Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Název práce v češtině: | Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The institution of pre-contract liability in theory and practice |
Klíčová slova: | předsmluvní odpovědnost, culpa in contrahendo, náhrada škody, dobrá víra, informační povinnost |
Klíčová slova anglicky: | precontractual liability, culpa in contrahendo, damages, good faith and fair dealing |
Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra občanského práva (22-KOP) |
Vedoucí / školitel: | prof. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 20.01.2011 |
Datum zadání: | 20.01.2011 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 27.09.2011 |
Datum a čas obhajoby: | 27.09.2011 11:00 |
Místo konání obhajoby: | v m.č.131 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.06.2011 |
Datum proběhlé obhajoby: | 27.09.2011 |
Oponenti: | prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. |
Předběžná náplň práce |
Tato diplomová práce se zabývá tématem „Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi“. Práce je rozdělena do tří částí – „Pojem předsmluvní odpovědnosti“, „Komparativní analýza zahraničních právních řádů“ a „Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti“.
Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi protipól současného německého pojetí. V Rakousku totiž neexistuje žádná výslovná zákonná úprava předsmluvní odpovědnosti a dotvoření konceptu je tak přenecháno judikatuře. Toto čistě materiální pojetí je rovněž velmi podobné současné české úpravě. Práce se dotýká také mezinárodní právní úpravy. Institut culpa in contrahendo je totiž upraven jak v unifikačních projektech na úrovni Evropské unie (PECL a DCFR), tak v Zásadách mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT. Společné jádro těchto úprav tvoří zásada dobré víry, resp. dobrých mravů. Třetí část této práce přejímá teoretické závěry prvních dvou částí a aplikuje je na českou právní úpravu. A to jak na současnou, tak i na úpravu návrhu občanského zákoníku. Ve světle těchto teoretických závěrů je pak posuzována i česká judikatura vztahující se k této problematice. Současná česká právní úprava předsmluvní odpovědnosti je založena na odpovědnosti deliktní, což by se ale částečně s účinností nového občanského zákoníku mělo změnit. Největší rozdíl mezi současnou a budoucí českou úpravou institutu culpa in contrahendo tkví především ve změně pojetí předsmluvních závazkových vztahů z materiálního na formální. Takový byl tedy minimálně záměr zákonodárce, nicméně ve skutečnosti se zákonodárci nepodařilo do textu zákona zakotvit čistě formální pojetí a plánovaná česká úprava tak bohužel zůstává na půli cesty od materiálního k formálnímu pojetí. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Diese Arbeit behandelt das Thema „Rechtsinstitut der vorvertraglichen Haftung in Theorie und Praxis“. Die ganze Arbeit ist in drei Teile gegliedert und zwar „Der Begriff der Vorvertraglichen Haftung“, „Die Komparative Analyse der ausländischen Rechtsordnungen“ und „Das tschechische Konzept der vorvertraglichen Haftung“.
Das Hauptziel dieser Arbeit ist, die praktischen Aspekte der vorvertraglichen Haftung zu beschreiben, was aber ohne ausreichende theoretische Grundlagen unmöglich ist. Die Doktrin culpa in contrahendo (Verschulden beim Vertragsabschluss) wird Rudolph von Jhering zugeschrieben, denn er hat im Jahre 1861 als erstes die charakteristischen Züge der vorvertraglichen Obligationen beschrieben. Der Autor ordnet in dem ersten Teil dieser Arbeit noch die vorvertragliche Haftung in das Rechtssystem ein. Die zum Teil von dem Autor entworfene Definition dient dann in dem zweiten und dritten Teil zu dem einfacheren Vergleich der Konzepte von vorvertraglicher Haftung in verschiedenen Rechtsordnungen. In dem zweiten Teil wird zuerst das deutsche Konzept der culpa in contrahendo beschrieben, wie es sich von R. von Jhering über die Schuldrechtsmodernisierung bis zum heutigen Tag entwickelt hat. Die Entwicklung der deutschen Auffassung der vorvertraglichen Haftung von der materiellen zur formalen Auffassung kann als ein gutes Beispiel für die Rechtsgeber der anderen Staaten dienen. Das österreichische Konzept wirkt dann zum Gegenpol der heutigen deutschen Auffassung. In Österreich gibt es nämlich keine ausdrückliche gesetzliche Regelung der vorvertraglichen Haftung und die Bildung des Konzepts ist der Rechtsprechung überlassen. Dieses rein materielle Konzept, ist auch der derzeitigen tschechischen Auffassung sehr ähnlich. Auch die internationale Rechtsregelung bleibt nicht unberührt. Sowohl in den Unifikationsprojekten der EU (PECL und DCFR), als auch in den UNIDROIT Prinzipien wird das Rechtsinstitut der culpa in contrahendo geregelt. Der gemeinsame Kern dieser Regelungen bildet das Prinzip von Treu und Glauben. Der dritte Teil dieser Arbeit übernimmt die theoretischen Beschlüsse der ersten zwei Teile und wendet sie auf die tschechische Regelung an. Auf die derzeitige, sowohl auch auf die zukünftige. Im Licht dieser Beschlüsse wird auch die tschechische Rechtsprechung beurteilt. Die derzeitige tschechische Regelung der vorvertraglichen Haftung ist auf der Delikthaftung konstruiert, was sich aber teilweise mit dem Inkrafttreten des neuen Bürgerlichen Gesetzbuches ändern sollte. Der größte Unterschied zwischen der heutigen und zukünftigen tschechischen Regelung des Rechtsinstituts culpa in contrahendo liegt aber vor allem in der Auffassungsänderung der vorvertraglichen Schuldverhältnisse von der materiellen zur formalen Auffassung. Das war mindestens die Absicht des Gesetzgebers, aber in Wirklichkeit ist es dem Gesetzgeber nicht gelungen, die rein formale Auffassung in dem Text des Gesetzes einzuführen. Die geplante tschechische Regelung bleibt unglücklicherweise halbwegs von der materiellen zur formalen Auffassung stehen. |