Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů v těchto zemích

• Název práce v češtině: Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů v těchto zemích
• Název v anglickém jazyce: Integration policies in Netherlands and Belgium in comparison with a focus on the situation of Muslim immigrants in these countries
• Klíčová slova: migrace, integrace, Nizozemí, Belgie, muslimové
• Klíčová slova anglicky: migration, integration, Netherlands, Belgium, muslims
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Lucie Šánová
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.06.2011
• Datum zadání: 10.06.2011
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2013
• Oponenti: Mgr. Eva Fínková, M.Pol.Sc.

Zásady pro vypracování

úplný název práce: Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů v těchto zemích

Seznam odborné literatury

4. Předběžný seznam literatury a zdrojů

Jde pouze o předběžný seznam, další zdroje, například periodická literatura a oficiální dokumenty, budou doplňovány v průběhu vypracování práce.
1) Knižní zdroje
BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Vyd.1. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005. ISBN 80-210-3875-6.

BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-47-X

BARŠA, Pavel. Západ a islamismus. Střet civilizací, nebo dialog kultur? . Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. ISBN 80-85959-96-8.

GABAL, Ivan; kolektiv. Etnické menšiny ve stření Evropě, konflikt nebo integrace. Vyd.1. Praha: G plus G, 1999. ISBN 80-86103-23-4.

MARADA, Radim. Etnická různorodost a občanská jednota. Vyd.1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. ISBN 80-7325-111-6.

PRINS, Baukje. Konec nevinnosti. Úskalí multikulturního soužití v Nizozemsku. Vyd.1. Brno: Barrister & Principal, 2005. ISBN 80-86598-78-0.

SARTORI, Giovanni. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Esej o multietnické společnosti. Vyd.1. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-022-2.

SCRUTON, Roger. Západ a ti druzí. Globalizace a teroristická hrozba. Vyd.1. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-7364-042-2



2) Internetové zdroje
Databáze CIA (The World Factbook): https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

Projekt Joshua (Joshua Project): www.joshuaproject.net
Web o muslimské komunitě v Evropě (Islam in Europe): http://islamineurope.blogspot.com

Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC):
http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/Manifestations_EN.pdf

Předběžná náplň práce

Univerzita Karlova v Praze
Fakulta sociálních věd
Institut politologických studií



PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

na téma

KOMPARACE INTEGRAČNÍCH POLITIK NIZOZEMÍ A BELGIE SE ZAMĚŘENÍM NA SITUACI MUSLIMSKÝCH IMIGRANTŮ V TĚCHTO ZEMÍCH




Jméno: Kateřina
Příjmení: Žáková
Ročník: III. ročník
Akademický rok: 2010/2011
Konzultant: Mgr. Gladišová Lucie

V Praze dne 9. června 2010


Souhlasím s vedením práce ...................................
1. Úvod
1.1. Vymezení tématu a odůvodnění jeho výběru
Téma je vymezeno jako Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů. K výběru této problematiky mě přivedlo několik důvodů. Jedním z prvotních impulsů byla přednáška PhDr. Jany Hybáškové na téma „Vliv současného Islámu v Evropě“, která mě přesvědčila o tom, jak aktuální a zásadní je problematika islámských přistěhovalců.
Zajímavé je také sledovat tuto problematiku z hlediska vývoje postojů „západních“ politik k této palčivé otázce v průběhu posledního desetiletí. Nizozemí jsem si vybrala především z toho důvodu, že do konce 80. let nebylo možné jej bezvýhradně zařadit ani do jednoho z „evropských modelů“ popisovaných odborníky na multikulturalismus. Nezapadá do francouzského modelu zdánlivého universalismu a liberalismu, který však po bližším prozkoumání odhalíme jako silně nacionální a asimilacionistický.(1) Nelze ani přiřadit k Velké Británii, která je popisována jako hierarchický kulturní pluralismus, a už vůbec ne do škatulky exkluzivistického a partikularistického postoje Německa. V roce 1971 použila socioložka Hilda Verwey – Jonkerová termín alochton, který má popisovat různorodou společnost obyvatel Nizozemska narozených mimo tuto zemi. Nizozemí se totiž silně vymykalo svým kladným, liberálním, a až podpůrným postojem k menšinám, až do roku 1989, kdy vyšla zpráva Vědecké rady pro vládní politiku WRR o menšinách, která dosavadní postoj Nizozemí mění. Od optimistické víry v multikulturalismus přechází Nizozemí k pojetí menšinové politiky jako politiky integrační. Samozřejmě je nutné připomenout, že od konce 90. let dochází k všeobecné konvergenci evropských imigračních a integračních politik ke společnému přijetí „Evropy - jako přistěhovalecké země“, ve které je integrace pojata jako smlouva mezi přistěhovalcem zavazujícím se k přijetí jazyka a politických institucí „starousedlíků“, výměnou za respekt jeho životního stylu a případných nábožensko – etnických odlišností. 11. září 2001 přichází však zásah, který z dříve liberální nizozemské
imigrační politiky vytvoří jednu z nejtvrdších. Po útocích na World Trade Center a Pentagon došlo právě v Nizozemsku k největšímu počtu vyjádření veřejné nedůvěry vůči islámu. Od toho dne prochází nizozemské imigrační a integrační politiky bouřlivými proměnami.
Belgii jsem si zvolila jako vhodnou zemi ke komparaci, neboť se Nizozemí podobá v několika podstatných rysech. Jedním z nich je poměrně zásadní změna postoje belgické vlády i veřejnosti vůči přistěhovaleckým skupinám islámského vyznání v posledních deseti letech. Dokladem je zákon, který v roce 2010 učinil z Belgie první evropskou zemi kde je zakázáno nosit na veřejnosti oděv zcela zahalující postavu včetně tváře, a to nejen ve veřejných budovách, ale i mimo ně. Země se podobají i svou geografickou polohou, počtem obyvatel a v neposlední řadě velice podobným složením muslimské přistěhovalecké komunity.
Komunitu muslimských přistěhovalců jsem vybrala jako jednu z nejpočetnějších menšin v obou těchto zemích. V Belgii se k islámu hlásí 4% obyvatelstva, v Nizozemí je to dokonce 5,5%.(2) Problematika muslimské komunity je podle mého názoru jedním z nejpalčivějších problémů evropských imigračních a integračních politik vůbec. Ke ztěžování integrace přispívá například výrazná odlišnost islámské kultury od evropské, konzervativní strach Evropanů z neznámého, který je bohužel často posilován zkreslenými informacemi.
Předpokládám, že k pochopení problematiky a zachycení všech podstatných informací významně přispěje i můj půlroční pobyt v Nizozemí, během kterého budu svou bakalářskou práci tvořit. Kvůli tomuto tématu jsem si vybrala pro zahraniční studium právě Maastricht, doufám, že život ve zkoumaném prostředí mi pomůže nezaujatě zachytit skutečnou atmosféru jak v Nizozemí, tak v sousední Belgii.

1.2. Metody zpracování tématu a formulace výzkumných otázek
Cílem mé práce je porovnat rozdíly v integračních politikách Nizozemí a Belgie, a zjistit vliv těchto rozdílů na situaci konkrétní skupiny muslimských přistěhovalců.
Jako metodu zpracování jsem zvolila komparativní studii dvou podobných případů, tedy politik Nizozemí a Belgie. Vzhledem k blízkosti těchto dvou zemí je dle mého názoru tato metoda výzkumu nejvhodnější.
První část práce bude věnována úvodu do problematiky imigrace a integrace v EU v posledních deseti letech. Vymezení zahrnuje i obecnou charakteristiku základních přístupů k imigraci a jejich postupný vývoj v Nizozemí a Belgii. Rovněž zde zahrnu charakteristiku cílové skupiny, tedy rozložení migrantů dle jejich původu, počtu, náboženského vyznání atd.
V druhé části práce zaměřené na výzkum a porovnání integračních politik v mnou vybraných zemích se budu věnovat faktickému zaznamenání rozdílů v přístupech Nizozemí a Belgie. K doplnění výzkumu chci využít dotazníků, pomocí kterých chci zjistit postoje integračních úředníků ve vybraných veřejných i soukromých institucích zabývajících se integrací v obou zemích. Doufám, že tato metoda výzkumu přidá mé práci na aktuálnosti a také vhodně doplní její faktickou hodnotu.
Třetí část práce zjišťuje aktuální situaci vybrané muslimské komunity výrazně zastoupené v obou zemích. Součástí bude i porovnání situace v Nizozemí a Belgii, pokusím se také zjistit, jak rozdíly v integračních politikách na vybranou komunitu dopadají.
Mezi hlavní otázky které si budu klást, patří například následující: V čem se odlišují principy integrační politiky Nizozemí od principů belgických? Lze v integračních postupech najít nějaké shody? Jak rozdíly v integračních politikách působí na vybranou muslimskou komunitu zastoupenou v obou zemích? Liší se situace vybrané muslimské komunity v Nizozemí a Belgii?



2. Odkazy požitých zdrojů:

(1) BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-47-X
(2) Joshua Project: www.joshuaproject.net

3. Předpokládaná osnova práce

1. Úvod
2. Základní vymezení problematiky imigrace a integrace přistěhovalců do EU v posledních deseti letech
3. Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie
3.1. Principy integrace v Nizozemí
3.1.2. Nástin vývoje (klíčové momenty)
3.1.3. Koncepce a další legislativní dokumenty
3.1.4. Státní instituce
3.1.5. Soukromé instituce
3.2. Principy integrace v Belgii
3.2.1. Nástin vývoje (klíčové momenty)
3.2.2. Koncepce a další legislativní dokumenty
3.2.3. Státní instituce
3.2.4. Soukromé instituce
3.3. Komparace integračních politik v Nizozemí a Belgii
3.3.1. Faktické shrnutí
3.3.2. Dotazník
3.3.3. Vyhodnocení dotazníku

4. Aktuální situace zvolené muslimské komunity
4.1. Situace vybrané komunity v Nizozemí (včetně dopadů specifické integrační politiky daného státu)
4.2. Situace komunity v Belgii (včetně dopadů specifické integrační politiky daného státu)
4.3. Komparace obou zvolených případů (zhodnocení rozdílů, podobností, a příčin, které k nim vedou)
4.4. Dopady rozdílů v integračních politikách na vybranou komunitu

5. Závěr