Epigenetická regulace genů HLA II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění.
Název práce v češtině: | Epigenetická regulace genů HLA II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění. |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Epigenetic regulation of HLA class II genes and their role in autoimmune diseases. |
Klíčová slova: | Diabetes mellitus 1. typu, HLA II. třídy, HLA DQA1, promotor, polymorfismus, methylace DNA. |
Klíčová slova anglicky: | Type 1 diabetes mellitus, HLA class II, HLA DQA1, promoter, polymorphism, DNA methylation. |
Akademický rok vypsání: | 2010/2011 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140) |
Vedoucí / školitel: | Ing. Anna Katarzyna Kotrbová - Kozak, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 04.01.2011 |
Datum zadání: | 25.01.2011 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.08.2012 |
Datum proběhlé obhajoby: | 18.09.2012 |
Oponenti: | RNDr. Lenka Horníková, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Diabetes mellitus 1. typu se vyvíjí jako následek autoimunitní destrukce b-buněk Langerhansových pankreatických ostrůvků. Dědičnost diabetu 1.typu má multifaktoriální charakter, který představuje mnohonásobný epistázový model, kde náchylnost k imunopatologickému symptomu je definována specifickou kombinací mnohočetných genových lokusů a vlivů zevního prostředí. Asociace diabetu 1. typu s určitými lidskými leukocytárními antigeny (HLA) II. třídy: DR3 a DR4, DQB1*0201, DQB1*0302, a DQA1*0301 svědčí pro účast HLA genů v jeho etiopatogenezi. V poslední době se ukazuje, že nejenom genetická variabilita, ale také epigenetické jevy se mohou podílet na vzniku autoimunity. Epigenetické jevy představují dědičné změny v genové expresi, které nealterují nukleotidovou sekvenci. Teto modifikace zahrnují metylaci DNA a post-translační modifikaci histonů nebo dalších s chromatinem asociovaných proteinů ( acetylace , metylace a fosforylace). Jelikož jsou známé variability v regulačních sekvencích mezi alelami HLA II. třídy, předpokládáme, že jsou také variability na úrovni metylace DNA mezi nimi. Očekáváme, že tyto rozdíly se odrážejí v různé úrovni genové exprese. Lepší znalost mechanizmů, které aktivují imunitní systém skrze komplex HLA, by mohla přispět ke zvýšení účinnosti prevence a léčby autoimunitních stavů. Cílem práce je analyzovat metylační status jednotlivých alel HLA II. třídy, zejména hlavního predispozičního antigenu pro diabetes 1. typu, antigenu HLA-DQ. Pro analýzu budou použity tyto metody: 1) Bisulfitické opracování genomické DNA, které konvertuje cytosiny na uracily a nechává metylcytosiny nedotčené. 2) V následující polymerázové řetězové reakci (PCR) se nemetylované cytosiny objeví jako thyminy, kdežto metylcytosiny zůstávají jako cytosiny.Analyzovaná oblast se detekuje pomoci sekvenování. 3) Analýza acetylace a metylace histonu |