Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a

• Název práce v češtině: Význam materiálních objektů v ulici Ječné z pohledu jednotlivce a sociální biografie stavby Ječná 39a
• Název v anglickém jazyce: Importance of material objects in Ječná street from perspective of individual and social biography of Ječná 39a building
• Klíčová slova: materiální kultura - materiální objekt - materiální prostředí - ulice - sociální biografie
• Klíčová slova anglicky: material culture - material object - material environment - street - social biography
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.06.2011
• Datum zadání: 10.06.2011
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2013
• Oponenti: Michal Kotík, prom. mat.

Zásady pro vypracování

V. Metody a prameny
Metodou výzkumu jsou polostrukturované rozhovory. Hlavními teoretickými prameny je pro obecné uvažování o materiální kultuře kniha Iana Woodwarda Understanding of Material Culture. V druhé části věnující se biografii materiálních objektů vycházíme ze sborníku esejů editovaných Arjunem Appaduraiem The social life of thing: Commodities in cultural perspective. Při zpracování dat souvisejících se stavbou Ječná 39a navíc využíváme pro pochopení kontextu vzniku stavby různorodé architektonické i sociologické publikace (Caroline Humphrey, Viktor Buchli) věnující se materiální kultuře doby, v níž byla stavba postavena.

Seznam odborné literatury

VI. Literatura k tématu
Appadurai, A. et al., 1986. The social life of thing: Commodities in cultural perspective. Cambridge University Press, Cambridge.
Beneš, O. et al., 2010. Věra a Vladimír Machoninovi 60´/70´. Galerie Jaroslava Fragnera a ARCHITECTURA. Praha.
Beneš, O. and Ševčík, O., 2009. Architektura 60.let. “Zlatá šedesátá léta” v české architektuře 20. století. GRADA Publishing, Praha.
Buchli, V., 2000. Archaelogy of Socialism. Berg, Oxford.
Gehl, J., 2000. Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství. Albert, Boskovice.
Gehl, J. and Gemzøe, L., 2002. Nové městské prostoty. ERA, Brno.
Candau, J., 2005. Anthropologie de la mémoire. Armand Colin, Paris
Humphrey, C., 2005. Ideology of Infrastucture. Architecture and soviet imagination. Royal Anthropological Institute, Cambridge.
Kopáčik, G., 2005. Typologie ulice. Habilitační a inaugurační spisy. Vysoké učení technické. Brno.
Líbal, D. and Líbal, P., 2000. Architektonické proměny Prahy v 11 stoletích. Svoboda Servis, Praha.
Machoninová, V.: Ubytovna oborového podniku Teplotechna v Praze. In Československý architekt XXXIV, 1988, str. 3.
Schmeider a kol., 2001. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. vydal Ing. Zdeněk Novotný, Brno.
Šilhánková, V., 2003. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. Vysoké učení technické, Fakulta architektury, Ústav teorie urbanismu, Brno.
Ulrich, P. et al., 2006. Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků. Česká technika - nakladatelství ČVUT, Praha.
Valterová, R.: Otazník v Ječné. In MF - Víkend č. 23, 7. června 1986
Vorlík, P., 2012. Dějiny architektury dvacátého století. České Vysoké učení Technické v Praze. Fakulta architektury
Woodward, I., 2007. Understanding of material culture. Sage Publication, Los Angeles, London, Singapore, New Delhi.

Předběžná náplň práce

I. Vymezení předmětu zkoumání
V bakalářské práci se budeme zabývat materiální kulturou utvářející určité specifické místo (v tomto případě ulici Ječnou) a tím, jak se k jednotlivým materiálním objektům jedinci vztahují, nikoliv jen skrze jejich pragmatickou funkci. Cílem výzkumu je ukázat, že ačkoliv se mohou zdát materiální objekty jako neživé - vydělené ze světa lidí, mohou mít sociální význam právě v tom, jakým způsobem jim jednotlivci (nebo skupiny jednotlivců) ukotvení v rámci společenských vazeb rozumějí a jaký význam jim přikládají. Na jednom konkrétním materiálním objektu (stavbě Ječná 39a) bychom potom chtěli ukázat, jak se může měnit porozumění objektu nejen mezi jedinci a skupinami ale také v rámci času, a jak tedy i materiální objekt může mít svou biografii.
II. Centrální výzkumné otázky
Jakým způsobem jedinci „čtou“ a dávají význam materiálním objektům vytvářejících určité specifické místo? Jak se mohou interpretace materiálního objektu měnit v průběhu času? Mohou mít hmotné objekty biografii?
III. Teoretické ukotvení
Při zpracování tématu vycházíme z poměrně banálního předpokladu, že lidé rozumějí a dávají význam objektům na základě jejich vztahu k jiným lidem, tedy na základě meziskupinových sítí ukotvených v jejich sociální identitě. Při zpracování dat týkajících se stavby Ječná 39a potom vycházíme především z myšlenek Kopytoffa, který tvrdí, že se interpretace a významy, jež lidé hmotným objektům přikládají, mohou měnit nejen z jednotlivce na jednotlivce nebo ze skupiny na skupinu, avšak také v průběhu času, tedy že i hmotné objekty mají biografii.
IV. Umístění výzkumu, materiál
Jak již bylo řečeno, zmíněné budeme zkoumat na materiálních objektech ulice Ječné s tím, že pro vykreslení biografické kapacity hmotných objektů se zaměříme na konkrétní stavbu v této ulici – na objekt Ječná 39a. Našimi informátory potom budou lidé, kteří materiální kulturu ulice Ječné znají důvěrněji, tedy lidé, kteří v ulici Ječné pracují či bydlí a přicházejí tak do styku s jednotlivými hmotnými objekty častěji. V případě biografie Ječné 39a jsou potom našimi informátory také jedinci, kteří jsou spjati s historií i současností daného hmotného objektu.