Žaloba na ochranu osobnosti v případě poškození zdraví

• Název práce v češtině: Žaloba na ochranu osobnosti v případě poškození zdraví
• Název v anglickém jazyce: Action for protection of personal rights due to bodily harm
• Klíčová slova: Ochrana osobnosti
• Klíčová slova anglicky: protection of personal rights
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Josef Salač, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.09.2011
• Datum zadání: 20.09.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.09.2011
• Datum a čas obhajoby: 09.01.2012 00:00
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 131
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.09.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 09.01.2012
• Oponenti: JUDr. Tomáš Pohl

Předběžná náplň práce

Za téma rigorózní práce jsem si vybral problematiku „Ochrany osobnosti“, konkrétně ve spojení s poškozením zdraví na základě pracovního úrazu.

Téma mě velice zaujalo z důvodu toho, že zejména v případě náhrady nemajetkové újmy v penězích dle příslušných ustanovení zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění , současná soudní praxe, dle mého názoru, překračuje právě v případě náhrady nemajetkové újmy v penězích často meze, které vytyčil zákonodárce a že se neřídí vůlí zákonodárce. Současná soudní praxe se často domnívá, že zvláště v případě odškodnění úrazů způsobených byť nedbalostně, není postačující náhrada škody dle příslušných ustanovení zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění a s ním související vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, v platném znění a přikračuje k přiznávání duplicitních nároků, spočívajících na témže skutku (poškození zdraví), avšak vycházejících ze zcela odlišných a pro jiný účel existujících ustanovení právní normy.

Tato práce obsahuje, na rozdíl od ryze teoretických prací, i velmi rozsáhlou procesní složku na základě konkrétního případu z praxe, která vychází z mých poměrně obsáhlých osobních zkušeností v této oblasti a jejíž obsah s ohledem na průběh případu upozorňuje na možné nástrahy v aplikační praxi. Zejména pak je z obsahu konkrétního případu možno vysledovat, jakým způsobem jednotlivé soudy přistupují k hodnocení zásahu do osobnostního práva a jakým způsobem může (negativně) ovlivnit rozhodování soudu emocionální stránka případu. Lze konstatovat, že v rozhodování soudů nemá, objektivně vzato, emocionální prvek konkrétního případu své místo, neboť soudy by měly rozhodovat po právu a nikoli na základě subjektivního náhledu na případ, nicméně je zjevné, že zejména v případech sporů o ochranu osobnosti je velmi těžké docílit stavu, kdy by se soud v případě rozhodování o žalobě na ochranu osobnosti oprostil od určitého subjektivního (ať již se jedná o sympatii či antipatii) vztahu k poškozené straně a své rozhodování opřel pouze o právo. Netřeba zdůrazňovat, že takový stav je žádoucí a smyslem této práce je jeho dosažení napomoci.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The principal topic of this thesis is the issue of personal rights protection, specifically the protection of personal rights in connection with an occupational injury.

My interest in the topic stems from the discrepancy between the statutory damages that may be awarded for non-pecuniary loss under the applicable provisions of Act 40/1964 Sb., Civil Code, as amended1 (Civil Code) and the damages customarily awarded by Czech courts, which often substantially overstep the boundaries prescribed by the legislature. The Czech courts frequently ascribe to the view, particularly in cases involving a non-pecuniary loss caused by occupational injuries (even where caused by negligence), that the statutory damages, that is damages stipulated by the Civil Code2 and by the implementing regulation, do not represent an adequate compensation; as a consequence, the courts in this jurisdiction tend to append to the statutory damages for a single injury or loss of health claim an additional compensation that derives its statutory justification from the provisions of law enacted with a completely different original intent.

Unlike the purely theoretical treatises, this thesis incorporates an extensive case-study based on my comprehensive personal experience in this area that reveals some of the possible pitfalls of personal rights protection cases. The principal advantage of a detailed analysis of a specific case is that it allows tracking the differences in the reasoning adopted by the courts involved in the various stages of litigation; differences that often appear to be driven by the emotional appeal of the case on individual judges. For although the decision-making process of the courts should be as objective and dispassionate as humanly possible, it is nevertheless rather apparent that a completely rigorous and impersonal approach is very difficult to accomplish, particularly in personal rights’ violation cases, and that an element of certain subjective sympathy or antipathy toward the aggrieved party is always present in the judicial treatment of such claims. This thesis hopes to assist in achieving a more desirable state of affairs, where more merit would be given to the objective assessment of the case.