Když dva sportují, neznamená to totéž: analýza odlišností ve vnímání sportu u vrcholových a výkonnostních sportovců s ohledem na pohlaví, věk a typ sportu

• Název práce v češtině: Když dva sportují, neznamená to totéž: analýza odlišností ve vnímání sportu u vrcholových a výkonnostních sportovců s ohledem na pohlaví, věk a typ sportu
• Název v anglickém jazyce: When two do sports, it doesn't mean the same: the analysis of differences in perceiving sport of top and semi-professional athletes in relation to gender, age and type of sport
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ondřej Špaček
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.03.2011
• Datum zadání: 02.03.2011
• Datum a čas obhajoby: 08.09.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.08.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2011
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Zásady pro vypracování

Práce bude založena na kvantitativním výzkumu, z toho tedy budou vycházet vybrané statistické metody. Úvodní část práce bude teoretickým zpracováním tématu. V samotné analytické části poté budou využity třídění prvního a druhého stupně pro interpretaci rozdílů mezi skupinami. V bateriích otázek bude využita faktorová, případně clusterová analýza pro odhalení latentních proměnných a snížení počtu proměnných. K odhalení a vysvětlení zobecnitelných vztahů budou využity kontingenční tabulky, tabulky adjustovaných reziduí, model elaborace, testy Spearman, Kendall a Pearson. Pro lepší reflexi situace bude využita i sekundární analýza obdobných výzkumů a srovnání s nimi.

Seznam odborné literatury

Sekot, A. Sociologie sportu. Brno: Paido, 2006
Sekot, A. Sociologické problémy sportu. Brno: Grada, 2008
Jarvie, G. Sport, culture and society. London and New York: Routledge, 2006
Coakley, J. Inside Sports, London: Routledge, 1999
Coakley, J. Sport in societies: Issues and Controversies, New York: McGraw-Hill, 2001
Coakley, J. Sport and socialization, Exercise and sport science reviews vol. 21, 1993
Čechák, V., Linhart, J. Sociologie sportu, Praha: Olympia, 1986
Slepička, P., Hošek, V. Psychologie sportu. Praha: Karolinum, 2006
Lippa, Pohlaví a příroda

Předběžná náplň práce

ÚVOD
I TEORETICKÁ ČÁST
1.1 VYMEZENÍ POJMU SPORT
1.2 SPORT A SPOLEČNOST
1.3 SPORT A ČLOVĚK
1.3.1 SPORT A SOCIALIZACE
1.3.2 SPORT A INTERAKCE
1.3.3 SPORT A JEHO FUNKCE
1.3.4 SPORT A HODNOTY
1.3.5 SPORT A ETIKA
1.4 MUŽI, ŽENY A SPORT
1.4.1 MUŽI
1.4.2 ŽENY
1.5 STÁRNUTÍ A SPORT
1.5.1 ADOLESCENCE
1.5.2 DOSPĚLOST
1.6 INDIVIDUÁLNÍ A KOLEKTIVNÍ SPORT
II ANALYTICKÁ ČÁST
2 VÝZKUM
2.1 VÝBĚR RESPONDENTŮ A SBĚR DAT
2.2 DATA
2.3 VÝZKUMNÁ METODA
2.4 KONCEPTUALIZACE
2.5 CHARAKTERISTIKA VZORKU
3 ANALÝZA DAT
3.1 OBECNÁ ANALÝZA
3.2 MUŽI vs. ŽENY
3.3 VĚKOVÉ ROZDÍLY
3.4 INDIVIDUÁLNÍ vs. KOLEKTIVNÍ SPORT
3.5 SKUPINOVÉ ROZDÍLY
Závěr

1. Úvod (Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu)
Sport je jedním z významných fenoménů dnešní společnosti. Význam sportu je spojen s mnoha oblastmi a vědami. Své místo má v biologii, psychologii, ekonomice i politice. Bez pochyb se dá považovat také za důležitý sociální jev. Rád bych se na sport zaměřil z pohledu sociologie jako na sociálně-kulturní fenomén. Téma sociologie sportu není dle mého názoru dostatečně vyčerpáno, tím spíše v České republice, a nabízí mnoho možností. I když se tak možná na první pohled nezdá, jedná se o složitý a komplexní sociální organismus. Organizovaná sportovní činnost v sobě skrývá mnoho funkcí, které se různým způsobem a různou měrou projevují v lidském životě. Já si položil základní otázku: Jak se liší vnímání sportu ve vztahu k různým skupinám...?? Co si však představit pod pojmem vnímání. Vnímání sportu si můžeme pro začátek rozdělit do dvou dimenzí, vnímání ve vztahu k sobě sama a vnímání ve vztahu ke společnosti. Pro začátek je vhodné zjistit, jaké motivy hrály roli při začátku sportovní aktivity sportovce a jaké hrají roli v současné době. Zhodnocení aspektů sportovní participace poté může sloužit k různým druhům interpretace. Co má největší vliv na sportovní participaci...?? Čeho se snaží sportovci skrze sport dosáhnout...?? Sportovní aktivita může sloužit jako prostředek k uspokojení různých potřeb či získání něčeho. Raná ale i pozdější sportovní participace je jedním z faktorů hrajících roli v lidské socializaci. Je skrze ni možné utvářet své hodnoty. I sama otázka hodnot ve sportu, které může sport symbolizovat je zajímavá. Například sociální komponenty volního procesu mají široké souvislosti se socializací a odráží hodnotové orientace sportovce. Pro někoho pak může být sportovní aktivita pouze společenskou povinností a produkovat tak negativa plynoucí z očekávání a neúspěchu. Sportovní aktivita je pak podmíněna systémem pravidel pro jednotlivá odvětví. Tato pravidla se mohou v určité míře přenášet také do běžného života. Je očekávána jistá míra fair play, která dává sportu vysokou etickou laťku, na druhou stranu však pragmatická komercionalizace sportu provokuje účelové chování sportovců. Sportovec je tak ve středu těchto relativně protichůdných sil. Krajním řešením pak může být korupce, kterou nepochybně nalezneme i na ne úplně vrcholové úrovni. I ne úplně profesionální sportovní participace si vyžaduje spoustu ústupků. Toto vše se nějak projevuje v rozvoji sportovce, jeho schopností, znalostí a identity. Zjistit jak by mělo být také součástí práce. Ve zkratce se tak jedná o to, co sport člověku dává a bere a co pro sportovce vlastně znamená.
Všechna tato zmiňovaná témata nám tedy vymezují pojem vnímání sportu pro účely této práce. K velké obsáhlosti tématu je složité ho konkretizovat více, než právě na pojem vnímání. Samotné téma nemá až tak velký význam, ten získá až v souvislosti s hledáním rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Dané skupiny se v pomyslném prostoru definovaném podkategoriemi objevují na odlišných místech. Pro každou skupinu jsou signifikantní jiné prvky a jiné vzorce vnímání sportu. Cílem je tyto rozdíly najít a popsat a pro každou skupinu uvést jí typické znaky vztažené k tématu.

2. Výzkumné otázky a hypotézy

Výzkumná otázka je: Jak se liší vnímání sportu sportovci ve vztahu k různým skupinám sportovců.
Pracovní hypotézy jsou založeny spíše na vztahu srovnávacích proměnných a jednotlivých proměnných nebo baterií zastupujících zvolené dimenze. Jako příklad mohu uvést vztah motivů a věku, prostředků a pohlaví či sportu, vyšší míry vnímání fair-play u sportovců nejstarší věkové kategorie, orientaci na osobní úspěch u mužů a kolektivní u žen aj. Při konceptualizaci vnímání jsem vycházel z představy sportu jako prostředku k dosažení něčeho. Může se jednat o individuální cíle, jako uspokojení, zábava, fyzická forma, získání přátel a známostí, vědomostí, vlivu nebo peněz. Ve spojení se společností pak může být vnímán jako prostředek k utváření hodnot, osvojování pravidel společnosti a fair-play chování. Sportování jednoho jednotlivce také ovlivňuje život jeho blízkých. Konkrétně se tedy budu respondentů dotazovat, do jaké míry vnímají sport právě jako prostředek k dosažení těchto oblastí. Ty jimi však nemusejí být vnímání pouze pozitivně.


3. Data
Data pro tento výzkum budou pocházet z dotazníkového šetření přímo pro tento výzkum. Budou kvantitativního typu. Bude proveden kvótní výběr pro vybrané zástupce sportů, které jsou v České republice zastoupeny dostatečnou základnou sportovců. Výběr bude uskutečněn v Praze a Středních Čechách. Tyto dva kraje jsou totiž v některých sportech na necelorepublikové úrovni spojeny do jedné soutěže. Celý tento výzkum bude aplikován pouze na organizované sportovce, to je na registrované sportovce, u kterých se předpokládá participace v oficiálních soutěžích a pravidelný trénink.
Hlavními třídícími proměnnými jsou věk, pohlaví a sport. Sport bude primárně dělen na individuální a kolektivní. Až v průběhu výzkumu uvidíme, zda bude možné data prezentovat i z hlediska jednotlivých sportů nebo jejich shluků. Proměnná věk pozbude rozdělena do 3 kategorií. První bude 15-18/19 let, tato kategorie reprezentuje dorostenecké a juniorské kategorie. Další kategorií je 19/20 až 26 (případně 28) let, kdy sportovci přechází do mužské kategorie a měli by být výkonnostně na vrcholu. Poslední kategorie poté bude tvořena staršími sportovci. V dotazníku by se mohly objevit i další třídící proměnné, jako úroveň, na které sportovec participuje, intenzita jeho činnosti nebo socioekonomický status. (pozn: Krajní hodnoty budou ještě konkretizovány. Prozatím nejsem obeznámen s věkovými kategoriemi ve všech vybraných sportech.) Výběr by měl odpovídat podílu sportovců v individuálních a kolektivních sportech a v jejich konkrétních představitelích. Výsledný soubor by měl odpovídat také podílu sportovců dle pohlaví. Proporcionálního rozdělení dle věkových kategorií pravděpodobně dosaženo nebude. Každá kombinace těchto štěpení bude obsahovat 30 a více respondentů, aby je bylo možné správně statisticky analyzovat. Celkový počet respondentů je tak odhadován na 300-500. Ostatní, sekundární třídící kritéria nebudou hrát při výběru vzorku roli a jejich užití vyplyne až z podílu jejich zastoupení v datech. Sběr dat bude probíhat buď samovyplňovacím dotazníkem v papírové podobě, nebo v elektronické podobě pomocí emailu. Volba bude závislá na možnostech daného respondenta nebo skupiny respondentů. Spíše však bude preferována elektronická forma, z důvodu rychlejšího a pohodlnějšího sběru, nižších nákladů na tisk dotazníků a snadnějšího převodu dat do SPSS. Očekávaná návratnost by se měla pohybovat mezi 50-75%. Je předpokládaná silná homogenita v jednotlivých skupinách a heterogenita mezi nimi.