Ústavní přezkum mezí pravomocí EU v ČR a v Německu (Lisabonská smlouva a další vývoj)

• Název práce v češtině: Ústavní přezkum mezí pravomocí EU v ČR a v Německu ; (Lisabonská smlouva a další vývoj)
• Název v anglickém jazyce: Constitutional review of the limits of powers of the EU in the CR and Germany ; (the Lisbon Treaty and further development
• Klíčová slova: Ústavní soud ČR, Spolkový ústavní soud, ultra vires doktrína
• Klíčová slova anglicky: Constitutional Court of the Czech Republic, Federal Constitutional Court of Germany, ultra vires doctrine
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra evropského práva (22-KEP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.01.2011
• Datum zadání: 05.01.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.11.2013
• Datum a čas obhajoby: 04.11.2013 12:00
• Místo konání obhajoby: místnost č. 344
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.10.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 04.11.2013
• Oponenti: prof. JUDr. Richard Král, LL.M., Ph.D., DSc.

Předběžná náplň práce

Práce se zabývá analýzou judikatury Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu, vztahující se k otázce vztahu mezi vnitrostátním právem a právem evropským, se zaměřením zvláště na problematickou oblast nároků ultra vires kontroly, tedy práva finálního rozhodnutí ústavního soudu členského státu o tom, zda některý z aktů unijních orgánů překračuje pravomoci, které byly na EU přeneseny členskými státy na základě Smluv. Práce se kromě úvodu a závěru dělí na čtyři kapitoly. Kapitola první představuje klíčová ustanovení německé a české ústavy, která umožňují těmto členským státům delegovat některé své výsostné pravomoci na EU. Kapitola druhá se věnuje dřívějším rozhodnutím obou ústavních soudů, která se vztahovala k problematice evropského práva (a to před rozhodnutími o Lisabonské smlouvě) a poukazuje na zásadní premisy, které byly nejdůležitější pro budoucí vývoj jejich judikatury ohledně vztahu vnitrostátního a evropského práva. Kapitola třetí nabízí analýzu tří nálezů k ústavnosti Lisabonské smlouvy (jedná se o Lissabon-Urteil Spolkového ústavního soudu a dva nálezy Ústavního soudu ČR – Lisabon I a Lisabon II). Tato analýza umožňuje srovnat vybrané procesní i materiální otázky, které byly před oběma soudy řešeny. Čtvrtá a poslední kapitola je zaměřena na doktrínu kontroly ultra vires, tak jak je o ní pojednáváno v nálezech k Lisabonské smlouvě obou ústavních soudů a v judikatuře, která následovala, a je rozebírána možnost výkonu kontrolních pravomocí národními ústavními soudy. Závěry práce ukazují, že nárokované právo přezkoumávat, zda akt unijních orgánů překračuje meze pravomocí svěřených EU, není konformní se Smlouvami a případné odmítnutí aplikace takového aktu členským státem může být předmětem řízení o porušení Smluv před Soudním dvorem EU.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The purpose of the thesis is to analyze the case-law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the Federal Constitutional Court of Germany relevant to the question of the relationship between Union law and national law, paying attention especially to the problematic area of ultra vires review claims, ie to the right of the constitutional court of a Member State to take the final decision whether an act of any European institution exceeds powers that have been transferred from the Member States to the EU according to the Treaties. The thesis consists beside introduction and conclusion of four chapters. Chapter one introduces the key provisions of the national constitutions both in Germany and in the Czech Republic, which allow to the Member States to delegate some of their sovereign powers to the EU. Chapter two deals with earlier decisions of both constitutional courts regarding the matter of EU law (before the Lisbon judgement) and points out the leading premises which were most important for the future development of the case-law on relationship between Union law and national law. Chapter three provides an analysis of three judgements on the Treaty of Lisbon (the Lisbon judgement of the Federal Constitutional Court „Lissabon-Urteil“ a two judgements of the Czech Constitutional Court „Lisabon I“ and „Lisabon II“). This gives a comparison between the case-law of both constitutional courts on this topic describing procedural as well as material questions. The fourth and last chapter focuses on the doctrine of ultra vires review as it is presented in the judgements on the Lisbon Treaty and in the following case-law dealing with possible exercise of the control powers of the constitutional courts. The thesis findings show that the claimed right to review whether an act of the EU institution exceeds the powers transferred to the EU is not conform with the Treaties and the eventual rejection to the aplication of that act could be subject to the proceedings for failure to fulfil obligations before the Court of Justice of the European Union.