Možnosti neziskového sektoru v oblasti zvyšování finanční gramotnosti občanů

• Název práce v češtině: Možnosti neziskového sektoru v oblasti zvyšování finanční gramotnosti občanů
• Název v anglickém jazyce: Possible ways of improving financial literacy of citizens by ; the non-profit sector
• Klíčová slova: finanční vzdělávání, finanční gramotnost, ziskový sektor, neziskový sektor, stát, spolupráce
• Klíčová slova anglicky: financial education, financial literacy, profit sector, non-profit sector, state, cooperation
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.02.2011
• Datum zadání: 25.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2011
• Oponenti: Ing. Helena Vychová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Základní literatura k tématu
Časopisy

1.HŮLE, Daniel. Lichvářské úroky? Ne!. Ekonom. 2009, roč. 53, č. 23, s. 49.
2.KOLEV, Petr. Zadlužování domácností roste příliš rychle. Sondy. 2006, roč. 16, č. 10, s. 5.
3.NACHER, Patrik. Finanční gramotnost a vzdělávání jsou aktuální. Bankovnictví. 2008, roč. 16, č. 11, s. 26.

Ostatní zdroje

1.BÁRTA, Vladimír, BÁRTOVÁ, Hilda. Homo spotřebitel. 1. vyd. Praha: Oeconomica., 1996. 206 s. ISBN 9788024515588.
2.Česká národní banka. Zpráva ČNB – Finanční sektor. 1. 3. 2010. http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2005/FS_2005_4
3.Dubská Drahomíra, Csc. Změny v sektoru domácností ČR – úspory a zadluženost v období 1995 až 2005. 10. 11. 2005.
4.http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1533-05
5.GABRIEL, Tamara. Verschuldung – individuelle und sozialstaatliche Verantwortung. 1. vyd. Wien: Verl. Österreich, 2008, 309 S. ISBN 978-3-7046-5037-5.
6.Ing. Habartová Hana, Ing. Karasová Helena, Ing. Sálusová Dana, Ing. Skružná Hana. Statistická ročenka České republiky 2009. ČSÚ. 25. 11. 2010.
7.http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/0001-09
8.Ministerstvo financí ČR. Hlavní závěry výzkumu veřejného mínění na téma finanční gramotnost provedeného společností STEMIMARK, a. s. Pro Ministerstvo financí ČR, červen 2007. dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zavery_vyzkum_Fin_gramotnost_2007_pdf.pdf
9.Ministerstvo financí ČR. Strategie finančního vzdělávání. Říjen 2007 dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_Fin-vzdelavani_CR.pdf
10.Ministerstvo financí ČR. Národní strategie finančního vzdělávání 2010. Květen 2010, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf
11.POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. 1. vyd. Praha: SLON, 2005, 399 s., ISBN 80-86429-50-4
12.POTŮČEK, Martin, RADIČOVÁ, Iveta. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989
13.POTŮČEK, Martin. Nejen trh. 1. vyd. Praha: SLON, 1997. 188 s. ISBN 80-85850-26-5
14.TOMEŠ, Igor a kol. Sociální správa. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 303 s. ISBN 80-7178-560-1
15.KALOUS, Jaroslav,VESELÝ, Arnošt. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu.1. Vyd. Praha: Karolinum, 2006. 181 s. ISBN 80-246-1259-3
16.Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Předběžná náplň práce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD
INSTITUT SOCIOLOGICKÝCH STUDIÍ
KATEDRA VEŘEJNÉ A SOCIÁLNÍ POLITIKY

Jméno diplomanta: Bc. Petra Skuhrová

Jméno konzultanta: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

Předpokládaný název diplomové práce: Možnosti neziskového sektoru v oblasti zvyšování finanční gramotnosti občanů.

Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
V současné době se setkáváme s pojmem „finanční gramotnost“. Finanční gramotnost je součástí finančního vzdělávání, jehož cílem je posilovat kompetence občanů v jejich roli spotřebitelů. Pouze informovaný občan, který zná svá práva a povinnosti a je si vědom své zodpovědnosti za vlastní závazky, může být partnerem pro ostatní subjekty finančního trhu.

„Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situaci.1“ Přičemž finanční gramotnost zahrnuje tři základní složky: peněžní, cenovou a rozpočtovou gramotnost.

Význam a důležitost úrovni finanční gramotnosti přiznávají také občané. V roce 2007 provedla agentura STEM na zakázku Ministerstva financí ČR průzkum finanční gramotnosti, jehož výsledky potvrdily nedostatek znalostí v základní orientaci v oblasti financí. Respondenti se shodli, že svou úroveň finanční gramotnosti mohou hodnotit známkou 3, a že výše uvedené znalosti nezískali ve škole. Z tohoto důvodu souhlasí s vyučováním základních pojmů z oblasti financí na středních školách.

Význam finanční gramotnosti potvrzuje stále rostoucí zadlužování českých domácností, zvyšující se počet exekucí, alarmující výše úroků u produktů nebankovních společností.

Především neziskové organizace začaly upozorňovat, že české společnosti chybí finanční gramotnost, která má mj. za následek neuvážené čerpání spotřebitelských úvěrů2 a také neznalost rizik „života na dluh“. Některé neziskové organizace se začaly specializovat na poskytováni dluhového poradenství a tím zároveň začala být mapována úroveň finanční gramotnosti obyvatel. Ze statistik těchto organizací vyplývá, že počet zájemců o dluhové poradenství stoupá a problém předlužování se dotýká všech věkových skupin a sociálních vrstev. V současné době se aktéři všech třech sektorů snaží o posílení finanční gramotnosti občanů.

V ziskovém sektoru řadím mezi aktéry banky, včetně České národní banky (dále jen ČNB) a firmy. ČNB se zapojuje do přípravy finančního vzdělávání na školách, zároveň sama pořádá různé vzdělávací aktivity. Banky poskytují finanční podporu některým neziskovým organizacím, které jsou zapojeny v projektech, jejichž cílem je posilování finanční gramotnosti občanů, nejen prostřednictvím vzdělávání, ale také poskytováním odborného sociálního poradenství. Role bank je pro budoucnost finančního vzdělávání velmi důležitá.

Firmy usilují o tento typ vzdělávání různými školeními na klíč. Jedná se o aktivitu, která může mít svůj význam především v oblasti spolupráce s neziskovými organizacemi. Školitelé těchto firem jsou většinou finanční poradci, kteří se dobře orientují ve finančních produktech. Zde tedy vidím velký potenciál pro spolupráci s neziskovým sektorem, jehož pracovníci by mohli do této formy vzdělávání vnést sociální kontext. Zároveň by budoucí spolupráce ziskového a neziskového sektoru mohla podpořit finanční stabilitu neziskových organizací.

Ve státním sektoru patří mezi aktéry především tyto subjekty veřejné správy - Ministerstvo financí, Ministerstvo školství vzdělání a tělovýchovy a v neposlední řadě také Ministerstvo práce a sociálních věcí. První kroky ke zvyšování finanční gramotnosti provedlo Ministerstvo financí prostřednictvím Usnesení vlády České republiky ze dne 7. prosince 2005 č. 1594. V něm vláda ukládá mj. Ministerstvu školství vybudovat systém finančního vzdělávní mládeže na základních a středních školách. Důvodem je skutečnost, že Ministerstvo školství, na rozdíl od jiných ministerstev, disponuje ve větší míře kompetencemi pro podporu rozvoje finančního vzdělávání. V současné době se stává významným aktérem v budoucím rozvoji finančního vzdělávání v ČR. Ministerstvo financí vytvořilo Národní strategii finančního vzdělávání 2010, ve které shrnulo dosavadní učiněné kroky a zároveň nastínilo další vývoj finančního vzdělávání v ČR. Domnívám se, že Ministerstvo financí může být klíčový aktér pro budoucí vývoj finanční gramotnosti u nás.

Do procesu finančního vzdělávání se zapojil také neziskový sektor. Neziskové organizace však naráží na různé bariéry pro nastartování finančních vzdělávacích aktivit např. nedostatečný legislativní rámec, nedostatek financí, nízká podpora ze strany ziskového sektoru. A v neposlední řadě se neziskové organizace potýkají také s tím, že jejich aktivity v oblasti finančního vzdělávání nejsou dostatečně uznávané. Jedním z důvodů jsou chybějící akreditace. Neziskové organizace ale většinou samy neví, jaké kroky mají k dosažení akreditace učinit a jaké přínosy a také důsledky by přidělená akreditace měla pro organizaci.

Zároveň ale právě neziskové organizace reagují na aktuální potřeby společnosti. Nejedná se tedy o aktivitu, která by hledala své odbytiště. Naopak neziskové organizace mají svá „odbytiště“ a jejich potřeby zmapované, chybí jim ale ukotvení jejich role a vytvoření nabídky v rámci systému vzdělávání.

Ve své práci se chci soustředit především na možnosti neziskového sektoru v oblasti finančního vzdělávání občanů. Domnívám se totiž, že právě pracovníci neziskových organizací, kteří velmi často s dlužníky pracují, mají dostatečné kompetence a zkušenosti k tomu, aby mohli v oblasti finanční gramotnosti poskytovat kvalitní vzdělávání.

Jak jsem již výše uvedla, neziskové organizace se setkávají s různými bariérami, které mj. vyplývají z nejasnosti nabídky a poptávky na obou stranách. Ve své práci bych chtěla přispět k definování a odstranění některých z nejasností.

Vzhledem k mé praxi v oblasti dluhového poradenství, dosavadním zkušenostem se zvyšováním finanční gramotnosti a kontaktu s rakouskou neziskovou organizací, je mým cílem vytvoření doporučení pro neziskové organizace, které chtějí své aktivity3 akreditovat a tím podpořit zájem o ně ze strany veřejnosti, vzdělávacích institucí a školitelů.
Teoretická východiska
Role neziskového sektoru v klasickém trojúhelníku „trh, stát a neziskový sektor“. Systém zaměřený na oblast finančního vzdělávání ve státním sektoru, vzdělávání nabízené ziskovými organizacemi a vzdělávání nabízené neziskovými organizace. Historie finančního vzdělávání v ČR.

Důsledky nedostatečné finanční gramotnosti – tj. Riziko chudoby a sociálního vyloučení.
Cíle diplomové práce
Mým cílem je popsat roli neziskových organizací a jejich možností v oblasti zvyšování finanční gramotnosti občanů. V analytické části práce je mým cílem vytvoření doporučení pro neziskové organizace, které chtějí své aktivity4 akreditovat u MŠMT.
Do doporučení chci zahrnout kritéria, která musí nezisková organizace pro potřeby akreditace splňovat. Zmapovat pozitiva a negativa akreditace pro neziskovou organizaci. V závěru chci shrnout dosažených poznatků a navrhnout změny v tomto procesu.

Práce bude určena především pracovníkům neziskových organizací, kteří budou moci z vytvořeného doporučení čerpat. Zároveň může sloužit jako inspirace pro pracovníky MŠMT, kteří jsou zapojeni do procesu udělování akreditací.
Metody a prameny
1.Studium literatury a dokumentů
2.Sekundární analýza ze statistik a výzkumů
3.Příklad dobré praxe (konkrétně rakouské neziskové organizace)
4.Kvalitativní metoda focus group5 ( s minimálně 3 – 4 účastníky). Výstupy z realizované focus group budou sloužit jako zdroje a podklady při tvorbě doporučení. Mým cílem je zahrnout do focus group účastníky pracující v neziskové organizaci, zástupce neziskové organizace, která již získala na své vzdělávací aktivity akreditaci MŠMT, pracovníka MŠMT a zástupce státní vzdělávací instituce (tj. ZŠ nebo SŠ). Případně je možné přizvat i zástupce dalších organizací, které mohou potenciálně vzdělávací aktivity neziskových organizací využít např. Úřady práce v rámci rekvalifikačních kursů apod.
Výzkumné otázky
1.Jaké jsou vzdělávací potřeby občanů v oblasti finanční gramotnosti?
2.Mají neziskové organizace dostatečné podmínky pro finanční vzdělávání?
3.Pokud podmínky nejsou dostatečné, která opatření by je pomohla zlepšit?
4.Jaké vidíte možnosti neziskového sektoru v oblasti vzdělávání?
5.Jaké zdroje, dostupné neziskovým organizacím (tj. lidské, finanční, materiální) by mohly využít při finančním vzdělávání občanů?
Předpokládaná struktura diplomové práce
1.Úvod - Vymezení problému (Co je problém? Proč je to pro společnost problém?Proč je téma práce relevantní, důležité?)
2.Teoretická východiska – trh, stát a neziskový sektor, vzdělávací systém v ČR (ve státním, ziskovém a neziskovém sektoru).
3.Metody – focus group, studium literatury a dokumentů, sekundární analýza ze statistik a výzkumů
4.Deskriptivní část – popis současné situace a zmapování možností finančního vzdělávání v ČR s cílem zvýšit finanční gramotnost občanů. Charakterizování role neziskového sektoru v oblasti vzdělávání, úskalí zapojení neziskového sektoru do vzdělávacího systému.
5.Analytická část – Vytvoření doporučení pro neziskové organizace, které chtějí své aktivity6 akreditovat u MŠMT.
6.Závěry – zhodnocení dosažených poznatků, doporučení

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE
FACULTY OF SOCIAL SCIENCES
Institute of Sociological Studies
DEPARTMENT OF PUBLIC AND SOCIAL POLICY

Name of Diploma: Bachelor Petra Skuhrová
Consultant Name: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.
Expected thesis title: Possible non-profit sector in improving the financial literacy of citizens.
The object of an examination and structuring the research topic
Currently, we meet the "financial literacy". Financial literacy is part of financial education, which aims to strengthen the competencies of citizens in their role as consumers. Only an informed citizen who knows his rights and obligations and is aware of its responsibility for its own obligations, it may be a partner to other financial markets.
"Financial literacy is a set of knowledge, skills, attitudes and values ​​necessary for citizens to financially secure yourself and your family in contemporary society and actively performing in the market for financial products and services. Financially literate citizens are well versed in issues of money and prices, and is able to responsibly manage your personal / family budget, including the management of financial assets and financial liabilities with regard to changing life circumstances. 1 "while the financial literacy involves three basic components: cash, price and budget literacy.

The significance and importance of the level of financial literacy also admit citizens. In 2007, the STEM agency to order the Ministry of Finance survey of financial literacy, which confirmed the lack of knowledge in the basic understanding of finance. Respondents agreed that their level of financial literacy may be assessed a 3 and above knowledge not acquired in school. For this reason, agrees with the teaching of basic concepts of finance in high schools.

The importance of financial literacy has confirmed the growing indebtedness of Czech households, an increasing number of executions, an alarming amount of interest on non-bank products. In particular, non-profit organizations have begun to warn that the Czech company lacks financial literacy, which has among others resulted in indiscriminate consumer credit drawing 2 and also ignorance of the risk of "life on the debt. Some NGOs have begun to specialize in the provision of debt advice and thereby began to be mapped to the level of financial literacy of the population. The statistics of these organizations that the number of students increases and debt counseling předlužování problem affects all age groups and social classes. Currently, all three sectors, actors seek to enhance financial literacy of citizens.

The profit-making sector ranks among the actors banks, including the Czech National Bank (CNB) and the company. CNB is involved in the preparation of financial education in schools, she also organizes various educational activities. Banks provide financial assistance to certain nonprofit organizations that are involved in projects aimed at strengthening the financial literacy of citizens, not only through education but also by providing professional social counseling. The role of banks for the future of financial education is very important.

Companies seeking this type of training in different training courses on key. It is an activity that may be of particular importance in its cooperation with NGOs. Instructors of these companies are mostly financial advisers who are well versed in financial products. Here we see great potential for cooperation with the NGO sector, whose employees could into this form of education to bring social context. At the same time, the future cooperation and the non-profit sector to promote financial stability, non-profit organizations.

In the public sector are among the actors, especially the government agencies - Ministry of Finance, Ministry of Education and Sports, Education, and last but not least, the Ministry of Labour and Social Affairs. First steps towards improving the financial literacy conducted by the Ministry of Finance Government of the Czech Republic of December 2005 No. 1594th In it, the government requires, inter alia, the Ministry of Education to build a system of financial children at primary and secondary schools. The reason is that the Ministry of Education, unlike other ministries, has a greater degree of competence to support the development of financial education. At the present time is becoming a major player in the future development of financial education in the country. Ministry of Finance established a National Strategy for Financial Education 2010, which summarized the steps taken so far and also outlined a further development of financial education in the country. I believe that the Ministry of Finance can be a key player for the future development of financial literacy in this country.


The process of financial education is also involved with the nonprofit sector. Nonprofit organizations, however, faces various barriers for start-up funding of educational activities such as the lack of legislative framework, lack of funding, poor support from the profit sector. And last but not least, non-profit organizations also face the fact that their activities in the area of financial education are not sufficiently recognized. One reason for the lack of accreditation. Nonprofit organizations themselves, but most do not know what steps to take to achieve accreditation and the benefits and the consequences would be allocated for the accreditation organization.
At the same time being non-profit organizations respond to current needs of society. It is therefore an activity to look for its outlets. On the contrary, non-profit organizations have their own "outlet" and mapped their needs, but they lack the anchor of their roles and create a menu within the education system.
In my work I want to concentrate on the possibility of non-profit sector in the financial education of citizens. I think the fact that it is workers of NGOs, who often work with debtors have sufficient skills and experience to enable them in providing quality financial literacy education.

As I said above, NGOs are confronted with various barriers, including that resulting from the uncertainties of supply and demand on both sides. In my work, I wanted to contribute to the definition and removal of some of the confusion.

Given my experience in debt advice, experience, with increasing financial literacy and contact with Austrian non-profit organization, my goal is to create recommendations for non-profit organizations wishing to accredit their activities 3 and thus promote interest in them by the public, educational institutions and trainers.

Theoretical background
The role of the nonprofit sector in the classic triangle 'market, state and nonprofit sector. System focused on financial education in the public sector, education offered profit organizations and education offered by non-profit organization. The history of financial education in the country.
The consequences of lack of financial literacy - ie the risk of poverty and social exclusion.

Objectives of thesis
My goal is to describe the role of NGOs and their options for improving the financial literacy of citizens. In the analytical part, my goal is to create recommendations for non-profit organizations wishing to accredit their activities at the four Ministry of Education.

The advice I want to include criteria that must be a non-profit organization needs to meet accreditation. To map the pros and cons of accreditation for non-profit organization. In conclusion, I summarize the achievements of knowledge and propose changes in this process.
The work is intended mainly to employees of NGOs, who will be able to draw on established recommendations. It can also serve as an inspiration for the Ministry staff who are involved in the accreditation process.

Metody a prameny Methods and Sources
The study of literature and documents
Sekundární analýza ze statistik a výzkumůSecondary analysis of statistics and research
An example of good practice (in particular the Austrian non-profit organizations)
Qualitative method of focus group 5 (with a minimum of 3-4 participants). Outcomes of focus group will be made ​​to serve as resources and materials in formulating recommendations.
My goal is to include in the focus group participants working in nonprofit organizations, representatives of non-profit organization that has received the accreditation of its educational activities the Ministry of Education, Ministry staff and representatives of state educational institutions (ie school or high school). Alternatively, you can invite representatives of other organizations that may potentially educational activities of NGOs to use as offices in the retraining courses, etc.

Research questions
What are the training needs in the areas of financial literacy?
NGOs have sufficient conditions for financial education?
If conditions are not sufficient measures to help them improve?
What do you see the possibility of non-profit sector in education?
What are the resources available to nonprofit organizations (ie human, financial and material) could be used to finance public education?

Expected structure of the thesis
Introduction - Definition of the problem (What's the problem? Why is it a problem for society? Why is the topic of work is relevant, important?)
Theoretical background - market, state and nonprofit sector, the education system in the Republic (in government, profit and non-profit sector).
Methods - focus group, the study of literature and documents, secondary analysis of statistics and research
The descriptive part - the description of the current situation and charting options for financial education in the Republic in order to increase the financial literacy of citizens. Characterize the role of the nonprofit sector in education, difficulties involving the voluntary sector in the education system.
Analytical part - Create recommendations for non-profit organizations wishing to accredit their activities at 6 MV.
Conclusions - an evaluation of the findings, recommendations