Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 307)
Detail práce
  
Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Název práce v češtině: Opozice v NDR a její vazby na český disent.
Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Název v anglickém jazyce: Opposition in the GDR and its Connection to the Czech Dissent.
Mutual Contacts at the Turn of 1970s and 1980s
Klíčová slova: Opozice, disent, NDR, ČSSR, Helsinský proces
Klíčová slova anglicky: Opposition, Dissent, GDR, Czechoslovakia, Helsinki Process
Akademický rok vypsání: 2008/2009
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 28.12.2010
Datum zadání: 28.12.2010
Datum a čas obhajoby: 15.06.2011 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:19.05.2011
Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2011
Oponenti: doc. PhDr. Mgr. Tomáš Vilímek, Dr., Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
1.Prameny
a)Rozhovory
Tomáš Halík, rozhovor vedl David Bartoň, ÚSTR, sbírka Underground, únor 2011.
Robert Havemann, „Interview with Robert Havemann“, rozhovor vedli Jean-Pierre Hammer a Jack Zipes, New German Critique, č. 15 (1978), s. 37–46.
Alfréd Kocáb, „Pfarrer zwischen den Zäunen“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 130–140.
Jan Křen, „Deutschland-Forschung im Bauwagen“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 155–176.
Václav Malý, rozhovor vedl David Weber, ÚSD, COH, sbírka Rozhovory, 13. dubna 2004.
Ivan Medek, „Snad si dobře vzpomínám“, rozhovor s Ivanem Medkem o Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, in Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Politická perzekuce, opozice a nezávislé aktivity v Československu v letech 1978–1989. Sborník grantového projektu, ed. Jaroslav Pažout (Praha : Libri prohibiti, 2007), s. 123–133.
František Stárek, rozhovor vedl Milan Otáhal, ÚSD, COH, sbírka Rozhovory, 16. května 2003.
Petr Uhl, rozhovor vedl David Weber, ÚSD, COH, sbírka Rozhovory, 17. dubna 2003.

b)Zákony, vládní dokumenty
Dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Helsinky 1975. (Praha : Svoboda, 1975). 127 s.
Verfassung der Deutschen Demokratischen Republik. (Berlín : Staatsverlag der DDR, 1974). 79 s.

c)Dokumenty Charty 77
„Dokument Charty 77 č. 18/82. Dopis Charty 77 mírovým hnutím v NDR“, Informace o Chartě 77 5, č. 4 (1982), s. 5.
„Dokument Charty 77 č. 5/85. Pražská výzva“, Informace o Chartě 77 8, č. 4 (1985), s. 1–2.
„Dopis 20 občanům NDR signatářům Pražské výzvy“, Informace o Chartě 77 6, č. 8 (1983), s. 12–13.
„Dopis Charty 77 Stefanu Heymovi“, Informace o Chartě 77 2, č. 7 (1979), s. 5–6.
„Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných píše mezinárodnímu kongresu na obranu R. Bahra“, Informace o Chartě 77 1, č. 13 (1978), s. 4.
„Mírová hnutí v NDR“, Informace o Chartě 77 8, č. 8 (1983), s. 14–15.
„Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977“, in Charta 77 : 1977–1989 : od morální k demokratické revoluci : dokumentace, ed Vilém Prečan. (Scheinfeld : Čs. středisko nezávislé literatury ; Praha : Ústav pro soudobé dějiny ČSAV ; Bratislava : Archa, 1990), s. 9–13.
„Sdělení č. 26“, Informace o Chartě 77 1, č. 10 (1978), s. 9.
„Společné prohlášení nezávislých obránců míru v NDR a ČSSR“, Informace o Chartě 77 7, č. 11 (1984), s. 15.

d)Časopisecké články
Lothar Loewe, „Abends kommt der Klassenfeind“, Spiegel 21, č. 36 (1977), s. 128–140.

2.Sekundární literatura
a)Monografie
Karl Wilhelm Fricke, Opposition und Widerstand in der DDR: ein politischer Report (Köln: Verlag Wissenschaft und Politik, 1984). 253 s.
Jan Křen, Dvě století střední Evropy, (Praha : Argo, 2005). 1109 s.
Katharina, Kunter, Die Kirchen im KSZE-Prozess 1968–1978 (Kohlhammer, 2000). 262 s.
Vladimír Leška, KBSE/OBSE : minulost, přítomnost, perspektivy, (Praha : Karolinum : Ústav mezinárodních vztahů, 1997). 197 s.
Annabelle Lutz, Dissidenten und Bürgerbewegung: ein Vergleich zwischen DDR und Tschechoslowakei (Frankfurt/Main : Campus Verlag, 1999). 182 s.
Peter Maser, Die Kirche in der DDR, (Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 2000). 168 s.
Ján Mlynárik, Causa Danubius, (Praha : Danubius, 2000). 792 s.
Ehrhart Neubert, Geschichte der Opposition in der DDR 1949–1989 (Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 2000). 969 s.
Milan Otáhal, Opozice, moc, společnost 1969–1989 : příspěvek k dějinám „normalizace“ (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994). 124 s.
Daniel C. Thomas, Helsinský efekt : mezinárodní zásady, lidská práva a zánik komunismu (Praha : Academia : ČSDS, 2007). 322 s.
Tomáš Vilímek, Solidarita napříč hranicemi. Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968 (Praha : Vyšehrad : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2010). 383 s.
Jiří Vykoukal, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman, Východ : vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989 (Praha : Libri, 2000). 860 s.
Hermann Weber, Die DDR 1945–1990 (Mnichov : Oldenbourg, 2000). 355 s.
Falco Werkentin, Recht und Justiz im SED-Staat (Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 2000). 108 s.
Stefan Wolle, Die heile Welt der Diktatur. Alltag und Herrschaft in der DDR 1971–1989 (Bonn : Bundeszentrale für politische Bildung, 1999). 423 s.

b)Kapitoly ze sborníků
Wolf Bierman, „Buntes Grau. Ein paar Details“, in Anpassen oder Wiederstehen in der DDR, ed. Roman Grafe (Bonn : Bundeszentrale für politischen Buildung, 2010), s. 13–24.
Petr Blažek, „Dejte šanci míru! Pacifismus a neformální mírové aktivity v Československu 1980–1989“, in Ostrůvky svobody : kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu, ed. Miroslav Vaněk et al. (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR : Votobia, 2002), s. 11–105.
Petr Blažek, „Typologie opozice a odporu proti komunistickému režimu. Přehled koncepcí a limity bádání“, in Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu : 1968–1989, ed. Petr Blažek (Praha : Dokořán, 2005), s. 10–24.
Renate Ellmenreich, „Begegnungen in Prag“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 37–40.
„Erfolge und Schwächen der Opposition von den 70er Jahren bis zum Ende der SED-Herrschaft – ein Rückblick im Rundtischgespräch“, in Opposition in der DDR von den 70er Jahren bis zum Zusammenbruch der SED-Herrschaft (Am Ende des realen Sozialismus), eds. Eberhard Kuhrt, Hannsjörg F. Buck Gunter Holzweissig (Opladen : Leske + Budrich,1999), s. 789–795.
Bernd Gehrke, „DDR-Opposition in den siebzigern Jahren und die ,Solidarität mit Prag‘“, in Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77 Praha, 21.–23. března 2007, eds. Markéta Devátá, Jiří Suk a Oldřich Tůma (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s oddělením edice FFUK, 2008), s. 127–151.
Martin Jander, Mathias Manrique a Barbara Strenge, „DDR-Opposition in den 70er und der 80er Jahren. Ein Beitrag zu Geschichte und Forschungsstand“, in Geschichte und Transformation des SED-Staates. Beiträge und Analysen, ed. Klaus Schroeder (Berlín : Akademie Verlag, 1994), s. 234–250.
Eckhard Jesse, „Die intellektuelle Formierung der Opposition seit den 1970er Jahren“, in Wechselwirkungen Ost-West : Dissidenz, Opposition und Zivilgesellschaft 1975-1989, eds. Hans-Joachim Veen, Ulrich Mahlert a Petr Marz (Köln : Bohlau, 2007), s. 65–77.
Ilko-Sascha Kowalczuk, „Von der Freiheit, Ich zu sagen. Widerständiges Verhalten in der DDR“, in Zwischen Selbstbehauptung und Anpassung : Formen des Widerstandes und der Opposition in der DDR, ed. Ilko-Sascha Kowalczuk (Berlin : Links, 1995), s. 85–115.
Milan Otáhal, „Einige Anmerkungen zum Dissent in den tschechischen Ländern“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 202–205.
„Podiumdiskussion“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 252–273.
Gerd Poppe, „Begründung und Entwicklung internationaler Verbindungen“, “, in Opposition in der DDR von den 70er Jahren bis zum Zusammenbruch der SED-Herrschaft (Am Ende des realen Sozialismus), eds. Eberhard Kuhrt, Hannsjörg F. Buck Gunter Holzweissig (Opladen : Leske + Budrich,1999), s. 349–365.
Michal Reiman, „Die deutsche Einheit und der tschechische Dissent“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 211–217.
Ulrich Schacht, „Die Lüge eine Last und die Wahrheit ein Ziel. Spuren einer Freiheitssuche“, in Anpassen oder Wiederstehen in der DDR, ed. Roman Grafe (Bonn : Bundeszentrale für politischen Buildung, 2010), s. 80–99.
Jan Šimsa, „Die Zusammenarbeit tschechischer und deutscher Protestanten“, in Dissidenten, Präsidenten und Gemüsehändler : tschechische und ostdeutsche Dissidenten 1968–1998, eds. Doris Liebermann, Jürgen Fuchs a Vlasta Wallat (Essen : Klartext, 1998), s. 224–226.
Wolfgang Templin, „Charta 77 – blízkost a vliv. Abstrakt“, in Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77 Praha, 21.–23. března 2007, eds. Markéta Devátá, Jiří Suk a Oldřich Tůma (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s oddělením edice FFUK, 2008), s. 274–279.
Tomáš Vilímek, „Srovnání vývoje, specifických odlišností a podobností opozice v ČSSR a NDR 1968–1989“, in Bolševismus, Komunismus a radikální socialismus v Československu II, eds. Zdeněk Kárník, Michal Kopeček (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR : Dokořán, 2004), s. 271–310.
Tomáš Vilímek, „Tschechoslowakische und DDR-Opposition im Visier der Saatssicherheitsdienste beider Länder“, in „Das Land ist still – noch!“ Herrschaftswandel und politische Gegnerschaft in der DDR (1971–1989), eds. Leonore Ansorg et al. (Köln : Weimar : Wien : Böhlau, 2009), s. 327–350.
Vilímek Tomáš, „Vnímání helsinského procesu v ČSSR a NDR ze strany moci, opozice a obyvatelstva“, Bolševismus, Komunismus a radikální socialismus v Československu V, eds. Zdeněk Kárník, Michal Kopeček (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR : Dokořán, 2003-2005), s. 275–296.
Tomáš Vilímek, „Vnímání Charty 77 v NDR“, in Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77 Praha, 21.–23. března 2007, eds. Markéta Devátá, Jiří Suk a Oldřich Tůma (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s oddělením edice FFUK, 2008), s. 369–386.
Manfred Wilke, „První rok Charty 77 ve zpravodajstí časopisu Der Spiegel. Abstrakt“, in Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77 Praha, 21.–23. března 2007, eds. Markéta Devátá, Jiří Suk a Oldřich Tůma (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s oddělením edice FFUK, 2008), s. 110–113.
„Záznam panelové diskuze na téma Hnutí za lidská práva v zemích sovětského bloku a pád komunismu“, in Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77 Praha, 21.–23. března 2007, eds. Markéta Devátá, Jiří Suk a Oldřich Tůma (Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s oddělením edice FFUK, 2008), s. 369–386.

c)Články z odborných časopisů
Petr Borowsky, „Die DDR in den siebzigern Jahren“, Informationen zur politischen Bildung. Zeiten des Wandels. Deutschland 1961–1974, č. 258 (1998), <http://www.bpb.de/publikationen/05049451825358354051911907431409,2,0,Die_DDR_in_den_siebziger_Jahren.html#art2> (staženo 31.3.2011).
Günter Heydemann, „Entwicklung der DDR bis Ende der achtziger Jahre“, Informationen zur politischen Bildung. Deutschland in den 70er/80er Jahren, č. 270 (2001), s. 19–33.
Hubertus Knabe, „Was war die „DDR-Opposition“? Zur Typologie des politischen Widerspruchs in Ostdeutschland“, Deutschland Archiv 29, č. 2 (1996), s. 184–197.
Tomáš Vilímek, „Kontakte zwischen ČSSR- und DDR-Bürgern, 1968–1989“, Zeitschrift für Internationale Demokratie- und Freiheitsforschung 4, č. 2 (2007), s. 285–300.

d)Elektronické zdroje
„Bewegter Frieden – Die Friedensbewegung in der DDR“, Jugendopposition in der DDR: Ein Projekt der Bundeszentrale für politische Bildung und der Robert Havemann-Gesellschaft e.V., <http://www.jugendopposition.de/index.php?id=190> (staženo 11. 5. 2011).
„Der Fall Matthias Domaschk“, Jugendopposition in der DDR: Ein Projekt der Bundeszentrale für politische Bildung und der Robert Havemann-Gesellschaft e.V., <http://www.jugendopposition.de/index.php?id=187> (staženo 14. 5. 2011).
„Friedensgemeinschaft Jena“, Jugendopposition in der DDR: Ein Projekt der Bundeszentrale für politische Bildung und der Robert Havemann-Gesellschaft e.V., <http://www.jugendopposition.de/index.php?id=36> (staženo 26. 4. 2011).
„Kirche und Opposition“, Jugendopposition in der DDR: Ein Projekt der Bundeszentrale für politische Bildung und der Robert Havemann-Gesellschaft e.V., <http://www.jugendopposition.de/index.php?id=87> (staženo 8. 5. 2011).
„Offene Arbeit (OA)“, Jugendopposition in der DDR: Ein Projekt der Bundeszentrale für politische Bildung und der Robert Havemann-Gesellschaft e.V., <http://www.jugendopposition.de/index.php?id=4722&no_cache=1&sword_list[0]=offene&sword_list[1]=arbeit> (staženo 11. 5. 2011).
„Sdělení VONS“, Webové stránky o dějinách Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (1978–1989), <http://www.vons.cz/statisticky-prehled> (staženo 8. 5. 2011).
Předběžná náplň práce
Tato práce si bere za cíl objasnit, jak se utvářely a měnily kontakty mezi opozicí v NDR a českými disidenty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Výchozí událostí pro  zkoumání vztahů sedmdesátých let je Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která zásadním způsobem ovlivnila vývoj socialistického bloku na následující dvě desetiletí a která se stala podnětem pro vznik mnoha občanských iniciativ. Od druhé poloviny sedmdesátých let se hlasy obhájců práv uvnitř bloku ozývaly častěji a odvážněji. Disidenti navazovali nové kontakty, podařilo se jim upoutat pozornost Západu a získat jeho podporu. V československém prostředí se etablovala Charta 77, která se soustředila na problematiku lidských a občanských práv. Naopak v NDR se oficiální zveřejnění helsinských závazků zprvu projevilo vzrůstajícím zájmem občanů o možnost vycestovat do SRN a to i přes to, že se žadatelé vystavovali nebezpečí represí ze strany státu. Postupem času se odebírání občanství a nucené vystěhování stalo součástí boje režimu proti odpůrcům, např. aféra s hudebníkem Biermannem. Nezanedbatelnou úlohu v rámci formování opozičních hnutí ve východním Německu měla evangelická církev. Díky dlouhodobému působení na území NDR si vybudovala širokou základnu členů a příznivců. Právě z tohoto prostředí se na konci sedmdesátých let ozývaly protesty proti zavedení branné výchovy na školách a na počátku osmdesátých let se zde soustředili iniciátoři mírových hnutí. I v Československu patřila církevní obec k odpůrcům tehdejšího represivního režimu. Ačkoliv neměla tak výrazné postavení jako protestantská církev v NDR, její zásluhy v boji proti mocenskému aparátu by neměly být opomenuty. Pocit náboženské sounáležitosti vznikající v obou církevních kruzích a odmítavý postoj ke společnému nepříteli, tj. socialistickému státu, nabízel prostor pro vzájemné česko-německé kontakty. Od roku 1982 začalo mírové hnutí v NDR pozvolna přesahovat hranice církevních institucí, rozlévalo se napříč celou společností a politizovalo se. Aktuální už nebyla jenom otázka zajištění míru, ale přibyla i další témata, např. problematika životního prostředí či otázka dodržování lidských práv. Obdobnou transformací prošel na počátku osmdesátých let i československý disent. V červnu 1983 při příležitosti Světového shromáždění za mír a život proti jaderné válce vydali chartisté Sborník o míru a získali kontakty na západní mírové organizace. O dva roky později byla vydána Pražská výzva. Rok 1985 je také spojen se vznikem tzv. Kontaktgruppe zur Charta 77, mezi jejíž iniciátory patřili například Poppe, Böttger a Bickghardt. Nástup Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu a jeho zavedení perestrojky dávalo naděje na uvolnění a oživení politických poměrů. S tím souviselo i toužebné očekávání uvolnění mezinárodního napětí mezi Západem a Východem, odvrácení hrozby jaderné války, odchod okupačních vojsk a zákaz rozmisťování jaderných raket.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The bachelor’s thesis Opposition in the GDR and its Connection to the Czech Dissent. Mutual Contacts at the Turn of 1970s and 1980s is concerned with the development of contacts between the East German opposition and the dissent in the CSSR at the turn of the 1970s and 1980s. The initial event for the research of relations in 1970s is the Conference of Security and Cooperation in Europe held in 1975 in Helsinki which influenced the development in East bloc for the following two decades and which initiated the birth of many civic movements. Dissidents had made new contacts, they got attention and support of the Western countries since the second half of 1970s. There was Charta 77 in Czechoslovakia since 1977 which concentrated on human rights. In contrast to the CSSR, the interest of East German citizens in the possibility of leaving their country and moving to West Germany was increasing after the publication of the Helsinki commitments. Over time, East German state power began to use expatriation as an instrument against its opponents, for example the affair with the musician Biermann. The protestant church had an important role for the formation of the oppositional movement in East Germany. Under its protection, the independent peace movement was formed. The church in Czechoslovakia also belonged to the opponents of the domestic communistic regime but it was not as strong and had no such support. The sense of belonging which was rising between the members of churches of both countries and the common enemy (the socialistic state) offered the space for German-Czech contacts. Since 1982, the movement for freedom had slowly left the borders of church institutions in East Germany, grown and gradually become political. New topics, such as environmental or human rights, came to the foreground as well. The dissent in Czechoslovakia was also transformed in the early eighties. The proceeding of freedom was published in June 1983 and the dissidents made new contacts with the Western peace movement. The “Pražská výzva” was published two years later. The Contact Group to Charta 77 arose in 1985. Some of its initiators were: Poppe, Böttger a Bickghardt. The election of Mikhail Gorbachev as the leader of the Soviet Union in 1985 raised hopes for the release and revival of political circumstances.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK