představení problematiky- jak byla doposud kosovská otázka interpretována, jaký nese význam pro které její aktéry a jak podmiňuje jejich chování? Jsou dosavadní interpretace vůbec relevantní, ve smyslu zda vůbec odpovídají skutečným událostem, nebo jde o prostředky či výsledky propagandy? Pokusím se porozumět problematice pomocí mnou vybraných teorií, které se mi teď, na začátku výzkumu jeví jako relevantní a aplikovatelné na problém. Historická-sociologie nabízí interdisciplinární pohled, různé způsoby zkoumání a možnosti řešení; proto jsem se rozhodla spojit problematiku Kosovské otázky s přístupem historické-sociologie, respektive především několika jejími moderními sociálními teoriemi: funkcionalismu, historické sociální teorie, teorie strukturace a jednání; ale i klasickými (na které vybrané moderní teorie v mnohém navazují), konkrétněji jejich představiteli: Maxem Weberem, Karlem Marxem (a bude-li třeba i dalšími).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Cílem této práce je rekonstrukce kosovské krize, která vyústila v letecké útoky NATO na
Jugoslávii na jaře roku 1999. Událost je analyzována na dvou úrovních; první sleduje a porovnává již existující interpretace krize- příčiny, průběh, řešení i následky, včetně možných vizí do budoucna. Druhá rovina interpretuje krizi z pohledu teorií mezinárodních vztahů.
Studium historické sociologie mi dalo možnost dívat se na svět, dění v něm, aktéry komplexním pohledem. Ukázalo mi, že jevy ve světě neexistují sami o sobě/ sami pro sebe, ale že jsou součástí systému, který je propojený různými vazbami, tvořen různými částmi a udržován pomocí pravidel.
Kosovská krize je událostí, která byla a je různými způsoby interpretována. Odlišnost interpretací se odvíjí v rámci diskurzu, ve kterém vzniká. Kosovská krize má svá historiografická fakta- místo a čas a aktéry, o které se opírají a které dovytvářejí sociální konstrukce.
Kosovská krize je sociálním konstruktem, dějinným mezníkem, symbolem, jevištěm, hrou, polem a procesem. V práci hodlám tato tvrzením dokázat rozborem interpretací a aplikací teorií mezinárodních vztahů.

The goal of my work is to reconstruct the Kosovo crisis, that led to NATO intervention on Yugoslavia during spring of 1999. The event is analyzed from two dimensions; the first observes and compares existing interpretations of the crisis- causes, process, solutions and consequences, including possible predictions. The other dimension interprets crisis from the view of international relationships.
Studying historical sociology made me watch the world, actions, actors, complexly. I realized, that phenomenons don´t exist just to be her for themselves, but they are the different parts of a system, that is connected by different ties, and sustained by rules.
Kosovo crisis is a differently interpreted event. The different presentations derive from the discourses under which they formed. Kosovo crisis has its historiographical facts- place, time and actor, on to which social constructs lean and which form.
Kosovo crisis is a social construct, historical milestone, symbol, stage, game, field and a process. In my work I aim to prove these claims by analyzing the interpretations and applying the international relationship theories.