Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 301)
Detail práce
  
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Název práce v češtině: Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Název v anglickém jazyce: The importance of income on subjective well-being
Klíčová slova: Easterlinův paradox, subjektivně pociťované štěstí, relativní důchod, referenční skupina, adaptace, aspirace, bod nasycení
Klíčová slova anglicky: Easterlin paradox, subjective well-being, relative income, reference group, adaptation, aspiration, satiation point
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
Vedoucí / školitel: PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 21.02.2011
Datum zadání: 24.02.2011
Datum a čas obhajoby: 14.06.2011 00:00
Místo konání obhajoby: IES
Datum odevzdání elektronické podoby:20.05.2011
Datum odevzdání tištěné podoby:20.05.2011
Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2011
Oponenti: PhDr. Mgr. Jiří Skuhrovec, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
V úvodní části práce bude tento paradox popsán a také bude představena diskuze o platnosti Easterlinových závěrů, která trvá dodnes. Dále se text bude zabývat dosavadními pokusy o vysvětlení Easterlinem vyslovené hypotézy, podle které je vztah mezi dalším bohatnutím společnosti a spokojeností jejích členů nečekaně volný. Speciální pozornost přitom bude věnována lidské vlastnosti srovnávání - srovnávání situace, ve které se jedinec nachází, se situací všech ostatních jedinců, se situací jedincem zvolené referenční skupiny nebo se situací, které chtěl původně dosáhnout. Dosavadní experimenty, z nichž některé budou v práci představeny, totiž poukazují na významný vliv této vlastnosti na jedincovo hodnocení spokojenosti s reálně nastalou situací. Po seznámení s touto problematikou budou diskutovány výsledky experimentu provedeného mezi studenty Institutu ekonomických studií. Experiment bude proveden s cílem zjistit, zda a v jaké míře ovlivňuje zmíněná vlastnost „srovnávání se“ spokojenost jedince s nastalou situací.
V druhé části práce bude s využitím dat, které jsou pravidelně sbírány organizacemi jako je World Value Survey nebo Eurobarometer, provedena regresní analýza s cílem porovnat její výsledky s Easterlinovými závěry. Na závěr dojde k diskuzi zjištěných výsledků v souvislosti s dosavadní diskuzí o platnosti Easterlinových závěrů.
Seznam odborné literatury
Becker, Gary S. and Rayo, Luis (2007). “Habits, peers and happiness: An evolutionary perspective,“ American economic review, 97, 487 - 491
Clark, Andrew E. and Oswald, Andrew J. (1996). “Satisfaction and comparison income,“ Journal of public economics, 61, 359 – 81
Clark, Andrew E., Frijters, Paul and Shields, Michael A. (2008). “Relative income, happiness, and utility: A explanation of the Easterlin paradox and other puzzle,“ Journal of economic literarture, 46, 95 - 144
Diener, Ed and Biswas-Diener, Robert (2002). “Will money increase subjective well-being?“ Social indicators research, 57, 119 – 69
Easterlin, Richard A. (1974). “Does economic growth improve the human lot? Some empirical evidence,“ Nations and households in economic growth: Essays in honour of Moses Abramowitz
Easterlin, Richard A. (1976). “The conflict between aspirations and resources,“ Population and development review, 2, 417 – 25
Easterlin, Richard A. (2004). “Feeding the illusion of growth and happiness: A reply to Hagerty and Veenhoven,“ Social indicators research, 74, 429 - 443
Frank, Robert H. (2005). “Does absolute income matter?“ Economics and happiness, 27, 65 – 91
Frey, Bruno S. and Stutzer, Alois (2002). “Happiness and economics: How to economy and institutions affect human well-being“
Hagerty, Michael R. and Veenhoven, Ruut (2003). “Wealth and happiness revisited: Growing wealth of nation does go with greater happiness,“ Social indicators research, 64, 1 – 27
Kahneman, Daniel (2000). “Experienced utility and objective happiness: A moment based approach,“ The psychology of economic decisions: Rationality and well-being, 1, 187 - 208
Kahneman, Daniel and Krueger, Alan B. (2006). “Developments in the measurement of subjective well-being,“ Journal of economic perspectives, 20, 3 - 24
Layard, Richard (2005). “Happiness: lessons from a new science“
Loewenstein, George, O´Donoghue, Ted and Rabin, Matthew (2003). “Projection bias in predicting future utility,“ Quarterly journal of economics, 118, 1209 – 48
Luttmer, Erzo F. P. (2005) “Neighbors as negatives: Relative earnings and well-being,“ Quarterly journal of economics, 120, 963 - 1002
Senik, Claudia (2003). “What can we learn from subjective data? The case of income and well-being,“ DELTA working papers 2003-06
Solnick, Sara J., and Hemenway, David (1998). “Is more always better? A survey on positional concerns,“ Journal of economic behaviour and organization, 37, 373 – 83
Stevenson, Betsey and Wolfers, Justin (2008). “Economic growth and Subjective well-being: Reassessing the Easterlin paradox“
Stutzer, Alois (2003). „The role of income aspirations in individual happiness,“ Journal of economic behaviour and organization, 54, 89 – 109
Předběžná náplň práce
Mezi lety 1958 a 1988 vzrostl v Japonsku průměrný reálný důchod šestkrát, průměrná hladina subjektivně pociťovaného štěstí se však téměř nezměnila a v průběhu let místo podobně strmého růstu kolísala kolem původní hodnoty. Nejde o výjimku, podobný vývoj byl sledován na datech z USA a později i na evropských datech. To vedlo ke snaze popsat a vysvětlit tento, z pohledu ekonomické teorie, překvapivý trend. V roce 1974 se o to pokusil profesor Easterlin, který došel k závěru, že po dosažení určitého průměrného důchodu ve společnosti, již není další růst důchodu důležitým faktorem pro subjektivně pociťované štěstí – tzv. Easterlinův paradox.
1. Easterlinův paradox – vztah důchodu a subjektivně pociťovaného štěstí
2. Jaké jsou potencionální důvody pro volný vztah mezi růstem průměrného důchodu a růstem průměrného štěstí ve společnosti? Představení a analýza důvodů.
3. Diskuze o platnosti Easterlinových závěrů na základě nových průzkumů a analýz
4. Popsání experimentu a diskuze jeho výsledků
6. Regresní analýza s cílem ověřit platnost Easterlinových závěrů
7. Srovnání zjištěného s dosavadním poznáním
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK