Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
| Název práce v češtině: | Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Time and society. Social time over the centuries |
| Klíčová slova: | sociální čas, sociologie času, historická sociologie, čas ve středověku, čas a společnost, vnímání času |
| Klíčová slova anglicky: | social time, Sociology of Time, Historical Sociology, time in Middle Ages, time and society, time perception |
| Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
| Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 09.09.2011 |
| Datum zadání: | 09.09.2011 |
| Datum a čas obhajoby: | 18.06.2012 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 16.05.2012 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 18.06.2012 |
| Oponenti: | Mgr. Ludmila Svobodová |
| Seznam odborné literatury |
| Adam, Barbara (1995): Time Watch. The Social Analysis of Time. Cambridge: Polity Press
Augustinus, Aurelius (2006): Vyznání. Praha: Kalich Bauman, Zykmund (1992): Mortality, Immortality and Other Life Strategies. Cambridge: Polity Press Bauman, Zykmund (2010): Umění života. Praha: Academia Blaschke, Jorge (2009): Záhadný středověk: tajné dějiny klášterů, konventů, řeholních a vojenských řádů. Praha: Mladá fronta Borsheid, Peter (2007): Virus času. Praha: Mladá fronta Bosing, Walter (2005): Bosch. Praha: Slovart Braudel, Fernand (1999): Dynamika kapitalismu. Praha: Argo Černíková, Jana. a kol. (1991): Čítanka 1. Praha: Trizona Dostojevskij, Fjodor Michajlovič (2009): Idiot. Praha: Levné knihy Eco, Umberto (2006): Jméno růže. Praha: Český klub Eriksen, Thomas Hylland (2009): Tyranie okamžiku. Brno: Doplněk Graham-Dixon, Andrew (2010): Umění. Praha: Knižní klub Goff, Jacques Le (2005): Za jiný středověk. Praha: Argo Goff, Jacques Le (2005): Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad Gurevič, Aron J. (1978): Kategorie středověké kultury. Praha: Mladá fronta Harrington, Austin a kol. (2006): Moderní sociální teorie. Praha: Portál Keller, Jan (1999): Úvod do sociologie. Praha: Slon Klimeš, Lumír (1981): Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Lorris, Guillaume de (1977): Román o růži. Praha: Odeon Mumford, Lewis (1947): Technika a civilizace. Praha: Práce Parker, Filip a kol. (2002): Velký atlas světových dějin. Praha: Reader´s Digest Výběr Petříček, Miroslav (1997): Úvod do (současné) filosofie. Praha: Herrmann & synové Rüsen, Jörn (2007): Time and History. The Variety of Cultures. New York: Berghahn Books Seneca, Lucius Annaeus (1914): Vybrané spisy. Příboř: Fr. Drdácký Sokol, Jan (2004): Čas a rytmus. Praha: Oikoymenh Sokol, Jan (2002): Filosofická antropologie. Praha: Portál Sokol, Jan (2004): Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad Šubrt, Jiří a kol. (2007): Historická sociologie. Plzeň: Aleš Čeněk Šubrt, Jiří (2000): Problém času v sociologické teorii. Praha: Karolinum |
| Předběžná náplň práce |
| Fenomén času se mi vždy jevil jako naprosto fascinující, každý s ním má bezprostřední zkušenost a přesto nikdo nedokáže vyjádřit, co čas znamená. Tuto myšlenku vyjádřil již sv. Augustýn. Ve 20. století se objevuje jako častý motiv v mnoha beletristických dílech a filozofické teorie se jím zabývají již od Aristotela. V sociologii se mi čas jeví jako poněkud opomíjené téma, i když se někteří sociologové problému věnují (Gurvitch, Elias, Sorokin aj.). Sociologům však většinou nejde ani tak o uchopení problematiky času jako takové, spíš jim je pomocná při výstavbě různých teorií (zejména v oblasti tzv. kulturní a sociální dynamiky či historické sociologie). Ráda bych tedy aspoň nepatrným dílem přispěla k připomenutí problematiky času ze sociologického teoretického hlediska v rámci mé bakalářské práce. Druhým ústředním pojmem práce je věčnost. Slovo, které nezná ani česká Wikipedie, a přesto se k němu vztahují lidé všech časů a z celého světa. Jde ovšem o pojem primárně teologický, nicméně jeho relevance v životě je nesporná. U nás Masaryk o problémech „sub specie aeternitatis“ – zorný úhel mu byl úběžníkem sociálním, nejen existenciálním.
Ráda bych se tedy zabývala problematikou pojetí času a věčnosti ze sociologické perspektivy a paralelně zkoumala, jak se lidé v různých dobách a místech s tímto fenoménem vyrovnávají, s nejistotou, která z těchto pojmů plyne, přesněji, která je s nimi asociována. Tedy jak je lidé pojímají a jak se s nimi vypořádávají v různých uměleckých dílech (téma času a věčnosti je ovšem součástí i výtvarné kultury evropské civilizace). Klíčová je otázka, co pro člověka znamená, že je smrtelný a jaký to má vliv na jeho chování. |
- zadáno vedoucím/školitelem