Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Název práce v češtině: Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Název v anglickém jazyce: Karel Kramář, Roman Dmowski and Russia
Klíčová slova: Karel Kramář, Roman Dmowski, Rusko, Československo, Polsko, Národní demokracie, národ, samostatnost, neoslavismus, rusofilství
Klíčová slova anglicky: Karel Kramar, Roman Dmowski, Russia, Czechoslovakia, Poland, National Democracy, nation, independence, Neo Slavism, Russophilism
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 01.03.2011
Datum zadání: 01.03.2011
Datum a čas obhajoby: 28.01.2013 08:15
Datum odevzdání elektronické podoby:03.01.2013
Datum proběhlé obhajoby: 28.01.2013
Oponenti: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
 
 
 
Seznam odborné literatury
Doubek, Vratislav. Česká politika a Rusko (1848-1914) (Praha: Academia, 2004). 315 s.
Engelgard, Jan. Testament Dmowskiego: Niemcy – Rosja – Polska (Warszawa: Wydawnictwo Polskie, 1996). 50 s.
Engelgard, Jan. „Roman Dmowski wobec Rosji“, in Myśl polityczna Romana Dmowskiego, ed. Jan Engelgard (Warszawa: Muzeum Niepodległości w Warszawie, 2009), s. 67-100.
Herman, Karel - Sládek, Zdeněk. Slovanská politika Karla Kramáře (Praha: Akademia, 1971). 91 s.
Kawalec, Krzysztof. Roman Dmowski (Warszawa: Editions Spotkania, 1996). 364 s.
Lustigová, Martina. Karel Kramář: První československý premiér (Praha: Vyšehrad, 2007). 363 s.
Micewski, Andrzej. Roman Dmowski (Warszawa: Verum, 1971). 423 s.
Paulová, Milada. Dějiny Maffie: Odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války 1914-1918: Díl I. (Praha: Československá grafická unie a. s. v Praze, 1937). 664 s.
Serapionova, Jelena Pavlovna. Karel Kramarž i Rossija: 1890-1937 gody: idejnyje vozzrenija, političeskaja aktivnost’, svjazi s rossijskimi gosudarstvennymi i obščestvennymi dejateljami (Moskva: Nauka, 2006). 510 s.
Sládek, Zdeněk. „Karel Kramář a Rusko v roce 1919“, Slovanské historické studie IX (1972), s. 145-196.
Wapiński, Roman. Roman Dmowski (Lublin: Wydawnictwo Lubelskie, 1988). 390 s.
Weingart, Miloš. Slovanská vzájemnost: Úvahy o jejích základech a osudech (Bratislava: „Academia“, 1926). 253 s.
Winklerová, Martina. Karel Kramář (1860-1937): Představa o sobě samých, vnímání druhých a modernizace v pojetí českého národa (Praha: Argo, 2011). 347 s.
Předběžná náplň práce
Práce představuje komparaci politických přístupů Karla Kramáře a Romana Dmowského k Rusku, respektive ruskému faktoru. Počátkem 20. století se tito dva politici z národně-demokratických kruhů nezávisle na sobě rozhodli hledat pomoc k dosažení svébytnosti svých národů v Rusku. K tomu je vedly jak objektivní důvody, jelikož Rusko se jim pro spolupráci jevilo jako nejpřijatelnější a nejvhodnější varianta, tak subjektivní pocity, jako například jejich nevraživost vůči Němcům a Německu nebo v případě Karla Kramáře náklonnost ke všemu ruskému. Ruský faktor se z jejich konceptů nezmizel ani po vzniku samostatného Československa a Polska a i nadále byl jejich trvalou součástí.
Kramář byl až do své smrti věrný své představě o budoucím demokratickém Rusku a o slovanské federaci, v jejímž čele by toto nové Rusko stálo, a nic na tom nezměnila ani bolševická revoluce. Kramář se domníval, že pouze prostřednictvím spojení s demokratickým Ruskem může být Československo trvale v bezpečí. Ačkoliv na ruský faktor kladl Kramář větší důraz než Dmowski, ani pro Dmowského neztratilo Rusko nikdy význam, i když ten po vzniku samostatného Polska postupně klesal. Nejprve v jeho představách plnilo Rusko už jen roli protiváhy Německa a posléze, kdy už podle Dmowského Německé nebezpečí opadlo, už jen funkci hráze proti nebezpečí z východu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The thesis introduces the comparison of political approaches of Karel Kramář and Roman Dmowski towards Russia or rather towards the Russian factor. At the beginning of the 20th century these two politicians from the national-democratic circles decided independently of each other to look for a help in order to achieve independence of their nations within Russia. They were not lead only by objective reasons because Russia seemed to be the most acceptable and the most appropriate variant but also by subjective feelings, like for example their antagonism towards Germans and Germany itself or in case of Karel Kramář his affection for anything Russian. The Russian factor did not disappear from their conceptions even after the creation of an independent Czechoslovakia and Poland and it continued to be a permanent part of these conceptions.
Kramář was faithful to his idea of future democratic Russia and the Slavic federation headed by this new Russia and even the Bolshevik Revolution could change his mind. Kramář assumed that Czechoslovakia could only be permanently safe by the union with democratic Russia. Although Kramář laid more emphasis on the Russian factor than Dmowski, Russia did not lose its importance for Dmowski. However, the importance gradually declined after the creation of independent Poland. Russia was then only a counterweight in his imaginations, and when the German danger disappeared from the mind of Dmowski it was only a dam against a danger from the East.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK