Identita jako motivace jaderného zbrojení: případ Izraele

• Název práce v češtině: Identita jako motivace jaderného zbrojení: případ Izraele
• Název v anglickém jazyce: Identity as a motivation of nuclear armament: the case of Israel
• Klíčová slova: nukleární zbrojení, motivace, Izrael, identita
• Klíčová slova anglicky: nuclear armament, motivation, Israel, identity
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.02.2011
• Datum zadání: 04.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2012 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U Kříže 8, 158 00 Praha 5 - Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2012
• Oponenti: Mgr. Hana Oberpfalzerová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Monografie neperiodické:
ALBRIGHT, D. Global Stocks of Nuclear Explosive Materials. Institute for Science and
International Security, June 30, 2005.
BEATON, L. and MADDOX, J. The Spread of Nuclear Weapons. London: ISS, 1962
GOLDSTEIN, J. S. International Relations. New York: Pearson, 2001
HERSCH, S. The Samson Option:Israel’s Nuclear Arsenal and American Foreign
Policy, New York: Random House, 1991
HERZOG, CH: Arabsko-izraelské války, Praha: NLN, 2008
HYMANS, J. E. C. The Psychology of Nuclear Proliferation. Identity, Emotions, and
Foreign Policy. New York: Cambridge University Press, 2006.
MASON, R. S. and TARTTER, J. R. Chapter 5 – National Security. In A Country
Study: Israel. (Online dostupné na http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/iltoc.html)
MEYER, S. M. The Dynamics of Nuclear Proliferation. Chicago; London: The
University of Chicago Press, 1984.
ROJČÍK, O. and VILÍMEK, P. Proliferace jaderných zbraní: Problémoví aktéři. Brno:
Masarykova univerzita, 2006
SUCHÝ, P. and KUCHYŇKOVÁ, P. (eds.) Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení
a odzbrojování. Marnost nad marnost? Brno: Masarykova univerzita, 2005
WALTZ, K. The Spread of Nuclear Weapons: More May be Better. (Online dostupné
na http://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/waltz1.htm)

Monografie periodické:
COHEN, A. The Bomb That Never Is, Bulletin of the Atomic Scientists, May/June
2000, vol 56, no. 3, p. 22-23
COHEN, A. and BURR, W. Israel Crosses the Thresshold, Bulletin of the Atomic
Scientists, May/June 2006, vol. 62, no. 4
DOWTY, A.: Nuclear Proliferation: Israeli Case, International Studies Quarterly, March
1978, Vol. 22, No. 1, p. 79-120
POMPER, M. U.S., Israel Reach China Arms Deal. Arms Control Today, September
2005, p. 34.
SAGAN, S. D. Why Do States Build Nuclear Weapons? Three Models in Search of a
Bomb. International Security, Winter 1996/1997, vol. 21, no. 3, p. 54-86
SING, S. and WAY, C. R. The Correlates of Nuclear Proliferation: A Quantitative Test.
The Journal of Conflict Resolution, December 2004, Vol. 48, No. 6, p. 859-885
STRAUCH, A. Motivace proliferačního rozhodnutí KLDR. Mezinárodní politika.2007,
vol. 31, no. 2, p. 41-43

Prameny a ostatní zdroje:
Arms Control Association: http://www.armscontrol.org/factsheets/nptfact
The Risk Report: Israel: Plutonium Production, July-August 1996, vol. 2, no. 4
The Risk Report: Israel: Uranium Processing and Enrichment, July-August 1996, vol.
2, no. 4
Russian Federation Foreign Intelligence Service, A New Challenge After the Cold War:
Proliferation of Weapons of Mass Destruction, 1993.

Předběžná náplň práce

Úvodní část

Je obecně známo, že jednou z největších hrozeb, které ohrožují celou lidskou
civilizaci, jsou jaderné zbraně. Naštěstí si to mnoho politických představitelů
uvědomuje a snaží se zabránit dalšímu rozšiřování nukleárního arzenálu, např.
prostřednictvím mezinárodně-smluvních závazků. Jednou z nejdůležitějších dohod
v tomto směru je Smlouva o nešíření jaderných zbraní (orig. Treaty on the Non-
Proliferation Nuclear Weapons1). Pouze tři země, které jsou považovány za jaderné
mocnosti, tuto smlouvu nikdy nepodepsaly a jedna země, Severní Korea, od smlouvy
odstoupila. Třemi státy, které smlouvu nikdy nepodepsaly, jsou Indie, Pákistán a Izrael.2
Izrael je jediná země, u níž se všeobecně předpokládá vlastnictví jaderných zbraní, která
je však prozatím otevřeně nepřiznala a nadále praktikuje tzv. politiku záměrné
nejednoznačnosti (orig. policy of deliberate ambiguity).

Ve své práci se chci zaměřit na motivaci, která vedla Izrael k vývoji a držení
atomových zbraní. Přístupů vysvětlujících, proč se stát rozhodne pořídit si jadernou
zbraň, existuje celá řada. Ve své práci se chci opřít o východiska, která pro vysvětlení
motivace proliferace jaderného arzenálu formuloval Scott Sagan. Svůj analytický
rámec, který je obecně považován za základ teorie nukleární proliferace, nastínil
v článku „Proč státy vytvářejí jaderné zbraně“ (orig. „Why Do States Build Nuclear
Weapons“)3. V této práci rozčlenil tři kategorie motivů, a to zahraničně-bezpečnostní
politiku, domácí politiku a normativně-identitární determinanty (nukleární symboly a
národní identita).

V práci se chci zaměřit především na třetí zmíněnou kategorii, tedy normativněidentitární
determinanty. Jiři Martinů ve své stati o izraelském jaderném programu
zmiňuje, že „třetí možný motiv jaderného zbrojení se nezdá být v případě Izraele příliš
hodnověrný zejména z důvodu utajení celého programu a také kvůli politice jaderné
dvojznačnosti“4. Dále se však o důvodech neplatnosti tohoto tvrzení nerozepisuje, proto
bych rád roli identitárního faktoru jako motivace izraelského jaderného programu blíže
prozkoumal a ve své práci naopak ověřil hypotézu, že identita byla hlavním motivem
jaderného zbrojení Izraele.

Metodologie

Jako metodu zkoumání jsem vybral případovou studii, tedy metodu
komplexního pohledu a podrobné analýzy na zkoumaný jev. Identitární motiv budu
v práci operacionalizovat jeho rozložením několik specifických faktorů. Mezi tyto
faktory řadím status aktéra v mezinárodním systému, aspiraci státu být výrazným
členem mezinárodního řádu, snahu státu být nezávislým/samostatným a konečně
konfliktnost. Status aktéra v mezinárodním poli je faktor, který má poukázat na to, jak
se chová Izrael, ale především jak je vnímán ostatními státy, zdali pozitivně či
negativně. Aspirace státu být významným členem mezinárodního řadu je faktor, který
odhalí, jestli daný stát chce být výrazným členem či nikoliv. Snaha státu být nezávislým
je poměrně jasný faktor, který ukáže na to zdali Izrael rozšířil svůj jaderný arsenál
z toho důvodu, aby se nemusel spoléhat na jiné státy. Posledním faktorem je
konfliktnost, která má poukázat na míru konfliktnosti Izraele v mezinárodním systému,
jestli vyvolal nějaké mezinárodní konflikty. Každý z těchto čtyř faktorů nazírá na
identitu Izraele z trochu jiného úhlu a poodhaluje možný motiv jaderné proliferace. Pro
každý faktor vytvořím stupnici od nejvíce motivujícího stupně po nejméně motivující
stupeň a zařadím Izrael na tuto stupnici. Jejich porovnáním potom ověřím, zda je výše
formulovaná hypotéza platná, či ne.

Osnova práce

1. Úvod
2. Historie izraelského jaderného programu
3. Teorie proliferace jaderných zbraní
4. Analýza normativně-identitárních motivů
5. Závěr