Interpretace multilingválních textů právních předpisů

• Název práce v češtině: Interpretace multilingválních textů právních předpisů
• Název v anglickém jazyce: Interpretation of multilingual legal texts
• Klíčová slova: multilingvální, vícejazyčné, mnohojazyčné, autentické znění, interpretace, výklad, Vídeňská úmluva o smluvním právu, Evropská unie
• Klíčová slova anglicky: multilingual, plurilingual, authentic version, interpretation, Vienna Convention on Law of Treaties, European Union
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.04.2011
• Datum zadání: 20.03.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.04.2013
• Datum a čas obhajoby: 29.04.2013 11:30
• Místo konání obhajoby: č.240
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.03.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 29.04.2013
• Oponenti: doc. JUDr. Jan Tryzna, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá možnostmi interpretace textů právních předpisů autentických ve více než jednom jazyce a pokouší se o analýzu přístupů použitelných při řešení rozporů mezi jednotlivými jazykovými verzemi.
Práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitolou je úvod do problematiky. V něm je nastíněn důvod existence multilingválních právních textů a je vymezena oblast, která bude zpracována v následujících kapitolách.
Druhá kapitola je věnována jednotlivým metodám interpretace, rozeznávaných právní doktrínou. S ohledem na téma práce jsou interpretační metody rozděleny do dvou skupin dle způsobu přístupu k nalézání právní normy a obsahu předpisu. V první sekci jsou rozebrány metody založené na textu právní normy. Těmi jsou lingvistická, logická a systematická metoda. Druhá sekce přibližuje metody založené na hledání účelu a smyslu úpravy. Do této kategorie patří metoda teleologická, historická a komparativní, jakož i modifikace teleologické metody, užívané především v mezinárodním a evropském právu. Ve třetí sekci jsou rozebrána jednotlivá východiska volby primární výkladové metody s ohledem na cíl výkladu.
Třetí kapitola se zabývá možnostmi interpretace v mezinárodním právu veřejném. Ve čtyřech sekcích je přiblížena problematika mezinárodních smluv s ohledem na režim, jímž se řídí. Hlavní pozornost je přitom věnována Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969, která poskytuje základní vodítka pro interpretaci mezinárodních smluv autentických ve více jazycích. Podrobně jsou rozebrány články 31, 32 a 33. Jsou také nastíněna základní východiska pro předcházení rozporům, jakož i jejich případné řešení.
Kapitola čtyři je věnována Evropské unii a jejímu multilingválnímu charakteru. V sekci jedna je podán výklad příčin a důvodů pro nutnost existence multilingvality v EU. Důraz je kladen především na charakter této mezinárodní organizace sui generis a její historický vývoj. Ve druhé sekci jsou vysvětleny specifické metody a vlivy, které hrají důležitou roli pro rozhodování SDEU v případech multilingválních textů. Postupně jsou rozebrány metody užití preambulí při interpretaci, úprava multilingvality v jednotlivých nařízeních, rozsudek C.I.L.F.I.T. jakožto základní bod pro řešení rozporů plynoucích z multilingválních textů, autonomní výklad SDEU a srovnávací jazykový výklad. V sekci tři jsou rozebrány jednotlivé výkladové metody, užívané SDEU při rozhodování o jazykových rozporech s ohledem na doktrinální dělení interpretačních metod. Jsou analyzovány nejčastěji užívané postupy a na základě nich predikován vhodný postup při interpretaci nejasných multilingválních textů.
Kapitola pět obsahuje závěr, který je věnován shrnutí výsledků práce a rozboru postupu interpretace multilingválních právních textů. Jelikož je zdrojem rozporů při interpretaci právních textů autentických ve více jazycích právě text sám, je nutné zpravidla přistoupit k využití interpretačních metod založených na hledání účelu a smyslu právních norem. Jako možné východisko připadá v úvahu postupné užití výkladových metod dle prokazatelnosti výsledků, tedy od metod, které poskytují výsledek s nejvyšší mírou spolehlivosti, postupně až k metodám stavějícím na nepřímé rekonstrukci smyslu a účelu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with the possibilities of interpretation of legal texts authentic in more than one language and attempts to analyze the approaches applicable as a possible solution of contradictions between various language versions.
The thesis is divided into five chapters. The first chapter is an introduction to the issue. There is just roughly outlined the reason for the existence of multilingual legal texts and there is also defined the scope of the following chapters.
The second chapter is dedicated to various methods of interpretation, distinct by legal doctrine. With regard to the topic of the thesis, the interpretive methods are divided into two groups with respect to the approach of finding the meaning of legal norms and the content of the regulation. The first section deals with methods based on the text of the legal norm. These are linguistic, logical and systematic method. The second section describes the methods based on the purpose and significance of the treatment. These are the teleological, the historical and the comparative method, as well as the modifications of the teleological method, used primarily in international law and law of European union. The way of choosing the primary interpretation method is described in the third section.
The third chapter deals with the possibilities of interpretation in international public law. The issue of international treaties interpretation is described in four sections. The main attention is paid to the Vienna Convention on the Law of treaties 1969, which provides basic guidelines for the interpretation of international treaties authentic in multiple languages. The Articles 31, 32 and 33 are analyzed in detail. They are also outlined the basic resources for preventing potentional language conflicts, as well as their possible solutions.
Chapter four is devoted to the European Union and its multilingual character. In section one there is the analysis of the causes and reasons for the necessity of multilinguality in the EU. The character and historical development of this international organisation sui generis is emphasised. The second section explains the specific methods and factors that play an important role for the CJEU jurisprudence on multilingual texts. The way of interpretation by using preambles is described as well as the well known judgement C.I.L.F.I.T. as a base point for resolving discrepancies between different language versions of the legal text. Mentioned is also the existance of the autonomous lreasons for the necessity of multilinguality in the EU. The character egal language of the European union. Section three is focused on the interpretation techniques used by CJEU. The most used methods of the CJEU are analyzed and the appropriate procedure for multilingual legal texts interpretation is proposed.
Chapter five contains the conclusion with a summary of the thesis. The role of the teleological method of interpretation is analyzed and the process of its application is divided into two stages. The first stage of its application is an integral part of the interpretation based on the legal text. The second stage is oriented on the seeking of purpose by analyzing the indirect sources of law. A proper process of multilingual text interpretation is proposed.