Moznosti a limity auxologickych studii minulych populaci

• Název práce v češtině: Moznosti a limity auxologickych studii minulych populaci
• Název v anglickém jazyce: Possibilities and limits of auxological studies in past populations
• Klíčová slova: ontogenetický růst a vývoj jedince, odhad věku dožití, kosterní věk, zubní věk, chronologický věk, projevy nespecifického stresu (fluktuační asymetrie, hypoplazie zubní skloviny, Harrisovy linie, sekulární trend
• Klíčová slova anglicky: ontogenetical growth and development of an individual, estimation of age-at-death, skeletal age, dental age, chronological age, non-specific stress indicators (fluctuating asymmetry, dental enamel hypoplasia, Harris lines), secular trend
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 23.10.2014
• Datum zadání: 03.02.2015
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 05.06.2015
• Oponenti: doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Růstové studie v oblasti bioarcheologie poskytují cenné informace o zdravotním stavu dětí v minulých populacích. Ukazují, jaký vliv může mít expozice různým faktorům vnějšího prostředí, nespecifickému stresu nebo onemocnění během růstu. Pro nedospělé jedince, kteří přežijí až do dospělosti, stres vyplývající ze zpomalení růstu bude mít vliv na funkci a celkový zdravotní stav celé této populace. Přes všechny dosažené výsledky v tomto oboru, růstové studie představují řadu problémů. Je zapotřebí mít na mysli, že se porovnávají moderní růstové standardy současné populace s archeologickými vzorky dětí, které zemřely z neznámých důvodů, navíc je zapotřebí zohlednit sekulární trend současné populace. Otázka je, zda růst dětí, které předčasně zemřely, přesně odráží růst těch, které se dočkaly dosažení dospělosti. Důležitý je samozřejmě přesný odhad věku studovaných nedospělých koster. Abychom minimalizovali chyby spojené s paleoauxologickými studiemi v bioarcheologii, je zapotřebí srovnávat pokud možno vzorky příbuzných populací a za použití stejných technik odhadu věku dožití, vzít v úvahu migrace a podobně.
Doporučená literatura:
Conceição, E. L. N., & Cardoso, H. F. V. (2011). Environmental effects on skeletal versus dental development II: further testing of a basic assumption in human osteological research. American journal of physical anthropology, 144(3), 463-470.

Hoppa, R. D. (1992). Evaluating human skeletal growth: An Anglo‐Saxon example. International Journal of Osteoarchaeology, 2(4), 275-288.

Larsen, C. S. (1999). Bioarchaeology: interpreting behavior from the human skeleton (Vol. 21). Cambridge University Press.

Lewis, M. E. (2007). The bioarchaeology of children: perspectives from biological and forensic anthropology (Vol. 50). Cambridge University Press.

Roksandic, M., & Armstrong, S. D. (2011). Using the life history model to set the stage (s) of growth and senescence in bioarchaeology and paleodemography. American journal of physical anthropology, 145(3), 337-347.

Scheuer, L., & Black, S. (2000). Developmental juvenile osteology. Academic Press.

Shapland, F., & Lewis, M. E. (2013). Brief communication: A proposed osteological method for the estimation of pubertal stage in human skeletal remains. American journal of physical anthropology, 151(2), 302-310.