Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta

• Název práce v češtině: Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
• Název v anglickém jazyce: The absolute I and the conception of knowledge in the philosophy of J. G. Fichte
• Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
• Klíčová slova anglicky: Fichte, science of knowledge, self-consciousnes, object-consciousness, absolute I, check, idealism, realism, sensation, reflection
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: Dr. phil. habil. Jindřich Karásek, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2010
• Datum zadání: 29.11.2010
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ivan Landa, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve „vědomí“ jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední „vědomí“ sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. „real-idealismu“, resp. „ideal-realismu“. V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví.
Dvě klíčová tázání tkvící v jádru dvou hlavních kapitol práce lze podat i následujícím způsobem: (a) jak je možné sebevědomí, (b) jak je možné vědomí předmětu, resp. se-tkání se se světem? Tyto dva body jsou zásadní rovněž ve vztahu k vědění, neboť představují jedny z jeho rudimentálních podmínek: (a) vědění musí být věděním pro mne (bylo by přece absurdní hovořit o vědění, o němž nevíme), takže je nutné vysvětlit samo sebevědomí, (b) musí zde být něco, co lze vědět, takže musí být objasněno vědomí cizího, jinakosti mne sama.

Seznam odborné literatury

1) Akvinský, Tomáš. O pravdě, o mysli, Praha 2003.
2) Albert, Hans. Traktat über kritische Vernunft, Tübingen 1991.
3) Appel, Sabine. Madame de Staël: Kaiserin des Geistes, München 2011.
4) Asmuth, Christopher. ‚Horizontale Reihe‘ – ‚perpendikuläre Reihe‘. Die 11. Vorlesung der Wissenschaftslehre 1804/2 und die beiden Denkfiguren der Fichteschen Wissenschaftslehre, In: Godard, Jean-Christophe, Schnell, Alexander (vyd.). L’être et le phénomène. Sein und Erscheinung. J. G. Fichtes Wissenschaftslehre (1804). Vrin 2009, str. 53-71.
5) Baumanns, Peter. J. G. Fichte. Kritische Gesamtdarstellung seiner Philosophie, Freiburg/München 1990.
6) Baumgartner, Hans Michael. Die Bestimmung des Absoluten. Ein Strukturvergleich der Reflexionsformen bei J. G. Fichte und Plotin. Reinhard Lauth zum 60. Geburtstag, In: Zeitschrift für philosophische Forschung 35 (1981), str. 321-342.
7) Beierwaltes, Werner. Platonismus a idealismus, Praha 1996.
8) Beiser, Frederick. German Idealism: The Struggle Against Subjectivism, 2002.
9) Berkeley, George. Esej o nové teorii vidění, Pojednání o principech lidského poznání, Praha 2004.
10) Class, Wolfgang, Soller, Alois K. Kommentar zu Fichtes Grundlage der gesamtenWissenschaftslehre,New York2004.
11) Descartes, René. Meditace o první filosofii, Praha 2003.
12) Eidam, Heinz. Fichtes Anstoß. Anmerkungen zu einem Begriff der Wissenschaftslehre von 1794, In: Fichte-Studien 10, Amsterdam-Atlanta 1997, str. 191-208.
13) Eisler, Rudolf. Philosophen-Lexikon. Leben, Werke und Lehren der Denker, Berlin 1912.
14) Fichte, Johann Gottlieb. Das System der Sittenlehre nach den Principien der Wissenschaftslehre,JenaundLeipzig1798.
15) Fichte, Johann Gottlieb. Die Bestimmung des Menschen, In: Fichte, Immanuel Hermann (ed.). Fichtes Werke, Band II, Berlin 1845/1846.
16) Fichte, Johann Gottlieb. Druhý úvod do vědosloví, In: Týž. O pojmu vědosloví, Druhý úvod do vědosloví, Pokus o nové podání vědosloví, Praha 2008.
17) Fichte, Johann Gottlieb. Einige Vorlesungen über die Bestimmung der Gelehrnten, In: Fichte, Immanuel Hermann (ed.). Fichtes Werke, Band VI, Berlin 1845/1846.
18) Fichte, Johann Gottlieb. Erste Einleitung in die Wissenschaftslehre, In: Fichte, Immanuel Hermann (ed.). Fichtes Werke, Band I, Berlin 1971.
19) Fichte, Johann Gottlieb. Nárys vědosloví zvláštního, In: Týž. Základ všeho vědosloví, Praha 2007.
20) Fichte, Johann Gottlieb. O pojmu vědosloví, In: Týž. O pojmu vědosloví, Druhý úvod do vědosloví, Pokus o nové podání vědosloví, Praha 2008.
21) Fichte, Johann Gottlieb. Pokus o nové podání vědosloví, In: Týž. O pojmu vědosloví, Druhý úvod do vědosloví, Pokus o nové podání vědosloví, Praha 2008.
22) Fichte, Johann Gottlieb. Recension des Aenesidemus, In: Fichte, Immanuel Hermann (ed.). Fichtes Werke, Band I, Berlin 1971.
23) Fichte, Johann Gottlieb. Über den Grund unseres Glaubens an eine göttliche Weltregierung, In: Fichte, Immanuel Hermann (ed.). Fichtes Werke, Band V, Berlin 1845/1846.
24) Fichte, Johann Gottlieb. Základ všeho vědosloví, Praha 2007.
25) Fiche, Immanuel Hermann (vyd.). Johann Gottlieb Fichte’s Leben und literarischer Briefwechsel, Band 2, Sulzbach 1831.
26) Fink, Eugen. Alles und Nichts, Den Haag 1959.
27) Fink, Eugen. Die phänomenologische Philosophie E. Husserls in der gegenwärtigen Kritik, In: Kant-Studien XXXVIII, 1933, str. 319-383.
28) Floss, Pavel. Architekti křesťanského středověkého vědění, Praha 2004.
29) Frank, Manfred. Co je neostrukturalismus?, Praha 2000.
30) Frank, Manfred. Unendliche Annäherung. Die Anfänge der philosophischen Frühromantik, Frankfurt am Main 1997.
31) Fulka, Josef. Od interpelace k performativu (feminismus a konstrukce rodové identity), In: Barša, Pavel (ed.). Politika rodu a sexuální identity, Brno 2002, str. 29-50.
32) Gabriel, Markus, Žižek, Slavoj. Mythology, Madness and Laughter. Subjectivity in German Idealism, London 2009.
33) Gamm, Gerhard. Der deutsche Idealismus: Eine Einführung in die Philosophie von Fichte, Hegel und Schelling,Stuttgart1997.
34) Hartkopf, Werner. Die Dialektik Fichtes als Vorstufe zu Hegels Dialektik, In: Zeitschrift für philosophische Forschung 21 (1967), str. 173-207.
35) Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Differenz des Fichteschen und Schellingschen Systems der Philosophie, In: Týž. Werke, Band 2, Frankfurt am Main 1990.
36) Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Phänomenologie des Geistes, Hamburg 1988 (Nachdruck 2006).
37) Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Werke, Band 5, Frankfurt am Main 1979.
38) Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Werke, Band 20, Frankfurt am Main 1979.
39) Heidegger, Martin. Bytí a čas, Praha 2008.
40) Henrich, Dieter. Fichtes Ich, In: Týž. Selbsverhältnisse, Stuttgart 1993.
41) Henrich, Dieter. Fichtes ursprüngliche Einsicht, In: Henrich, Dieter, Wagner, Hans (vyd.). Subjektivität und Metaphysik. Festschrift für Wolfgang Cramer, Frankfurt am Main 1966.
42) Hiltscher, Reinhard. Stellt Fichtes Theorie vom ‚Ich’ in der WL von 1794/1795 eine Produktionstheorie des ‚Ich‘ dar?, In: Fichte-Studien 5, Amsterdam-Atlanta 1993, str. 107-116.
43) Hoffmeister, Johannes (ed.). Briefe von und an Hegel, Band I, Hamburg 1952.
44) Höffe, Otfried. Immanuel Kant, München 1988.
45) Hölderlin, Friedrich. Sämtliche Werke und Briefe, Band 4,Leipzig1921.
46) Hübner, Kurt. Fichte, Sartre und der Nihilismus, In: Zeitschrift für philosophische Forschung 10 (1956), str. 29-43.
47) Hübner, Kurt. Glauben und Denken: Dimensionen der Wirklichkeit, Tübingen 2001.
48) Hume, David. Zkoumání o lidském rozumu, Praha 1996.
49) Husserl, Edmund. Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, Praha 2004.
50) Husserl, Edmund. Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii II, Praha 2006.
51) Husserl, Edmund. Karteziánské meditace, Praha 1993.
52) Jacobi, Friedrich Heinrich. David Hume über den Glauben, oder Idealismus und Realismus, Breslau 1787.
53) Janke, Wolfgang. Sein und Reflexion – Grundlagen der kritischenVernunft,Berlin1970.
54) Jaspers, Karl. Einführung in die Philosophie, München 1953.
55) Kant, Immanuel. Kritika čistého rozumu, Praha 2001.
56) Kant, Immanuel. Kritik der praktischenVernunft,Hamburg2003.
57) Kant, Immanuel. Kritika soudnosti, Praha 1975.
58) Karásek, Jindřich. Fichte čte Kanta, In: M. Vrabec (ed.). Fichtova teorie sebevědomí, Praha 2008.
59) Kuhne, Frank. Selbstbewußtsein und Erfahrung bei Kant und Fichte, Hamburg 2007.
60) Leibniz, Gottfried Wilhelm. Monadologie a jiné práce, Praha 1982.
61) Lindner, Friedrich Ludwig. Der von Hegel'scher Philosophie durchdrungene Schuster-Geselle oder der absolute Stiefel. Drama in zwei Auftritten,Stuttgart1844.
62) Lohmann,Petra. Der Begriff des Gefühls in der Philosophie Johann Gottlieb Fichtes,Amsterdam-New York 2004.
63) Lyotard, Jean-François. Fenomenologie, Praha 1995.
64) Mach, Ernst. Die Analyse der Empfindungen und das Verhältnis des Physischen zum Psychischen,Jena1922.
65) Machek, Václav. Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1997.
66) Medicus, Fritz. J. G. Fichte. Dreizehn Vorlesungen gehalten an derUniversität Halle,Berlin1905.
67) Meister Eckhart. Deutsche Predigten und Traktate, München 1955.
68) Metz, Wilhelm. Die produktive Reflexion als Prinzip des wirklichen Bewußtseins, In: Fichte-Studien 20,Amsterdam-New York 2003, str. 69-99.
69) Noll, Balduin. Kants und Fichtes Frage nach dem Ding, Frankfurt am Main 1936.
70) Novalis. Die Lehrlinge zuSais, In: Tieck, Wilhelm, von Schlegel, Friedrich (vyd.). Schriften, Band I,Berlin1837.
71) Patočka, Jan. Co je existence?, In: Kouba, Pavel, Švec, Ondřej (vyd.). Fenomenologické spisy II, Praha 2009.
72) Patočka, Jan. Přirozený svět jako filosofický problém, In: Frei, Jan, Chvatík, Ivan (vyd.). Fenomenologické spisy I, Praha 2008.
73) Pouvreaou, Ruth. Schöpferische Weltbetrachtung: Zum Verhältnis von Einbildung und Erkenntnis in Texten der deutschen Romantik, New York 2002.
74) Russell, Bertrand. Human Knowledge: Its Scope and Limits,London1948.
75) Sallis, John. Spacings of reason and imagination in texts of Kant, Fichte, Hegel, Chicago 1987.
76) Sartre, Jean-Paul. Bytí a nicota, Praha 2006.
77) Sartre, Jean-Paul. Transcendence ega, In: Týž. Vědomí a existence, Praha 2006.
78) Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph. Soustava transcendentálního idealismu, In: Týž. Výbor z díla. Rané spisy, Praha 1990.
79) Schüßler, Ingeborg. Die Auseinandersetzung von Idealismus und Realismus in Fichtes Wissenschaftslehre, Frankfurt am Main 1972.
80) Smith, Arthur David. Husserl and the Cartesian Meditations, London 2003.
81) Sobotka,Milan. Fichte jako Schellingův předchůdce, In: Moural, Josef, Sobotka,Milan, Znoj,Milan. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela, Praha 1994, str. 185-193.
82) Sobotka,Milan. K Hegelově logice, In: Moural, Josef, Sobotka,Milan, Znoj,Milan. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela, Praha 1994, str. 219-245.
83) Soller, Alois K. Fichtes Lehre vom Anstoß, Nicht-Ich und das Ding an sich in der GWL, In: Fichte-Studien 10, Amsterdam-Atlanta 1997, str. 175-189.
84) Stolzenberg, Jürgen. Fichtes Begriff der intellektuellen Anschauung,Stuttgart1986.
85) Tetens, Holm. Wittgensteins Tractatus: Ein Kommentar, Stuttgart 2009.
86) Vogt, Carl. Physiologische Briefe für Gebildeten aller Stände, Gießen 1854.
87) Vrabec, Martin. Fichtovo vědosloví jako „pragmatické dějiny lidského ducha“, In: Zika, Richard a kol. Fichtova teorie sebevědomí II., Praha 2009.
88) Vrabec, Martin. Intelektuální názor ve filosofii J. G. Fichta, In: Týž (ed.). Fichtova teorie sebevědomí, Praha 2008.
89) Wallwitz, Georg. Fichte und das Problem des intelligiblen Fatalismus, In: Fichte-Studien 15, Amsterdam-Atlanta 1999, str. 121-145.
90) Wittgenstein, Ludwig. Tractatus logico-philosophicus, Praha 2007.
91) Zika, Richard. Metafyzika Základu všeho vědosloví J. G. Fichta, In: Vrabec, Martin (ed.). Fichtova teorie sebevědomí, Praha 2008.
92) Zöller, Günter. Fichte´s Transcendental Philosophy: The Original Duplicity of Intelligence and Will, 1998.