Vliv možnosti šíření žábronožek (Crustacea: Anostraca) na genetickou strukturu populací

• Název práce v češtině: Vliv možnosti šíření žábronožek (Crustacea: Anostraca); na genetickou strukturu populací
• Název v anglickém jazyce: Dispersal ability of anostracans and its impact; on genetic structure of populations
• Akademický rok vypsání: 2004/2005
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ekologie (31-162)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.10.2004
• Datum zadání: 01.10.2004
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.05.2008
• Datum proběhlé obhajoby: 29.05.2008
• Oponenti: doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Sladkovodní organismy jsou již tradičně dobrým modelovým systémem díky ohraničenosti prostředí, které obývají. Možnost šířit se u nich obecně závisí na spojitosti typu lokalit a na způsobu, jak se mezi nimi mohou šířit. Žábronožky typicky obývají jarní periodické tůně bez ryb, které se zpravidla nachází v nivách větších řek. Jednou z adaptací na prostředí, které není stálé, je vytvoření trvalých vajíček, která jsou opatřena silnými obaly a která dobře snáší vyschnutí a přemrznutí. Tato vajíčka jsou zároveň dostatečně malá a lehká na to, aby mohla být po krajině roznášena pomocí nejrůznějších vektorů (vítr, živočichové, lidé). Jejich úspěšné rozšíření ale závisí na tom, zda je vajíčko doneseno na vhodnou lokalitu. Kromě vajíček se žábronožky mohou šířit i jako dospělí jedinci v období zvýšeného stavu vody, kdy dojde k propojení lokalit.
V našich podmínkách se žábronožky vyskytují v povodí velkých řek, jako je Labe, Odra, Morava, Dyje. Cílem této práce je stanovit příbuznost populací z různých povodí a pomocí fylogenetických stromů popsat, jak se žábronožky na našem území mohou šířit a zda dochází k přenosu i mezi jednotlivými povodími.