Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí

• Název práce v češtině: Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
• Název v anglickém jazyce: Time and society. Social time over the centuries
• Klíčová slova: sociální čas, sociologie času, historická sociologie, čas ve středověku, čas a společnost, vnímání času
• Klíčová slova anglicky: social time, Sociology of Time, Historical Sociology, time in Middle Ages, time and society, time perception
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.09.2011
• Datum zadání: 09.09.2011
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2012
• Oponenti: Mgr. Ludmila Svobodová

Seznam odborné literatury

Adam, Barbara (1995): Time Watch. The Social Analysis of Time. Cambridge: Polity Press
Augustinus, Aurelius (2006): Vyznání. Praha: Kalich
Bauman, Zykmund (1992): Mortality, Immortality and Other Life Strategies. Cambridge: Polity Press
Bauman, Zykmund (2010): Umění života. Praha: Academia
Blaschke, Jorge (2009): Záhadný středověk: tajné dějiny klášterů, konventů, řeholních a vojenských řádů. Praha: Mladá fronta
Borsheid, Peter (2007): Virus času. Praha: Mladá fronta
Bosing, Walter (2005): Bosch. Praha: Slovart
Braudel, Fernand (1999): Dynamika kapitalismu. Praha: Argo
Černíková, Jana. a kol. (1991): Čítanka 1. Praha: Trizona
Dostojevskij, Fjodor Michajlovič (2009): Idiot. Praha: Levné knihy
Eco, Umberto (2006): Jméno růže. Praha: Český klub
Eriksen, Thomas Hylland (2009): Tyranie okamžiku. Brno: Doplněk
Graham-Dixon, Andrew (2010): Umění. Praha: Knižní klub
Goff, Jacques Le (2005): Za jiný středověk. Praha: Argo
Goff, Jacques Le (2005): Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad
Gurevič, Aron J. (1978): Kategorie středověké kultury. Praha: Mladá fronta
Harrington, Austin a kol. (2006): Moderní sociální teorie. Praha: Portál
Keller, Jan (1999): Úvod do sociologie. Praha: Slon
Klimeš, Lumír (1981): Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
Lorris, Guillaume de (1977): Román o růži. Praha: Odeon
Mumford, Lewis (1947): Technika a civilizace. Praha: Práce
Parker, Filip a kol. (2002): Velký atlas světových dějin. Praha: Reader´s Digest Výběr
Petříček, Miroslav (1997): Úvod do (současné) filosofie. Praha: Herrmann & synové
Rüsen, Jörn (2007): Time and History. The Variety of Cultures. New York: Berghahn Books
Seneca, Lucius Annaeus (1914): Vybrané spisy. Příboř: Fr. Drdácký
Sokol, Jan (2004): Čas a rytmus. Praha: Oikoymenh
Sokol, Jan (2002): Filosofická antropologie. Praha: Portál
Sokol, Jan (2004): Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad
Šubrt, Jiří a kol. (2007): Historická sociologie. Plzeň: Aleš Čeněk
Šubrt, Jiří (2000): Problém času v sociologické teorii. Praha: Karolinum

Předběžná náplň práce

Fenomén času se mi vždy jevil jako naprosto fascinující, každý s ním má bezprostřední zkušenost a přesto nikdo nedokáže vyjádřit, co čas znamená. Tuto myšlenku vyjádřil již sv. Augustýn. Ve 20. století se objevuje jako častý motiv v mnoha beletristických dílech a filozofické teorie se jím zabývají již od Aristotela. V sociologii se mi čas jeví jako poněkud opomíjené téma, i když se někteří sociologové problému věnují (Gurvitch, Elias, Sorokin aj.). Sociologům však většinou nejde ani tak o uchopení problematiky času jako takové, spíš jim je pomocná při výstavbě různých teorií (zejména v oblasti tzv. kulturní a sociální dynamiky či historické sociologie). Ráda bych tedy aspoň nepatrným dílem přispěla k připomenutí problematiky času ze sociologického teoretického hlediska v rámci mé bakalářské práce. Druhým ústředním pojmem práce je věčnost. Slovo, které nezná ani česká Wikipedie, a přesto se k němu vztahují lidé všech časů a z celého světa. Jde ovšem o pojem primárně teologický, nicméně jeho relevance v životě je nesporná. U nás Masaryk o problémech „sub specie aeternitatis“ – zorný úhel mu byl úběžníkem sociálním, nejen existenciálním.

Ráda bych se tedy zabývala problematikou pojetí času a věčnosti ze sociologické perspektivy a paralelně zkoumala, jak se lidé v různých dobách a místech s tímto fenoménem vyrovnávají, s nejistotou, která z těchto pojmů plyne, přesněji, která je s nimi asociována. Tedy jak je lidé pojímají a jak se s nimi vypořádávají v různých uměleckých dílech (téma času a věčnosti je ovšem součástí i výtvarné kultury evropské civilizace). Klíčová je otázka, co pro člověka znamená, že je smrtelný a jaký to má vliv na jeho chování.