Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 385)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Název práce v češtině: Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Název v anglickém jazyce: Using of soil microstructure in study of soil fauna bioturbation in post mining sites
Klíčová slova: Půdní makrofuna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
Klíčová slova anglicky: Earthworms; Soil thin section; Soil macrofauna; Soil microstructure; Soil development; Reclamation; Post-mining sites
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav pro životní prostředí (31-550)
Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
Datum přihlášení: 18.12.2010
Datum zadání: 18.12.2010
Datum odevzdání elektronické podoby:14.08.2014
Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2014
Oponenti: RNDr. Karel Tajovský, CSc.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova, využívající metodiku půdních výbrusů. Bude zkoumána mikrostruktura půdních vzorků z 6 ploch reprezentujících iniciální (10 let staré), střední (25 let staré) a pokročilé (45 let staré) fáze sukcese na výsypkách rekultivovaných výsadbou olší a ponechaných zcela bez rekultivace. Tytéž plochy budou použity pro studium objemu těchto struktur ve vrchních vrstvách půdního profilu. Zde bude využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety (Frouz et al., 2007) a to umožní posouzení dynamiky vývoje jednak metodou chronosequence, jednak přímým porovnáním týchž ploch v čase. Proto bude použita stejná metodika, jako byla použita v práci (Frouz et al., 2007): odběr monolitů z hloubky 0-10 cm, zhotovení výbrusů a rozlišení struktur do šesti skupin, které se používaly v předchozí práci (úlomky minerálního jílu, póry, opad, holoorganické exkrementy půdní makrofauny, žížalí exkrementy a kořeny).
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK