Postavení proprezidentské strany v politickém a stranickém systému Ruské federace

• Název práce v češtině: Postavení proprezidentské strany v politickém a stranickém ; systému Ruské federace
• Název v anglickém jazyce: Party of power in the Russian government and party system
• Klíčová slova: Ruská federace, Jednotné Rusko, proprezidentská strana, prezident, politické strany, Putin, prezidentská administrativa, centrismus
• Klíčová slova anglicky: Russian Federation, United Russia, party of power, president, political parties, Putin, prezident administration, centrism
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.01.2011
• Datum zadání: 26.01.2011
• Datum a čas obhajoby: 31.03.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.02.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 31.03.2011
• Oponenti: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Hlavním cílem rigorózní práce je analýza vlivu proprezidentské strany na politický a stranický systém Ruské federace. Práce sleduje vývoj tohoto specifického fenoménu od vzniku Ruské federace až do současnosti. Výhodou tohoto přístupu je, že umožňuje porovnání prezidentství Borise Jelcina, Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva. Autoři (mapříklad Thomas Remington) se zabývají především Jednotným Ruskem, úspěšnou proprezidentskou stranou, která je spojená především s Putinovým prezidentstvím. Proprezidentské strany se ale vyskytují na ruské politické scéně již od devadesátých let. Nebyly úspěšné a jejich existence byla velmi krátká. Pro pochopení úspěchů Jednotného Ruska je nutné analyzovat také příčiny neúspěchů jeho předchůdců.
Nejvlivnější složkou politického systému Ruské federace je exekutiva, v jejím rámci má dominantní postavení prezident. Pokud je proprezidentská strana úspěšná, lze předpokládat, že postavení prezidenta bude posíleno na úkor ostatních institucí, zejména parlamentu. Hlava státu se v takové situaci stává neomezeným vládcem. Strana je především nástrojem prezidenta pro prosazování jeho politiky, nenese přímou vládní odpovědnost.

Seznam odborné literatury

BELIN, Laura; ORTTUNG, Robert W. (1997). The Russian Parliamentary Elections of 1995: The Battle for the Duma. Armonk, NY: M. E. Sharpe.
GEL‘MAN, Vladimir (2008). Party Politics in Russia: From Competition to Hierarchy. Europe-Asia Studies. Vol. 60, No. 6, s. 913-930.
HALE, Henry E. (2006). Why not Parties in Russia? Democracy, Federalism and the State. Cambridge: Cambridge University Press.
HOLZER, Jam (2004). Politické strany Ruska: Hledání Identity. Brno: CDK.
IVANOV, Vitalij (2008). Partija Putina: Istorija Jedinoj Rossii. Moskva: Olma media print.
McFAUL, Michael (1998). Russia's Choice: The Perils of Revolutionary Democracy. In COLTON, Timothy J.; HOUGH, Jerry F. (eds.). Growing Pains: Russian Democracy and the Election of 1993. Washington, DC: Brookings Institution, s. 115-139.
REMINGTON, Thomas F. (2008). Patronage and the Party of Power: President-Parliamentary Relations Under Vladimir Putin. Europe-Asia Studies. Vol. 60, No. 6, s. 959-987.
REUTER, Ora John (2010). The Politics of Dominant Party Formation: United Russia and Russia’s Governors. Europe-Asia Studies. Vol. 62, No. 2, s. 293-327.
SAKWA, Richard (2008a). Russian Politics and Society. London and New York: Routledge.
SAKWA, Richard (2008b.) Putin: Russia’s Choice. London and New York: Routledge.

Předběžná náplň práce

Rigorózní práce se zabývá pozicí proprezidentských stran v ruském politickém a stranickém systému. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována exekutivě. Je zde popsáno postavení prezidenta a vlády a vztahy mezi jednotlivými exekutivními orgány. Druhá část je věnována politickým stranám a stranickému systému. Napřed představuje příčiny slabého postavení politických stran, poté se věnuje periodizaci vývoje stranického systému. Druhá část je zakončena představením základních stranických rodin. Třetí část je věnována konkrétním příkladům proprezidentských stran. Napřed je zde definován koncept proprezidentské strany. Poté následují proprezidentské strany budované za prezidenta Jelcina. Tato část je zakončena představením stran, které vznikaly za prezidenta Putina. V postoji k proprezidentským stranám se Jelcinovo i Putinovo prezidentství odlišovalo.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis deals with parties of power in the Russian government and party system. The work is divided into three parts. The first one is focused on executive branch. Here are described power of president and government and relationships among other executive bodies. The second part deals with political parties and party system. First, there are introduced the reasons why political parties are so weak. Periodization of party system and performance of party families follow. The third part is focused on parties of power. First of all, we try to define this concept. The attention is then turned to the parties established during Yeltsin era. Parties established during Putin era follow. Putin and Yeltsin differ in their attitude to the party of power.