Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
  
Vliv dlouhodobého pobytu v zahraničí na identitu mladých lidí
Název práce v češtině: Vliv dlouhodobého pobytu v zahraničí na identitu mladých lidí
Název v anglickém jazyce: The influence of long-term stay abroad on adolescents´ identity
Klíčová slova: Identita, Erasmus, pobyt v zahraničí, mladí lidé, kultura, změna, osobnost, sociální fenomén
Klíčová slova anglicky: Identity, Erasmus, stay abroad, adolescents, culture, change, personality, social phenomenon
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Michal Osuský
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 02.03.2011
Datum zadání: 02.03.2011
Datum a čas obhajoby: 13.06.2011 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:20.05.2011
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2011
Oponenti: PhDr. Martin Buchtík, Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
BALCAR, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983.
BERGER, Peter L., Sociální konstrukce reality: Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 1999.
ERIKSON, E: Mladý muž Luther, Psychoanalytické nakl. J. Kocourek, Praha, 1996.
GOFMAN E: Setkání – Encounters. Bobbs—Merrill, New York, 1961.
HELUS Z: Psychologické problémy socializace osobnosti, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1976.
JENINS R: Social identity. Routledge, 1977
MYERS, D. G.: Social psychology. McGraw-Hill, New York, 1993.
NAKONEČNÝ, M.: Sociální psychologie. Praha: Academia, 2000.
SZALÓ,C: Mozaika v re-konstrukci. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno, 2003.
Předběžná náplň práce
Předpokládaný název bakalářské práce:
PROMĚNA IDENTITY JEDINCE PŘI DLOUHODOBÉM POBYTU V ZAHRANIČÍ

Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Ve své bakalářské práci bych se ráda zabývala tématem proměny identity jedince při dlouhodobém pobytu v zahraničí. Nejprve bych ráda pracovala s pojmem identita a především s tím, co ji utváří a co ji u mladých lidí formuje a ovlivňuje. Poté bych se zaměřila na případnou proměnu identity v cizím prostředí. Domnívám se totiž, že nové a neznámé prostředí má na totožnost jedince nezanedbatelný vliv. Člověk si v novém prostředí zpočátku připadá anonymní, a to může ovlivnit jeho vystupování, snadno se může dostavit fenomén deindividuace. Navíc může snáze měnit své chování, a tím se nově formuje i jeho charakter. Často se mění zvyky a rituály. S novou zkušeností přichází také nové plány, případně změna priorit. Domnívám se, že je to tím, že lidé nacházejí daleko od všech zavedených konvencí, na které jsou zvyklí. Cítí se být svobodní, mohou a musí se starat sami o sebe. To jim dle mého názoru urychlí proces „dospívání“ a snáze si pak uvědomí, co od života chtějí. Tyto změny bych ráda zkoumala na zahraničních studentech účastnících se studijního programu Erasmus, nebo jiného podobného programu. Jedná se o studenty, kteří jsou během akademického roku 2010/2011 na univerzitách v Lyonu. Ve svém výzkumu bych ráda pracovala s lidmi různých národností. Ráda bych tedy dokázala, že výše uvedené fenomény jsou mezinárodní záležitostí. Chtěla bych se zabývat změnami v chování a postojích těchto mladých lidí. Zajímá mě, jestli jsou tyto případné proměny dány okolnostmi (tedy pocitem nezávislosti a anonymity), či zda zde hraje roli jiný faktor. Zároveň bych ráda sledovala vývoj těchto změn, abych zaznamenala, jestli jsou trvalé, nebo jestli se jejich názor mění během měsíce. Také by mě zajímalo, jestli tuto proměnu osobnosti vnímají stejně dívky a chlapci. Ráda bych se zaměřila na zkoumání toho, zda jsou případné změny trvalé a na jak dlouho. Proto bych do výzkumu ráda zapojila také jedince, kteří byli na Erasmu před delší dobou a mohou tedy svůj pobyt lépe reflektovat.


Teoretická východiska
Ráda bych vycházela z teoretických východisek zabývajících se psychologií osobnosti. Existuje řada teorií zabývajících se pojetím osobnosti, založených na různých aspektech. Na motivaci je založená psychoanalýza S. Freuda a jeho pokračovatelů. Otázkou učení se zabývají behavioristé, například J. Watson či J. Dollard a N.Miller. Fenomenologické pojetí založené na sebeuvědomění představuje například W. Frankl humanistické pojetí C. Rogers. Kognitivní pojetí založené na poznání zkoumal G. Kelly. Dále bych ráda pracovala s pojetím psychologického pole K. Lewina. Přínosná by pro mě také mohla být dramaturgická sociologie Ervina Goffmana a práce jiných sociologů zabývající se identitou jedince jako je například Peter L. Berger.

Cíle bakalářské práce
Na tomto studijním pobytu se sejdou naprosto cizí lidé z odlišných kulturních prostředí. I přesto si myslím, že ačkoliv byli vychováni zcela odlišně, jejich případná proměna v novém prostředí může vykazovat podobné znaky. Cílem mé bakalářské práce je tedy:
• pokusit se toto tvrzení dokázat a zamyslet se nad tím, proč tomu tak je, případně není
• zjistit, zda jsou domnělé změny v identitě jedince trvalé, či mají pouze pomíjivý charakter.
Poznatky získané z praktické části bych ráda porovnala s teoretickými východisky a zjistila, jak velký je vliv okolí na formování identity jedince. Kromě praxe a teorie mohu také porovnávat skupinu studentů, kteří se na Erasmu právě nacházejí s těmi, kteří prožili tuto zkušenost před delší dobou. Dnešní svět se stává čím dál tím více multikulturním a lidé čím dál tím více cestují, a proto si myslím, že mohou být moje poznatky přínosné.

Výzkumné otázky a hypotézy

Výzkumné otázky a hypotézy by měly vypadat přibližně takto:
• Má pobyt v cizím prostředí vliv na formování identity jedince?
• Co je hlavním důvodem případných změn?
• Které změny jsou trvalé a které dočasné?
• Vnímají případné proměny jinak dívky a chlapci?
• Jedná se o mezinárodní fenomén?
• Může mít prostředí hlavní vliv na formování totožnosti mladých?
• Může se v tomto prostředí objevit fenomén deindividuace?

Metody a prameny
Jako hlavní metodu svého výzkumu bych ráda použila panelový výzkum. Chtěla bych provádět hloubkové rozhovory s 12 studenty, vždy přibližně po měsíci a to celkem 3x. V těchto rozhovorech bych ráda zaznamenala případné změny v jejich chování a vývoj těchto změn. Rozhovory bych ráda doplnila zúčastněným pozorováním. Po návratu bych ráda udělala dalších několik rozhovorů se studenty, kteří Erasmus absolvovali před delší dobou: před rokem, třemi lety a více než třemi lety. Právě na nich mohu nejlépe pozorovat, zda měly případné změny v jejich identitě dočasný, nebo trvalý charakter.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK